Žena Měsícem, muž Sluncem

Nevyčerpatelné téma

Láska je nevyčerpatelné téma - točí se o ní filmy, zpívají písničky, píší romány. Jak ji můžeme definovat? Jako nejmocnější sílu tohoto světa. Náš život je o jejím pochopení. Láska je krásný pocit, který v nás hoří, vytváří vjemy, vášně, radosti a také velké dojetí v souznění s druhým člověkem. Má své fáze - třeba mladou, bezstarostnou lásku, kdy se zamilováváme, ochutnáváme a testujeme. 

Pak s tím, koho si vybereme, založíme rodinu a budujeme domov. Tím pádem se učíme zodpovědnosti. Ve starším věku se naše láska přerodí - už nejde o vášeň, ale o přátelství. O pocit opory a podpory. Láska je rozhodně i mocným lékem na problémy, před nimiž utíkáme - potřebujeme si je zmapovat, sebrat odvahu a s vírou v dobré konce jednat. Láska nás vlastně učí, jak žít. Dokáže spojit dva zcela odlišné lidi a tím proměnit svět.

Aktivuj se

Říká se, že druhý člověk v nás aktivuje zvláštní pozitivní energii, kterou potřebujeme, abychom se cítili kompletní. Ale je to pravda? No, my si myslíme, že to je pravda. Žijeme v domnění, že potřebujeme druhého k tomu, abychom byli kompletní, ale ve skutečnosti hledáme skrze druhého jen sami sebe. Pokud nám něco chybí, pokud se nám něčeho nedostává, měli bychom se to snažit najít v sobě. 

Druhý nám nepomůže ani nás nezachrání. Partnerský vztah by měl vždy vést k našemu vnitřnímu růstu, sebelásce a respektu.

Co vlastně chceme?

Říká se, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, což sedí. My jsme opravdu každý úplný protipól toho druhého. Muž má sluneční náboj. Takový ten plusový a budovatelský. Žena je zase Měsíc a víc než na rozum dá na intuici. Je to vyloženě emotivní a citové stvoření. Když rodí nový život, potřebuje to cítit z nitra a přes tělo a teprve pak vyhodnocuje hlavou, což mužům často nedává vůbec žádný smysl.

Mezi těmito polaritami ale naštěstí vzniká tření a veliká přitažlivost. Když se spojí, vznikne výboj, přeskočí jiskra a může začít společné tvoření - krásných a zdravých dětí i různých zajímavých a prospěšných projektů. Dá se říct, že díky lásce a porozumění vedou naše odlišnosti k supertvořivosti. 

A zase ty rozvody

Jde o výsledek vývoje, na kterém se podepsal minulý režim, nedůvěra i strach ze ztráty svobody. Když nevěříme sami v sebe, tak je těžké věřit ostatním, což se samozřejmě promítá i do vztahů. Češi jsou navíc vyhlášení pesimisté. Potřebují se uvolnit a nabrat novou sebedůvěru a lehkost. Ničí nás také určitý materiální tlak, splácení složenek a různých půjček. Neumíme se s tím poprat a dostáváme se do stresu.

Ano, samozřejmě, povinnosti k životu patří, ale nesmí nás ničit. Pořád je třeba se těšit a užívat si každý den. Nezapomínat, že život je dar, ne přežívání. 

Single - bez partnerů i bez dětí

Samotu můžeme zvládnout, když jsme mladí a přejeme si poznávat, cestovat, nabírat zkušenosti. Tahle etapa ale zákonitě jednou skončí, protože tím, jak stárneme, se touha poznávat život zvnějšku otočí do sebepoznání. V určité fázi života to každého z nás zastaví a můžeme být velmi překvapeni, když zjistíme, že uvnitř nás je obrovská samota. A ta nám může pokládat různé otázky: Co tady po tobě zůstane? Proč nemáš potomka? Vážně nechceš být jednou babičkou či dědečkem? 

A pak je tu ještě jedna důležitá otázka: Kdo se o mne postará, až nebudu moct? Podtrženo a sečteno, život je potřeba žít naplno a nevnímat ho jako úseky, ale jako velký celek. A ten celek ctít.

Bez chyb to nejde

Přejeme si a věříme, že se ten druhý změní k obrazu našemu. To je ta největší chyba, které se dopouštíme. To, co se mi na druhých nelíbí, je vždy o mně samotném. Jenže ono je lehčí chtít po partnerovi, aby se změnil, protože když se zastavíte vy sami a nahlédnete do svých emocí, můžete vidět bolestivou pravdu. A to je samozřejmě nepříjemné. Jenže právě tahle nepříjemná a bolestivá pravda nás může vyvést ze začarovaného kruhu ven. Na každé volání vždy přichází odpověď.

Rovnocenné partnerství

Rovnocenný partnerský vztah je vztah, kdy si dva lidé dokáží dát svobodu. To také znamená, že si věří. Nastává to v momentě, kdy si každý v tom vztahu uvědomí potřebu osobní svobody a začne respektovat sám sebe. Kolik lásky dáváme sobě, tolik jí dostaneme od ostatních. Pokud druhého skutečně miluji a nechci ho ztratit, tak hledám nové cesty, pracuji na sobě a vyvíjím se. Nejhorší je, když ustrnete na mrtvém bodě.

Toužím po vztahu

Začněte víc riskovat a nebát se bolesti, kdyby vztah náhodou nevyšel. My si stále myslíme, že když hodně dáme, nevrátí se nám to. Ale měli bychom si uvědomit, že tím, že hodně dáváme, začneme obrovsky vyzařovat. Když se na tenhle princip nastavíme, tak vždycky přitáhneme člověka, který je na stejné vlnové délce s námi. Zažijeme obrovsky spalující, intenzivní a silný vztah, který může trvat jen krátce, ale otisk nádherných vzpomínek v nás zůstane navždy.

A o to přesně jde. Svět má rád vyžilé, živé lidi, kteří dokážou žít naplno, takové, kteří riskují, trpí, nebojí se vzestupů ani pádů, mají pravdu a moudrost v očích a nic nepředstírají. Partnerství je jedním z velkých životních témat. Kdo pochopí, jak funguje, a to nejen ve vztazích k ostatním, ale i k sobě, práci či přírodě a Zemi, pochopí, o čem je život. Jsme tady proto, abychom se naučili chápat vztahy na základě té největší lásky.

Valentýn vs. První máj

Valentýn je pro některé z nás fajn, ale u Čechů vede stále První máj. Milujeme ten čas plný jarní síly. Ve vzduchu se vznáší vášeň plození celé přírody, kvetou ovocné stromy a říká se, že kvete láska. První máj je navíc starý pohanský svátek a také oslava všeho živého. Svátek svatého Valentýna je uměle vytvořená akce, z níž profitují obchody. Na druhou stranu, když se ten den se svým milovaným partnerem setkáme, obdarujeme se objetím, vyrazíme na večeři a promilujeme celou noc, tak se Země zaplaví spoustou lásky. 

Nepřenášet na děti!

Pokud jsme prošli nějakou negativní vztahovou zkušeností, tak nemohu předstírat, že ji nemám. Nemůžeme si hrát na to, že je všechno růžové, protože děti jsou daleko vnímavější a otevřenější než my. My dokážeme maskovat svoje pocity, můžeme nějak mluvit a jinak se cítit, máme tuhle schizefrenii. Ale děti se na nás podívají a vědí, že to není v pořádku, takže je potřeba nastolit pravdu a žít v ní. 

Pokud je partnerský vztah špatný, musíme hledat řešení, nové cesty a slova, jak k sobě být upřímní. I když to třeba bolí.

Sebevědomé dítě

Jedno africké přísloví praví, že nejlepší výchova dítěte je ta, když ho vychovává celá vesnice. Nejlepší děti vyrůstají v milujícím a otevřeném prostředí, učí se od lidí více generací a pobývají co nejvíce v přírodě. Je pro nás důležité, aby naše děti viděly, že děláme chyby, a otevřeně je přiznáváme. Mnohokrát uděláme věci špatně, ale když se dokážeme omluvit, tak na to děti řeknou - jasně, v pořádku, my to chápeme.

Vyrovnanost

Co to znamená? To, že se o sebe staráme, že rádi pečujeme o sebe i o ostatní. Známe svoji hodnotu, nebojíme se, poznáváme nové a stále se vyvíjíme.

Ne, vážně, nestresujte se navzájem

Pokud nejde o něco životně důležitého a nikdo nepřijde k úhoně, vykašlete se na to. Předem si odpusťte, že něco neuděláte. Dopřejte si i ten luxus, že schválně neuděláte něco, co by bývalo mělo být hotové. Není na tom vůbec nic špatného. Stejně tak umožněte dělat chyby i svému partnerovi. Jen ho nechte, ať odvede svou práci, třeba i nedokonale. Mějte se rádi a pomáhejte si v tom, aby se z vás stala rodina plná vyrovnaných lidí s láskou v srdci.

Internetové seznamky jsou zajímavých lidí plné, stačí si jenom vybrat a začít se seznamovat. Pokud si nebudete jistí svým výběrem, můžete dát na radu vědeckého dotazníku anebo například mrknout, zda se k sobě hodíte alespoň z pohledu zvěrokruhu.

[ivi]