Zbavte se stresu – meditujte
V meditační pozici se většinou ocitáme, až když nás něco trápí. Dharma – Buddhovo učení - usiluje o zbavení se utrpení. Buddhistická učení však neodstraňují pouze příznaky utrpení, ale přímo se soustředí na odstraňování příčiny. U kořene našeho utrpení leží naše vlastní mysl. Ale stejně tak leží mysl u kořene našeho štěstí. Většina lidí řeší pořád dokola pouze vnější problémy a je pro ně těžko uvěřitelné, že kdyby pracovali se svou myslí (např. meditací), ulevili by si ve veškerém utrpení, které zdánlivě přichází zvenčí. Je to prostředek, jak se skutečně cítit šťastní a spokojení ve světě, ve kterém žijeme.
V meditaci se naše myšlenky a emoce dovedou proměňovat jako mraky, které se chvíli zdrží a pak zase odejdou. Dobré a pohodlné, příjemné, obtížné i bolestivé – to vše přichází a odchází. Meditace je "být tady a teď". Právě, aby si naše mysl mohla odpočinout a setrvala v současném okamžiku, věnujeme se meditaci, tam je náš postoj nezaujatý. Věci zkrátka nechávejme plynout tak, jak jsou, aniž bychom je soudili. Tímto způsobem se sami naučíte BÝT.
Když meditujeme, zlepšujeme si 5 vlastností, které se ale projeví až po měsících nebo letech praxe. První z nich je rozvíjení a podněcování vytrvalosti u sebe samých. Je to zároveň i první věc, kterou děláme, když s meditací začínáme. Vytrvalost znamená, že když se posadíte do meditačního sedu a dovolíte sami sobě prožít vše, co se vám v tu chvíli bude dít (budete pociťovat strach nebo úzkost nebo vaše mysl bude hýřit a nebude se dát zastavit, zkrátka cokoliv), tak s tímto pocitem setrváte. Někdy sedíte věčnost a máte pořád ten stejný pocit. Můžete se pak cítit zklamaní. Ale už jen ta vůle posadit se a meditovat 5, 10 minut, půl hodiny nebo hodinu je to, čím rozvíjíme svou vytrvalost.
Další rozvíjenou vlastností je jasné zření, které se podobá neochvějnosti. Někdy se tomu říká čistá vnímavost. Rozvíjíme v sobě schopnost si uvědomit, pokud se vychylujeme špatným směrem – zatvrzujeme se vůči okolnostem, okolí a druhým lidem, uzavíráme se před světem a životem. Naučíme se vyhýbat se soudům (soudit druhé lidi, věci, situace), díky tomu myšlenky a emoce přicházejí a my je vidíme čistě, jasně a zřetelně takové, jaké doopravdy jsou. Tím začínáme lépe rozumět sami sobě.
Třetí schopnost, ačkoliv se to může zdát zvláštní, je odvaha. Během meditace dochází i k emočnímu strádání nebo emoční bolesti. Odvahu potřebujeme k tomu, abychom takovou situaci překonali. Tak se odvaha sama pěstuje a postupně rozvíjí. Díky odvaze pak můžeme dovolit nejrůznějším emocím, aby vypluly na povrch a tak prohlédnout a pochopit podstatu věcí, u kterých bychom s racionálními pojmy neuspěli. Je nám umožněno uvidět něco nového, co jsme dosud neviděli nebo pochopit něco, co jsme dříve nechápali.
Podstata meditace je v přítomné chvíli. Proto čtvrtá schopnost, kterou si v jejím průběhu osvojujeme je být bdělými vůči svému životu, vůči každičké chvilce, takové, jaká zrovna je. Někteří lidé s tím možná můžou mít trochu problém – nechtějí pouze jen tak být. Nebo o tom možná ani neví, že nechtějí. Protože být "tady a teď" nám nepřináší žádné jistoty nebo předvídatelnost. Ale vězte, že pokud se naučíte věnovat pozornost pouze této chvíli, tak se naučíte i to, jak se uvolnit tváří v tvář neznámému.
Poslední schopnost se nedá úplně lehce pojmenovat. Můžeme to nazývat "o nic nejde". Během meditace se můžeme dostat do různých situací, můžeme pocítit svou "proměnu", své zlepšení, nově nalezenou odvahu, nějaký nádherný pocit, který můžeme přirovnat k milosti či požehnání, ale stále platí to samé – o nic nejde. I když tyto věci jsou krásné a možná nás posouvají někam dál, moc nad nimi nejásejme, vede to k povýšenosti, pýše a pocitu výjimečnosti. Funguje to také obráceně, pokud se moc zabýváme svými problémy a potížemi, vede to ke špatné náladě, depresím a pocitům méněcennosti. Ale o nic nejde! Toto tvrzení v sobě nese dávku humoru a přizpůsobivost.
Příprava na meditaci
- můžete začít hned, teď a tady, nepotřebujete žádné speciální vybavení, jen sami sebe
- udělejte si plán – stanovte si denní dobu, kdy budete meditovat, pro někoho je lepší ráno, pro někoho večer
- stanovte si délku – můžete meditovat 10 minut nebo 2 hodiny, zvolte si však dobu, kterou zvládnete, časem ji budete prodlužovat
- prostředí by mělo být co nejjednodušší, nepotřebuje žádné úpravy, doma si můžete udělat malý oltář s věcmi, které vám jsou blízké nebo fotkou se svým vzorem, vonnými svíčkami, meditovat můžete i v přírodě, prostě kdekoliv, kde se budete cítit dobře
- pořiďte si polštářek, na kterém budete sedět – vhodné jsou "gomden" nebo "zafu" polštářky
- jako poslední si obstarejte minutku nebo jakýkoliv jiný časovač, který vás upozorní na konec meditace
- nejlepší je, jestliže s meditací teprve začínáte, meditovat ve více lidech (s partnerem či ve skupině), první neúspěchy vás neodradí a lidé okolo vás vám dodají velkou oporu
Teď už víte základy toho, čeho můžete meditací dosáhnout a co si připravit do začátku. Další poznatky, které vám napoví, jak se ustálit ve svém meditačním prostoru a vplynout do meditace, jak sedět a jakou pozici těla zaujmout, jak pracovat s dechem a jak ovládnout svou nezkrotnou mysl najdete v knize Jak meditovat od spisovatelky Pemy Chödrön, ze které jsem čerpala výše uvedené informace.
[Lil]
Zdroj: Chödrön, Pema. Jak meditovat. Synergie Publishing SE, 2013.