Žádost o ruku může být faux pas
Chytáte se ji požádat o ruku? Může se to zdát jako banalita, jelikož ve všeobecném podvědomí převládá názor, že přeci každá žena ve skrytu duše touží být princeznou. Pozor však, jestli dotyčná slečna nemá jako svou hrdinku princeznu Xenu. To by se mohlo šeredně vymstít pánovi, který se o ni uchází. Na druhou stranu už divadelní hra Zkrocení zlé ženy ukazuje, že i vzpurná ženština se může zamilovat a podlehnout nápadníkovu šarmu natolik, že neodolá vdavkám. Jste-li rozhodnutý muž, jděte do toho.
Emancipované ženy boří stereotypy
Ne jeden muž se zalekne rozhodné, přespříliš sebejisté ženy, která se suverénně ujímá vedení (či velení) ve vztahu. Pokud spolu žijí už delší dobu, nebude pán úplně překvapen, požádá-li ho jeho milá o vstup do svazku manželského. Ano, stejně jako ženy bez váhání zvou muže na rande, protože už v dívčím věku se ponaučily, že když nepozvou na schůzku chlapce svých snů, nemusí se nikdy vytouženého rande dočkat. Takovéto dámy vědí, že pokud něco chtějí, musí výstižně vyřknout své přání.
Možná to ani není emancipace, ale jakási nedočkavost a obavy, „Co když mě nepožádá o ruku? Co když se nevdám?“ Pod tíhou pochybností se neohroženě tyto ženy vrhají na kolena a žádají svůj protějšek o ruku.
Jen těžko lze odhadnout reakci muže buď se začne smát, nebo uteče. Asi jen málokterý na podobný akt kývne plný nadšení, že dostal prstýnek. „Asi bych si myslel, že je Apríl nebo tak. Rozhodně bych nebral partnerčinu žádost o mou ruku vážně. V tomto ohledu zůstávám konzervativní,“ říká Radek (29 let). Jeho kamarád Ondřej (32 let) by se prý lekl, „Nevěděl bych, co mám dělat! Zasekl bych se a trvalo by mi možná i několik hodin vyjádřit se k situaci smysluplně.“
Příliš brzy
Pokud se rozhodnete požádat dívku o ruku po dvou měsících vztahu, riskujete tím konec. Vaše vyvolená se může vyděsit a navždy utéct co nejdále od vás. Nejen pánové občas trpí záchvatem paniky z vidiny něčeho definitivního i dnešní moderní žena se dokáže zaleknout, když si uvědomí, že už nikdy více nepůjde na rande s někým jiným.
A je to tu, „vezmeš si mě?“
Znáte názor partnerky na manželství. Víte, že byla dostatečně trpělivá a počkala až vás to „trkne“ samotného, a neklekla si před vámi v plné restauraci. Jste rozhodnutý, že jen ona je ta jediná pravá. Pocity máte silné, buší vám srdce, že div nevyskočí z těla ven.
Kdy, kde a jak?
Místo, čas i způsob záleží jen na vás. Můžete upéct dort a do něj ukrýt prstýnek, ale hrozí, že se jím vaše milá zadusí. Drahá restaurace se jeví jako adekvátní místo, ale pro tento okamžik je příliš neosobní. Zvědaví lidé kolem vás mohou narušit kouzlo okamžiku natolik, že neuslyšíte, co byste chtěli - „ano".
„Můj manžel mě požádal o ruku na mostu, kde jsme si vždy dávali sraz. Nikde nikdo nebyl, jen my dva, voda a noc. Bylo to neuvěřitelně romantické v porovnání s pompézní večeří a pokleknutím před skupinou zvědavých strávníků,“ vzpomíná Linda (41 let).
Velmi ohraným způsobem jsou velké karty, na nichž je napsáno několik úvodních vět a tou poslední je otázka: „Vezmeš si mě?“ Lidé kopírující tento styl z filmu Love Actually (Láska nebeská) očividně nepochopili, proč dotyčná postava zvolila papírovou formu k vyjádření svých citů. Zatímco filmový hrdina se maskuje za koledníka, protože nechce být prozrazen před svým přítelem, jehož manželce projevuje lásku. Mladí muži zcela bezmyšlenkovitě, nenápaditě kopírují oblíbenou část z úspěšného snímku Woodyho Allana.
Kouknětě na originální zasnoubení:
[paf]