Vzít nohy na ramena, nebo zůstat?!

Občas si přeje, aby si přítel našel jinou. "Všechno by se tím zjednodušilo," krčí rameny dvaatřicetiletá Soňa. Sama se ale s protějškem rozejít neplánuje. "Bojím se, že bych později litovala. Náš vztah vlastně není vyloženě špatný. Vím, že mě Adam miluje. Jenže v poslední době mi připadá, že mě brzdí. Chce být pořád se mnou. Vadí mu třeba, když jezdím na služební cesty. Proto jsem jenom kvůli němu odmítla povýšení, které by zahrnovalo hodně cestování. Teď mě to mrzí." 

A proč se na Soňu její polovička tak upíná? "Nemá moc vlastních zájmů ani přátel. Já se naopak spousty z nich musela vzdát. Přestala jsem lézt po skalách, jezdit na koni i psát, protože nechtěl, abych se večer zavírala v pokoji. Připadá mi, že jsem ztratila sama sebe. Adam mi pořád vyznává lásku, zatímco já vedle něj trpím ponorkovou nemocí..."

Třeba se taky ve vztahu začínáte cítit jako v malinké místnosti se zamčenými dveřmi, od kterých jste nedostali klíč. Můžete trpět únavou, frustrací či nevysvětlitelnou úzkostí. Z ničeho, co váš partner udělá, nemáte radost a vy se zase nesnažíte potěšit jeho. Existuje cesta ven? Popřípadě můžete se téhle vztahové pasti nějak vyhnout?

Hlavní otázka: zůstat, nebo jít?

Martina je typický případ. "Když já sama pořádně nevím, jestli ho nenávidím, nebo miluju. Jednou se mi to zdá k nepřežití, podruhé je mi s ním tak hezky, že čekám, co následně nato přijde." Taky si nejste jistí, jestli je lepší zůstat, nebo vzít nohy na ramena? Spousta párů uvízla ve vztahu, který aspoň jednomu ze zúčastněných škodí. Setrvávají spolu ze zvyku, ze strachu ze samoty nebo si zatím prostě nepřiznali, že by jim bylo líp, kdyby své trápení ukončili rozchodem. 

Jak identifikujete průšvih?

1. Často myslíte na odchod a představujete si, jak byste žili bez partnera. Možná už jste se s těmihle představami i někomu svěřili.
2. Nechcete se vám do intimností. Negativní pocity, které si odmítáme přiznat nahlas, občas vyplouvají na povrch jinými cestami. První článek, který se obvykle trhá, je fyzická přitažlivost.
3. Změnili jste se k horšímu - jste podráždění, protivní, hádáte se s blízkými, špatně se soustředíte, zapomínáte, přestali jste o sebe pečovat, v práci pácháte chyby...
4. Celý svět vám připadá špatný a jakákoli snaha o změnu k lepšímu zbytečná. Ráno se vám nechce ani vstávat z postele.
5. Můžou vás trápit nevysvětlitelné fyzické potíže, třeba špatně spíte, bolí vás hlava, máte problémy se zády nebo vám bývá často špatně od žaludku.

Je pravděpodobné, že tohle všechno se děje od chvíle, kdy vám začalo docházet, že se svým partnerem nejste úplně šťastní. Všechny body platí i pro třicetiletou Lucii. "Vím, že je Petr závislý na matce. Tráví s ní celé víkendy, zatímco já zůstávám se synem sama. Trvá na oddělených financích a chce, abychom všechno platili napůl, i když jsem na mateřské. O syna odmítá pečovat a nedávno mi vpálil: 'Byl to tvůj nápad, tak se starej.' Jenže přes tohle všechno nemám odvahu k rozchodu. Pojí nás stejné zájmy a dost jsme toho přece spolu zažili."

Sněte o samotě

Lidé obvykle zůstávají ve vztahové pasti ze strachu. Bojíme se, že mizérie z rozchodu bude mnohem horší než agonie z prodlužování současného vztahu. Dveře ke svobodě se otevírají do temného, nepředvídatelného světa. A paradoxně platí, že čím víc vás současná láska deptá, tím míň věříte, že samotným vám bude líp. Jestli jste v současném vztahu nešťastní, můžete mít zničené sebevědomí a nedokážete si představit, že by o vás někdo jiný mohl mít zájem.

I když je váš partner například extrémně žárlivý a vy jste unaveni z jeho obviňování a kontrolování, přesto můžete váhat s odchodem, protože máte strach žít sami. Bojíte se samoty a trápí vás ztráta podpory. Kdykoli uvažujete o rozchodu, jako první vás napadnou tyto obavy. Co ale s tím? Pomoci může snění. Představujte si vlastní nezávislost. Nejspíš vás zaplaví strach, ale jste v bezpečí, protože všechno se odehrává jen ve vaší hlavě. Chvíli nepříjemné emoce prožívejte, potom představy zase zaplašte.

Za pár dní znovu vybavte, že jste se s partnerem rozešli, a v duchu si vyzkoušejte, jaké to je. Pokaždé přitom zajděte o kus dál: přehrajte si, jak žijete sami, jak se seznamujete s novými muži/ženami, jak s někým jdete na rande, jak se věnujete činnostem, na které teď vedle partnera nemáte čas a prostor. Negativní emoce časem opadnou a vy si tuhle projekci spojíte s bezpečím. Třicetiletému Martinovi dodalo odvahu snění o jeho první přítelkyni: "Četl jsem svoje staré deníky a myslel na okamžik, kdy jsem se šíleně zamiloval do jiné. Měli jsme hezký vztah a mně došlo, že moje současná partnerka není jediná na světě, která mě kdy přitahovala a milovala."

Vyplatí se bojovat?

Víte, proč jste sáhli po tomto partnerovi? Partnery si nevolíme náhodně. Máme tendenci vybírat si někoho, kdo se podobá rodiči druhého pohlaví, nebo naopak někoho, kdo představuje pravý opak. Jedná se o nevědomou volbu. Známé vzorce pro nás představují bezpečí. Člověk s podobnými vlastnostmi, jako má otec, se bude v určitých situacích chovat podobně jako on, a my pak víme, jak na ně reagovat, umíme v tom plavat.

V případě odmítnutého rodiče se náš výběr partnera řídí revoltou - bojujeme se vším, co nám otce/matku připomíná. Tato chemie často funguje, lidé jsou v takovém vztahu psychicky živeni, cítí se naplněni. Problém nastává, když je onen vzorec postaven na nezdravých základech. Typický model: Dcera dominantního otce si zvolí stejného partnera. Jenže postupem času vyzraje a zatouží postavit se na vlastní nohy a připadat si rovnocenná s milým. A přesně v této fázi přestane být vztah naplňující a stává se pro vás přítěží.

Bohužel často si okolnosti člověk neuvědomuje, nepřičítá stísněný dojem partnerovi, cítí se nešťastný, aniž by pořádně věděl proč.

Nejste si jistí, nakolik vás vztah tíží? Mrkněte níže. Rozchod určitě nepředstavuje jediné možné řešení. S nezdravými vzorci se dá pracovat. Někteří to zvládnou tak, že spolu víc mluví, dobré výsledky mají i párové psychoterapie. Poznat hranici, kdy ještě stojí za vztah bojovat, může být těžké. V hloubi duše však nejspíš sami znáte odpověď.

Spadli jste do vztahové propasti?

Otestujte si, nakolik je váš vztah zdravý. Tento malý návod vám může velmi pomoci, pokud přemýšlíte, jestli náhodou není něco s vaším vztahem špatně.

1. krok

Zamyslete se, co v současné době nejvíc potřebujete. Nejen ve vztahu, ale v celém životě. Větší nezávislost, možnost seberealizace, pocit jistoty, oporu,...? Napište si své čtyři nejdůležitější potřeby.

2. krok

Zeptejte se sami sebe: Nakolik naše pouto moje nejdůležitější potřeby naplňuje?

3. krok

Pokud si uvědomíte, že ve vztahu nejste, a ani nemůžete být šťastní, položte si poslední otázku: Mám pocit, že existuje šance na zlepšení, nebo se toužím rozejít?

4. krok

Jestliže si nejste vůbec jistí, zda-li se máte snažit, nebo rovnou jít, představte si, že se do vás zamiloval úžasný muž/žena a přemlouvá vás, abyste partnera/ku opustil/a a šli za ní/m. Chce se vám? Pokud ano, brzdí vás jen obava ze samoty a je čas jít.

Chcete vztah podpořit? Postupujte následovně

Objímejte se, hned jak se uvidíte

Jakmile se s partnerem shledáte po práci, kromě pozdravu ho pevně obejměte. Okamžitě se vám vybaví příjemné tělesné vzpomínky na společná milování a následující večer poplyne jiskřivějším tempem, než kdybyste drahého rovnou zasypali svými problémy v kanceláři. Tenhle postup se vám vyplatí i ve chvíli, kdy dorazíte na schůzku s partnerem se značným zpožděním. Po dlouhém objetí se všechny případné výčitky rozplynou.

Všímejte si jeho předností

Jakmile začnete na příteli hledat výhradně chyby, vždycky nějaké objevíte. Když se ale zaměříte naopak na jeho klady, budete oba mnohem šťastnější. Jak budete svého partnera vnímat, záleží jen na vašem úhlu pohledu. Když už musíte občas kritizovat, zkuste přitom myslet na všechny ty úžasné věci, které na svém partnerovi milujete. Své argumenty tak přirozeně vyvážíte upřímnými komplimenty a dopad své promluvy zjemníte.

Vrhněte se do společných aktivit

Ve chvíli, kdy opadne prvotní zamilovanost, si spousta milenců uvědomí skutečnost, že s tím druhým vlastně nemá moc společného. Spoléhat jen na zábavné povídání nad vínem a luxusní sex by se vám ovšem nemuselo vyplatit. Právě tyhle aktivity totiž partneři začnou jako první zanedbávat ve chvíli, kdy čelí pracovnímu vytížení nebo řeší starosti kolem dětí. A co jim pak zbude? Zamyslete se proto s přítelem nebo přítelkyní, jaké nové společné zájmy byste mohli rozvíjet a vyhraďte si na ně dopředu čas! Můžete se zapsat třeba na lekce tance, chodit hrát badminton nebo objevovat nové chutě v kurzech vaření.

Pokud jste se rozhodli od partnera odejít, nezoufejte, že zůstanete na vždycky sami. Můžete si novou lásku najít na naší online seznamce!

[ivi]