Věřme mužům! Nebo raději ne?

Odpověď na tuto otázku souvisí s tématem mnohem složitějším, než jsou muži. Týká se totiž naděje. Podobně bychom se mohli zeptat - existuje láska? - a mysleli bychom, samozřejmě, takovou tu se svadbou na konci. Ale k věci. Chlapům se věřit nedá. Ale věřme jim! Za každou cenu! Je to nesmírně důležité pro naši duši. Protože ve chvíli, kdy si žena tuto otázku položí, přestává být ochotná rozbít si ústa. Chce záruky a vlastnit. Přestává být děvčátkem a stává se rozumnou paní. Stařenou.

Jenže někdo tvrdí, že ženy jsou děvčaty do smrti. Možná některé zdraví stále svoji osmdesátiletou maminku "Ahoj, děvče". Jak jinak? Pokaždé ji to může dojmout i rozveselit současně a za to to stojí. A o to přece jde. O radost. O cit. Neměňme hloubku za přemoudřelost, vášeň za opatrnost, šílenství za průměrnost. Protože láska je šílenství a komukoliv věřit je ještě větší šílenství. Jenže jak důležité!

Z chyb se nikdo nepoučí

V otázce "dá se chlapům věřit" zaznívá strach. Strach je jedna z nejhorších emocí v lidském životě, ochromuje, je to vlastně takové vězení. Samozřejmě, že nás do jisté míry chrání například před pádem z výšky. Ale co se týká vztahů, nás možná chrání až moc nezdravě. Žena, která si položí otázku, zda je možné věřit chlapům, se blíží k vyhoření, ke ztrátě naděje. Život je přece svojí povahou nebezpečný. Od našeho početí nám neustále něco hrozí a nejhorší, co by žena mohla udělat, by bylo zakuklit se před tím.

Zůstala by sterilní až do smrti. Matky malých dětí si často přejí, aby mohly ovlivnit jejich štěstí. Určitě to znáte - tu touhu ochránit své děti úplně před vším. Není to možné. Pokud by matky měly možnost ovlivnit jejich štěstí, nebyly by jejich děti ani šťastné, ani v bezpečí.

Možná jste potkala v životě jednoho muže, o kterém jste tvrdila, že v životě neudělal chybu. A že je to jeho největší chyba. Rozhodl se ukončit vztah s vaší známou, protože ji miloval tolik, že je to začalo ohrožovat na životě. Podle něho to tak bylo lepší. Bezpečnější. Obětoval se pro její bezpečí. Udělal zdravotní rozhodnutí. A právě toto rozhodnutí bylo jeho největší chybou.

Důvěra tu musí být

Věřit mužům ženy musí kvůli jejich věčné mladosti. Pokud jde o muže, možná nejste tak moc také zastánci pravidla, že člověk se má poučit z chyb. To platí v práci. Ne ale mezi mužem a ženou. Celkem máme v poslední době pocit, že základ schopnosti zamilovat se je zůstat nepoučený. Ano, možná je zamilovanost hloupost, možná nás vede z cesty, určitě nás ruší od práce. Ale schopnost zamilovat se je více, jak všechny zázraky a zákroky plastického chirurga. Je to ten nejzaručenější lifting na světě.

Měli bychom si uvědomovat, že zatím jsme na světě. Nebudeme tu věčně, a proto nemusíme mít záruky. To jen moderní člověk si zvykl mít všechno pod kontrolou, pojištěné, zajištěné, chráněné. Když jdete na kolo, máte na sobě helmu, když lyžujete, máte chrániče na páteř a celí jste jako v brnění. Předtím lidé jednoduše jezdili. I když to bylo nebezpečné.

Tajemství starého děvčete

Jak to vlastně bylo s nevěřícím Tomášem? Biblické příběhy se mohou vnímat jako symboly a Bible jako úžasná kniha. Apoštol Tomáš nechtěl uvěřit vzkříšení Ježíše, pokud ho neuvidí na vlastní oči. V jistém smyslu to byl první moderní člověk. Nevěřil, dokud nedostal důkaz, záruku. Caravaggio ho na svém obraze zachytil s prstem v Ježíšovo krvavé ráně na boku. Jak přečíst tento symbol, je na každém z nás. Možná ale někoho napadne, že naší nedůvěrou můžeme způsobit bolest.

Pokud by existovalo jenom 1 % naděje, že náš milý muž nelže, stojí za to riskovat a neudělat nic špatného jemu ani sobě. Ježíš byl lepší než Tomáš, vydržel tu jeho zvědavost a šťourání se v jeho ráně, i když to muselo bolet. Žena je lepší než muž, vydrží bolest i eventuálně zklamání. Zvlášť, pokud už není malé děvče. I schopnost uvěřit je ve skutečnosti o sebedůvěře, o té vlastnosti, která ženám často chybí. Neměly by mít potřebu prosit se o potvrzení, že jsou hodně milované. Měly by prostě milovat. Anebo jednoduše věřit. Najít v sobě jistotu, že když teď to třeba zase nevyjde, ty krásné chvíle nám stojí za to.

Co bylo, bylo a dobře, že bylo

Ženy budou pak bohatší, vlastně už jsou. Kdyby jim náhodou miláček lhal, už neskočí z mostu. Věří si. Umí dávat. Mohou si dovolit být štědré. Protože si věří. Protože mohou věřit i mužům. Ano, je to nesmírně těžké. Ale všimli jste si někdy jak vypadají lidé, kteří nevěří? Jaké mají okolo úst vrásky zatrpklosti, a to už vůbec nemluvíme o pocitu méněcennosti, který z nich vyzařuje a který kolem sebe šíří. To všechno se jim vrací zpátky, žijí v tom, jsou v tom utopeni až po uši, a proto nemohou mít naději.

Naděje není tupý optimismus. Naděje je víra. Schopnost pochopit, že život dává smysl. A jaký by měl smysl život, kdyby ženy nevěřily mužům? Možná se na to někdy zapomíná, ale muži jsou v životě žen zásadní. Ihned po dětech, samozřejmě. Na co asi budeme myslet na smrtelné posteli? Možná to budou všichni chlapi, kterým jsme aspoň na chvíli uvěřily. Protože s těmi to bylo nejkrásnější. A bude nám asi úplně jedno, že lhali.

V Petru Panovi se píše: "Vždy, když někdo poví, že nevěří na zázraky, umře jedna víla." Tak nezabíjejme víly ani sebe.

Jak se zbavit starostí

Pojmenujte svoje starosti

Starosti definují psychologové jako řetězec myšlenek a obrazů, které oběť nedokáže ovládat. Často se k nim připojuje i bušení srdce, svírání žaludku anebo napětí ve svalech. Lidé trpící přehnaným sklonem ke starostem jsou ti, kteří strachováním se tráví více než 90 minut denně, ale mimořádně úzkostní jedinci mohou být ponořeni ve svém strachu i polovinu času, co bdějí. První krok, jak se s těmito stavy vypořádat, je naučit se rozlišovat mezi starostmi produktivními a neproduktivními.

K tím prvním patří cokoliv, co můžeme vlastními silami nějak vyřešit. Například obavy z kontroly z finančního úřadu anebo z neúspěchu na zkouškách. Horší ale bývají starosti neproduktivní, strach z věcí, které jsou mimo naši kontrolu. Například strach z toho, že partner, který je právě na služební cestě, zahyne při leteckém neštěstí. Nebo obava, že velká firma, v které pracujete, zkrachuje a vy přijdete o práci.

Vyhraďte si místo a čas

Psycholog Thomas Borkovec doporučuje speciální "stravovací dietu". Vyhraďte si na svoje starosti půl hodinu denně, během které se s nimi budete zaobírat. Vždy v pravidelném čase na stejném místě. Když se strach dostaví kdykoliv mimo vymezený čas, zaznamenejte si do diáře, čeho se vaše obava týkala a ihned zaměřte svoji pozornost na něco jiného. Například na dokončení právě rozdělané práce, cvičení anebo nějakou manuální činnost. Povězte svým starostem: "Teď na vás nemám čas. Ale budu se vám věnovat později."

Ponořte se do toho

A teď přichází ta nejzábavnější část. když přijde ta půlhodina vyhrazená na strachování se, pořádně se do toho pusťte. Otevřete si svůj diář plný strachů a dovolte si je prožít naplno. Psychiatr Robert Leahy dokonce doporučuje nechat se starostmi doslova zaplavit. Pomalu, tichým hlasem si opakujte to, čeho se nejvíce bojíte: "Je možné, že přijdu o práci a o svůj byt. Je možné, že mého syna přejede auto na přechodu. Je možné, že mám rakovinu. Je možné, že vypukne třetí světová válka. Je možné, že mě partner podvádí."

Prožijte svůj strach naplno a opakujte si všechny hrůzostrašné věty až do doby, dokud neztratí svůj hrůzostrašný obsah. Pokud vaše starosti patří k těm produktivním, tedy k těm, které můžete nějakým způsobem odstranit, právě v této chvíli věnujte svoji energii k nalezení možných řešení.

Vydržte aspoň čtyři týdny

Musíme si zdůraznit, že tato metoda je vhodná jen pro lidi, kteří mají velkou motivaci se starostí zbavit a současně dost disciplíny na to, aby s nimi uměli pracovat. Když lidé trpí úzkostí a vy navrhnete, aby si přestali dělat starosti, nijak jim to nepomůže. Ale když jim navrhnete, aby svoje starosti jenom na pár hodin odložili, obyčejně jsou toho schopni. A výsledky? Úzkostliví studenti, kteří se snažili zbavit starostí pomocí této metody, je dokázali po čtyřech týdnech zredukovat v průměru o 35 %. To pro vás znamená o 35 % více klidného spánku. To přece zní mnohem lépe, než úzkostné zírání do stropu uprostřed noci.

Zkuste se seznámit online a vyrazte na rande v České republice. Vědecký seznamovací dotazník je skvělý na seznámení, ať jste z Českých Budějovic nebo třeba Ústí nad Labem.

[ivi]