Uzdravme svůj myšlenkový svět

Myšlenky přicházejí a odcházejí. Denně se nám jich hlavou mihnou tisíce. Umíme však udržet své myšlenky na uzdě, nebo jim dovolíme, aby nás ovládaly? I když jsou prchavé a možná se domníváme, že i bez účinku, ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Jejich síla je obrovská a mění naši realitu. Mění nejen naše těla a naše chování, ale také životy jiných lidí a vše, co nás obklopuje. Můžeme si to představit jako na nádraží - vlaky (myšlenky) přicházejí a odcházejí.

Aby však nevznikl zmatek a nedocházelo k nehodám, je potřeba, aby je někdo řídil. Oním výpravčím, který rozhoduje zda, kdy a které vlaky smějí přijet a odjet, a zodpovědně se naučit rozhodovat, které myšlenky necháme přijít a jaké myšlenky budeme vytvářet a vyživovat.

V našem mozku budujeme vlastní skutečnost

Ve společnosti vládne přesvědčení, že za své myšlenky nemáme žádnou zodpovědnost, jelikož je přece nikdo nevidí. Co když tomu tak není? I když jsou neviditelné, logicky patří do úrovně hmotného světa, protože jsou produktem našeho mozku, který je součástí našeho fyzického těla. Nejsou vnímatelné našimi tělesnými smysly, protože jejich domovem je jemnohmotnost. Skrze své myšlenky si tvoříme hmotný svět, a tím i svůj osud.

Způsob našeho myšlení tedy přímo ovlivňuje naši realitu, a dokonce i naši budoucnost. Myšlenky mohou být užitečné a prospěšné, nebo také velice škodlivé a zhoubné jako nádory.

Správné myšlení neznamená pozitivní myšlení

Jaký je mezi nimi rozdíl? Správné myšlení je čisté a pravdivé myšlení, nebojí se nazvat věci pravými jmény, např.: Co způsobilo, že o sobě neustále pochybují? Proč si nechávám ubližovat? Snažím se zjistit pravdu, hledám podstatu a nebojím se přiznat si, jak to skutečně je, aby mi mohlo přijít řešení. Je to cesta z nitra ven - vědomý duch řídí rozum.

Naproti tomu pozitivní myšlení je ve stylu "keep smilling" - předstírám a udržuji úsměv, lžu si, i když moje nitro křičí a je nespokojené, nešťastné či zoufalé. Nepřiznám si (ať už sobě nebo okolí), jak to doopravdy je, protože to je bolestné, a vyhýbám se řešení, neboť takto je to pro mě pohodlnější. Přesvědčuji se, že věci nejsou doopravdy takové, jaké jsou, jen aby mi bylo lépe.

Věnujeme více pozornosti boji, útěku, potlačování a falešnému vidění skutečnosti, než hledání konstruktivního řešení. Je to cesta zvenčí dovnitř, bez úspěšného a trvalého výsledku. Nesnažme se proto myslet pozitivně, ale správně. Cesta rozumu nás přivádí k větší pohodlnosti. Kdežto to, co nám nabízí duch, není vždy jednoduché a vyžaduje velké odhodlání a často i sebepřekonávání.

Všechno je to v hlavě

Říká se, že "něčeho máme plnou hlavu" nebo že "konáme bezhlavě". Ten první případ je o tom, že až moc přemýšlíme a někdy je mnohem lepší hlavně tolik nemyslet, dát rozumu pauzu a už se netrápit. Nebo je něco "bezhlavé" - to je případ, kdy nebereme v potaz zdravý rozum (např. "bezhlavě zamilovaná"). V obou případech si razíme cestu hlavou. Co všechno se nám jen dokáže honit hlavou a co to s námi dělá?

Je všeobecně známo, že jak myslíme, takovými se i stáváme. Podle toho měníme i naše životní podmínky. Náš způsob myšlení ovlivňuje nejen náš zdravotní stav, ale formuje i náš osud, který nevzniká vůbec náhodně, ale našim citovým a myšlenkovým chtěním. Když dlouhodobě prožíváme zklamání a negativní nálady, přinášíme si tím do života mnoho bolestného - potřebujeme se očistit, prožíváme tzv. očistec. Tento duševní rozvrat spojený s úzkostným pocitem osamocení se nakonec projeví i hmotně.

Nenechávejme v sobě zvítězit negativní naladění. Nízkost jakéhokoliv druhu je znamením, že jsme vnitřně nesvobodní - patří k ní sžírající myšlenky pocity sebelítosti a nenávistné myšlenky. Podobně je to, pokud v důležitých úsecích života plýtváme časem a lhostejně čekáme, až se něco změní. Proviňujeme se tím vůči síle která k nám přichází přesně v pravý čas, abychom vše mohli zvládnout. Myšlenka nutí k uskutečnění. Mějme však na mysli, že až příliš hloubavý člověk slouží rozumu, je brzděný v rozletu a rozvíjení svých darů a schopností, což ho vede k stagnaci a sebezničení.

Náš stav odpovídá tomu, jaké myšlenkové naladění nás dlouhodobě obklopuje. Náš mozek můžeme naladit na určité myšlenkové vlny, podobně jako můžeme naladit rádio na různé stanice. Dobře si tedy rozmysleme, co nosíme ve své hlavě, protože každá naše myšlenka má určitou formu. Síla myšlenky může být tvořivá nebo ničivá, pramení z našeho svobodného rozhodnutí, které je nerozlučně spojeno s naší zodpovědností.

Myšlenky přesahují nitro člověka

Naše myšlenky tvoříme na základě svého niterného stavu. Ovlivňují náš život, přesahují nás a působí i na ostatní. Čím intenzivněji nějakou myšlenku prociťujeme, tím silněji pak působí. Myšlenky, vzniklé ve zlosti, budou působit zhoubně. Myšlenky, které vznikly ze silně procítěné lásky, budou působit blahodárně.

Myšlenkový svět a myšlenkové formy

Myšlenkový svět si ve svém základě nese neutrálnost. Pouze my rozhodujeme, jestli naše myšlenky budou "dobré" nebo "špatné". My sami máme veškerou zodpovědnost za své myšlenky, které svými tvary a formami odrážejí čistotu našich úmyslů. Silou své vůle můžeme ovlivňovat druhé.

Myšlenky přitahují jako magnet

Čím se zabýváme, to si k sobě i magneticky přitahujeme. Každý z nás si asi několikrát v životě ověřil, jak myšlenky fungují, např. když nám zavolal někdo, na koho jsme nedávno mysleli. Nebo jsme přemýšleli o tom, co budeme vařit, a někdo v naší blízkosti se nás na to vzápětí zeptal. Jak vysvětlit, že osud je spravedlivý, když u zkoušky propadne ten, kdo se zodpovědně učil, a ten, co to flákal, to zvládl na jedničku? Jak je to možné?

I u myšlenek však platí zákon stejnorodosti - ten "chytrý" neuměl dvě otázky a svým strachem dodáva sílu myšlence typu: "Jen abych si je nevytáhl..". Ten hloupý se naučil pouze dvě otázky, velice si přál a soustředil se jen na to, aby si vytáhl jednu z nich. A tak vnější pozorovatel, který nevidí do hlavy ani jednomu z nich, může jenom pochybovat o světské nespravedlnosti. Ať je to pro nás výstrahou, jak můžeme dopadnout, pokud si nedáme pozor na to, čím svoje nitro živíme, protože platí: čemu věnujeme pozornost, to si přihatujeme do života.

Už vás někdo vtáhl do svého myšlenkového světa?

A jak pak z něho ven? Potkáme známou na ulici a začne nám vyprávět, co nepříjemného právě zažívá. Když se od sebe vzdálíme, tak i po několika hodinách zjišťujeme, že nás bolí hlava, jsme skleslí a smutní, i když k tomu nemáme nejmenší důvod. Máme plnou hlavu jejich starostí a je to tím, že jsme se od ní nedokázali odpojit. Vše prožíváme i bez její přítomnosti přesně tak jako ona. Živíme své nitro jejím myšlenkovým světem, a to až do momentu, dokud se od ní v duchu "neodstřihneme".

Snažme se o čistotu svých myšlenek

Co je za tím a co dokáže ovlivňovat čistotu našich myšlenek? Jedině naše svědomí. Nedělejme tedy nic, co nás znečistí. Konejme dobro, to co pomůže mně i mému okolí. Vše nečisté člověka brzdí ve vývoji a uvádí ho do těžkých prožitků. Pokud se zabýváme ctnostným, tedy hodnotným myšlením, utváříme si tím automatickou ochranu před vším skleslým. Snažme se tedy udržet světlost v našem naladění.

Povznesme výš svoji mysl

Rozum má obdivovat světlo ducha. Má mu sloužit. Rozum a cit musí kráčet ruku v ruce, duch (intuice) má vést a rozum (racionalita) má vykonávat. Rozum je nástroj, se kterým se máme naučit pracovat, aby byl požehnáním pro nás i pro ostatní. Jedině síla ducha ho však dokáže ovládnout. Rozum dokáže spoutat ducha a bránit mu ve svobodném rozletu. Druhým můžeme nejvíce pomoci tím, že se na ně snažíme naladit a rozpoznat tak jejich způsob myšlení.

Svým příkladem v nich můžete přenastavit nesprávně a energeticky nízké vzorce chování a naladit je tak na vyšší vibrace.

Nemocný mozek? Chybí nám selský rozum...

Proč v této době tolik lidí trpí na mozková onemocnění? V životě je důležité nenechat se ovládat rozumem, ale dopřát své duši svobodné rozhodnutí. Rozum postavit na to správné 2. místo a udělat z něj pouze vykonavatele našeho cituplného chtění. Postavme na trůn své nitro (moudrost) a náš rozumový rádce mozek (chytrost), nemá šanci onemocnět. Buďme pánem svého života a vládněme si moudře.

V dnešní době máme více titulů, ale málo selského rozumu. Učíme se vydělávat, ale ne žít. Jsme jenom lidé, kteří chybují, hledají a učí se. Ale jisté je, že každý den máme možnost začít znovu - můžeme vše napravit, kdykoliv změnit nepříjemný scénář nebo úplně vypnout zatěžující film a nahradit ho happy endem.

Podělte se o své zážitky s touto změnou myšlení s ostatními uživateli online seznamky. Točí se okolo vašich negativních myšlenek samota? Zkuste se s někým seznámit a pozvěte jej na rande!

[ivi]