Učte svůj mozek, ať si jen nehraje

V polovině 80. let přišel novozélandský politolog a univerzitní profesor James Flynn s vědeckým důkazem, že lidská inteligence posuzovaná na základě IQ testů se zvyšuje z generace na generaci. Tenkrát tímto poznatkem vyvolal vášnivou debatu odborníků po celém světě. Psychologové čelili paradoxu: buď jsou dnešní lidé daleko bystřejší než jejich rodiče, nebo se jen ukázalo, že testy IQ nejsou tím nejsprávnějším měřítkem inteligence. Profesor v podstatě vysvětloval, že lidé zřejmě nejsou ani tak inteligentní, jako modernější.

I když bývají mnozí z nás v pokušení srovnávat, zda jsou současníci chytřejší či hloupější než naši předkové, jednoznačnou odpověď najít nelze. Posuzovat inteligenci předků z pozice současných zkušeností je ošemetné, Jak praví slavný kanadský autor a sociolog Malcolm Gladwell: "Pokud bychom teorii zvyšující se inteligence se vším všudy přijali, znamenalo by to, že typický teenager dneška s IQ 100 by měl prarodiče s průměrnými IQ 82 - zdánlivě pod prahem nezbytným pro absolvování běžné školy."

Viděno současnou optikou bylo průměrné IQ školáků z roku 1900 zhruba 70, což by až bizarně naznačovalo, že svět byl obydlen převážně mentálně retardovanými lidmi.

Jen sudoku nestačí

Podle Jamese Flynna za pozitivní změny v inteligenci lidstva může průmyslová revoluce, menší rodiny s odpovědnějším vztahem k dětem či obrovský nárůst lidí pracujících v kognitivně náročných profesích, jako je právo, medicína, školství, psychologie. Více než naši předkové procvičujeme různé oblasti mozku, lépe jsme schopni využívat logiku, máme schopnost řešit mnohem širší škálu problémů. Současný obchodník je nesrovnatelně vynalézavější. Zatímco v roce 1950 mělo terciární nebo postgraduální vzdělání okolo 12 % Američanů, dnes je to více než 50 %.

Na druhé straně každá doba má své. Naši předkové nebyli zahlceni takovou mírou stresu, významným blokoátorem paměti. Možná jsme na tom lépe, co se týče IQ testů, na druhé straně jsme zaplavení informacemi, v důsledku čehož má naše paměť menší prostor. Ona v pozitivním kontextu zmíněná průmyslová revoluce se na druhé straně paradoxně podílí na podporování mozkové pohodlnosti, protože mnohé za nás dnes vymyslí a vyřeší moderní technologie. Takže zatímco jedna skupina odborníků zastává názor, že jsme "chytřejší", jiní ho výrazně zpochybňují.

Každopádně dobrou zprávou je, že ať již panují podmínky jakékoli, náš mozek lze za všech okolností trénovat a jeho kapacitu zvyšovat. A mnohé výzkumy ukazují jak. Kdykoli se naučíte něco nového, zapojíte se do nových aktivit nebo dokonce přemýšlíte o nových plánech do budoucna, váš mozek tím nabudíte.

Cokoli, co je pro vás příliš pohodlné, není dobré pro vývoj mozku. Nabourávat každodenní rutinu je podle odborníků to nejlepší, co lze mozku poskytnout. Nejrůznější vědecké studie ukázaly, že pokud se náročnost zpracovávaných úkolů nezvýší, mozek se nudí a celý proces začíná automatizovat. To se týká i často doporučovaných křížovek či sudoku. Na občasné trénování mozku, zejména pro seniory, kteří nemají už tolik možností (např. pracovních), jsou super. Pokud se však člověk v dlouhodobém horizontu zaměří výhradně na sudoku, mozek již není tolik zainteresován - výzvu zvládl a zautomatizoval ji, aby byl připraven zase na další. Úroveň mozkových cvičení se zvyšuje s každou další hrou.

Celé Ludolfovo číslo? Hračka!

Dnešní lékařskou technikou je už prokázané, že mozek má tendenci se ke stáří scvrkávat. Různé nervové spoje mohou být již slabší a schopnost pamatovat si nové věci může být náročnější. Už proto je důležité věnovat se mozkovému tréninku kontinuálně a od mládí, aby i v pokročilém věku bylo na co navazovat. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) například zjistila, že v zemích, jako Švédsko či Švýcarsko, kde lidé obvykle nemají tendenci odcházet do důchodu předčasně, byla jejich duševní čilost a paměť v 65 letech o půlku lepší než ve Francii, kde se do předčasných penzí odchází mnohem častěji.

Současná doba však nespoléhá jen na mozkový trénink pracovní. Svět zachvátily nejrůznější "mozkové posilovny", "mentální joggingy", "paměťové kurzy", "mistrovství hlavolamů". I v Česku aktivně působí okolo 5000 trenérů paměti, kteří už dávno nepracují pouze se seniory, ale podporují duševní schopnosti lidí všech věkových kategorií, ať již úplně zdravých, nebo třeba po závažných úrazech mozku.

Podařilo se sestavit optimální tréninkový program, který zahrnuje nejen klasický kognitivní trénink, ale cíleně se také zaměřuje na minimalizaci problémů pamětí v běžném denním životě a vede k rychlému zvýšení sebevědomí účastníků kurzů, k vnímání pocitů osobní zdatnosti u každého účastníka. A následně také ke zvýšení soběstačnosti a prodloužení nezávislosti u seniorské populace. Praktická cvičení se zaměřují na mnemotechniky, které dokonale kompenzují nedokonalost lidské paměti.

Pro účastníky kurzů není problém si zapamatovat nákup o 150 položkách, telefonní čísla i dlouhé číselné řady. Ke svému úžasu zjistí, že zapamatovat si 100 desetinných míst Ludolfova čísla je vlastně hračka. Na praktických příkladech se učí zvládat techniky, které jsou pak schopni aplikovat v praxi v případě osobní potřeby.

Nebýt nejlepší, jen stále lepší

S pomocí speciálních technik si lze snadno zapamatovat i to, co obvykle považujeme za nezapamatovatelné: seznam českých panovníků od roku 623 do současnosti, všechny americké prezidenty, sochy na Karlově mostě, Muchovu Slovanskou epopej či aktualizaci politické mapy světa. Zapamatovat si 50 států americké unie i s jejich geografickou lokalitou je prý záležitostí 20-25 minut i pro ty nejstarší účastníky kurzů. Na vrcholu našich mentálních funkcí jsme mezi 16. a 23. rokem, nicméně pomocí správného mozkového tréninku lze srovnat i věkové dispozice.

Mozek má schopnost učit se a vyvíjet v každém věku, jedná se tzv. mozkovou plasticitou, nicméně podmínkou je pravidelný trénink. Kognitivní schopnosti časem slábnou, uvažování je náročnější. Osvojování nových činností, které vás přimějí přemýšlet a učit se, je nejlepší způsob, jak udržet mozek zdravý. Přitom se nemyslí jen učení se básniček či zvládání hlavolamů. Vezměte si například plavání. Má zřejmé výhody kardiovaskulárního a svalového posilování, ale také zahrnuje přemýšlení, zpracování a učení.

Musíte mít na paměti váš dýchací rytmus a jak správně provádět jednotlivé pohyby. Můžete porovnávat své předpoklady z hlediska vytrvalosti a rychlosti, nechat se motivovat k procvičování dovedností, abyste byli ještě lepším plavcem. Trénink mozku totiž zahrnuje bezpočet možností. Výzkumy prokázaly pozitivní vliv i v případě, že se začnete věnovat malování, vyšívání, fotografování, drnkání na hudební nástroj, psaní pamětí. Je jedno, jakou novou činnost si vyberete, vždy jde o výzvu mozku, díky níž může dále růst.

Pokud se na žádnou novou činnost necíte, zvedněte si laťku pro činnost stávající. Cílem není mistrovství, ale neustálá práce na zlepšování.

Tipy, jak trénovat mozek

Duševně vyrovnaný člověk má vysokou frustrační toleranci, tzn. schopnost čelit složitostem a náročným situacím bez vypjatých reakcí. V životě se nesnázím nevyhneme. Je důležité tyto překážky překonávat tak, aby v nás neutkvěly silné emoce, jako je strach, vztek, nenávist.

Poslouchejte

Buďte pozorní, ať už se vám někdo představuje, nebo jste právě zaparkovali. Často v těchto chvílích přepínáme na "autopilota" a pak si věci nevybavujeme. Pozorností lze zabránit trapasům a posílit mozek zapamatováním nové věci.

Nakrmte celý mozek

I mozkové schopnosti závisejí na stravě. Bojíte-li se jako čert kříže sacharidů, vězte, že mozek, více než jakýkoli jiný orgán, spoléhá právě na glukózu. Ujistěte se, že získáváte sacharidy z ovoce, zeleniny a celých zrn, nikoli ze zmrzliny, cukrovinek a koláčů.

Dejte přednost "veřejnoprávnosti"

Nejeden odborník doporučuje sledování veřejnoprávních kanálů než televizí prezentujících estrády, drby a reality show.

Pozor na alkohol

Sklenička červeného vína může stimulovat mozkové buňky, pravidelné pití alkoholu naopak otupuje. Dáte-li si těch skleniček týdně 14, máte podle výzkumů až o 22 % vyšší šanci na vznik demence.

Objevte nové místo

Prožijte den v neznámém městě. Zkoumání mapy, nové pohledy, zvuky a vůně, to vše je zdravé povzbuzení pro mozek.

Multitasking není vše

Pokud při psaní e-mailů telefonujete a ještě posloucháte pokyny kolegy, není to ideální situace pro vás ani váš mozek. Méně je někdy více.

Postavte se čelem stresu

Stres, strach, vnitřní napětí, to vše ubírá mozku energii. Nepodceňujte relaxaci, zábavu a dostatek spánku a snažte se (v intenzivní spolupráci s mozkem) najít viníka své psychické nepohody.

Jděte na procházku

Už několik minut chůze může zvýšit průtok krve do mozku, což posílí i kreativní myšlení. Charles Dickens psal své romány výhradně mezi 9. a 14. hodinou, poté následovala dlouhá, rychlá procházka. "Bez rázných procházek bych explodoval a zahynul," prohlásil

Hrajte si v každém věku

Nejen děti se učí hrou. Hádanky, kvízy, hlavolamy jsou zábavné a povzbuzují duševní sílu. Nezůstávejte v jedné oblasti a aktivity střídejte.

Spojte duševní a fyzickou činnost

Mnoho studií dokázalo, že nejlepší taktika, jak odvrátit demenci a vyhnat mozek k co nejlepším výkonům, je spojení duševního a fyzického úsilí. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že přinejmenším stejný význam jako mentální cvičení má pro mozek fyzická námaha.

Ale nejen váš mozek může dostat nový, zdravý restart! Jste-li single, můžete na naší seznamce zkusit najít nového partnera a znovu se zamilovat. Zaregistrujte se a vyzkoušejte náš vědecký dotazník, který vám hledání vhodného protějšku usnadní.

[ivi]