Toužíte se na svět dívat lepšíma očima?

Věk blikajících displejů počítačů a mobilních telefonů, nadměrný stres, shon a pracovní vypětí - podepisuje se tento ne právě idylický životní styl na stavu očí? Problematika očních vad se mění v průběhu času. Dnes nám už některé oční vady, hojné v dřívějších dobách sice nehrozí, spíš přibývá postižení zraku v souvislosti s vyšším výskytem civilizačních chorob a v důsledku celkového stárnutí populace.

Různé podoby zrakových problémů

Mezi nejzávažnější oční vady patří věkem podmíněná degenerace sítnice, kterou je na světě postiženo více než 30 milionu lidí. Dalším závažným onemocněním vedoucím až k slepotě, je zelený zákal - glaukom. Nastupuje plíživě, mnoho lidí na začátku vůbec netuší, že glaukom mají. U dospělých pacientů se na stavu zraku velmi "podepisuje" i šedivý zákal, který ale je možné chirurgicky vyléčit ( na rozdíl od zeleného zákalu). Jedním z mýtů je, že se tyto nemoci týkají jen starších lidí. Mnohými ale mohou trpět i děti.

U nich se sice nejčastěji řeší refrakční chyby, výjimkou ale není ani šedý zákal. Zásadní je oční vadu co nejdříve odhalit a včas začít s léčbou. Potěšující je, že díky moderním technologiím lékaři dnes dokáží většinu očních onemocnění a vad úspěšně řešit.

Krátkozrakost s výživou nesouvisí

Refrakční vady, tedy krátkozrakost, dalekozrakost či astigmatismus se vyskytují u 25 - 30 % našeho obyvatelstva. Nejčastější vadou (60 %) je mezi nimi dalekozrakost, následovaná (15 - 30 %) krátkozrakostí, z 10 - 15 % potom jde o astigmatizmus (refrakční vada způsobená nepravidelným zakřivením rohovky anebo čočky. Tato čísla se v jiných zemích mohou lišit, závisí to i na rase a zeměpisné oblasti. Například v případě krátkozrakosti se jako jeden z možných důvodů jejího většího výskytu v civilizovaných zemích udává vzdělanostní úroveň a větší zaměření na práci na blízkou vzdálenost.

Genetická teorie je založená na individuální rozdílnosti v růstu oka. Na druhé straně předtím předpokládaný vliv nedostatečné výživy na vznik krátkozrakosti nebyl dostatečně prokázán.

Pravidelné prohlídky jsou nutné

Velkým problémem současnosti může být neléčená nebo pozdě zachycená diabetická retinopatie, tedy onemocnění sítnice, které je jednou z nejčastějších komplikací cukrovky. Diabetes je, bohužel, nejen v naší zemi stále na vzestupu. Pokud není léčený a dostatečně kompenzovaný, a pokud změny zraku nejsou zachyceny včas, diabetická retinopatie může, bohužel, i dnes skončit úplnou slepotou. Proto se apeluje na všechny pacienty s diabetem (ale ne jen na ně), aby nepodceňovali pravidelné oční kontroly u svého lékaře.

Pokud se postižení sítnice rozpozná včas, je možné postup nemoci zpomalit, zastavit a zrak zachránit. V pokročilém stádiu retinopatie přichází v úvahu například operační zákrok pomocí laseru, který onemocnění stabilizuje.

Oční chirurgie dnes nabízí mnoho

Jakými vadami se na klinikách většinou zaobírají? Oční chirurgové se především věnují řešení refrakčních vad pomocí laseru a nitrooční chirurgii. Hlavní doménou některých jsou operace šedého zákalu, které spočívají v odstranění zakalené čočky a nahrazení umělou čočkou. Šedý zákal se vyskytuje převážně u starších lidí, ale může se objevit v každém věku. Někteří se věnují chirurgické léčbě vrozeného šedého zákalu, takže operují i novorozence, kteří jsou staří jen několik týdnů.

V chirurgii šedého zákalu došlo v posledních desetiletích k velkému pokroku. Změnila se jak technika operace, tak indikace na výkon. V souladu s nynějším životním stylem, vzrůstající životní úrovní a prodlužováním aktivního stáří se zvyšují i nároky pacientů na kvalitu vidění. Žádají rychlé a efektivní řešení, které je nebude omezovat v práci anebo při sportu. Šedý zákal se nejdříve nechával "dozrát", vyčkávalo se, až bude čočka kompletně zakalená (člověk na dané oko už skoro neviděl), a až potom se přikročilo k operaci, která nbyla právě jednoduchým počinem a ještě navíc měla nejistou prognózu.

Dnes je to jiné. Zákrok probíhá ambulantně, řez má jen asi okolo 2 milimetrů, do oka se místo původní čočky vloží speciální umělá nitrooční čočka a pacient vidí ostře hned druhý nebo třetí den. Tedy rychlý výsledek s minimem bolesti pro pacienta!

Jakou čočku?

Výměna nitrooční čočky se, samozřejmě, dá udělat i při refrakčních vadách (dalekozrakosti, krátkozrakosti či astigmatismu), ale je vhodná spíše pro lidi od 45 -50 let a výše, u kterých původní biologická čočka už sama není schopná zaostřovat a měnit svoje zakřivení. U mladších ročníků, kdy je čočka schopná zaostřovat, jsou vhodnější laserové zákroky, kde tato původní čočka zůstává na svém místě. Pro mladé pacienty s vysokou dioptrickou vadou či tenkou rohovkou, pro které není vhodný laserový zákrok, je řešením implantace nitrooční fakické čočky, která je ultratenká a vypadá jako kontaktní čočka.

Je navržena tak, aby v oku fungovala zároveň s původní biologickou čočkou - vkládá se mezi pacientovu čočku a duhovku. Nahrazuje dioptrie a pacient je schopný zaostřit bez brýlí do dálky i na blízko. Fakická čočka se pro pacienta dodává na míru, na základě odborného vyšetření. Výhodou je možnost takto korigovat i velmi velké vady bezpečně a dlouhodobě. Na řešení astigmatizmu jsou určeny čočky torické. Ty jsou k dispozici jak v klasické variante nitrooční čočky, tak ve variantě fakické čočky.

Důkladné vyšetřetní zraku

To, jaký zákrok bude pro pacienta nejvhodnější, načrtne úvodní "kolo" různých vyšetření, které trvají jednu až dvě hodinky. Daný člověk na kliniku zamíří už s konkrétním problémem, který hodlá řešit. Jednak jen vyšetřit všechny parametry a dát je do souvislostí je před každým zákrokem nevyhnutelné. Měří se reliéf rohovky, tzv. rohovková mapa, nitrooční tlak, refrakce, jak je oko dlouhé v předo-zadní ose, prověří se oční pozadí a zjistí se přesné údaje o počtu dioptrií, tedy všechny důležité parametry pro finální rozhodnutí lékaře indikovat určitý zákrok.

Pacient musí být kompletně vyšetřený. Když se totiž odhalí např. zvýšený nitrooční tlak (neléčený) nebo patologie rohovky anebo sítnice, často se nedá daný zákrok vykonat. Pro laserové úkony jsou nutné určité předpoklady: až na výjimky se většinou zákrok nedělá před dosažením 18 let, oční vada by měla být stabilizovaná, zákroky se nedoporučují těhotným ani plně kojícím ženám. Nebudete vhodným kandidátem, pokud máte např. autoimunitní onemocnění a tvoří se vám keloidní jizvy.

Čas na pacienta - základ léčby

Na konci úvodních vyšetření probíhá konzultace s lékařem, který s pacientem probírá výsledky a nabízí možná řešení. Většinou hned několik. Základem úspěchu je věnovat pacientovi před operací dostatek času, zjistit všechny důležité informace - kromě jiného jakým způsobem oči většinou využívá (například rozdílné požadavky na zrak u mikrochirurga, hráče golfu nebo maminky na mateřské dovolené) a vysvětlit postup zákroku, očekávaný výsledek, ale také rizika a případné komplikace, které mohou nastat.

Doba dobrým očím nehraje do karet

Mnoho lidí dnes pracuje hodiny před počítačem a může se u nich projevit množství problémů - únava a pálení oči, rozmazané a zamlžené vidění, bolest hlavy a čela. Jen co si ale odpočinou, stačí krátce, zrak se většinou rychle "obnoví" a subjektivní problémy vymizí. Pokud se tedy dlouho díváte na krátkou vzdálenost, čas od času vzhlédněte a zadívejte se třeba do dálky, ideálně do zeleně. Pokud při práci s počítačem nepoužíváte brýle, i přesto, že je potřebujete, obyčejný odpočinek vás problémů nezbaví.

Dobrou zprávou je, že moderní doba sice generuje relativně vysoký počet lidí s refrakčními vadami, ale také čím dál tím i větší možnosti, jak tyto vady řešit, hlavně rychle a bezbolestně nebo s pomocí laserových zákroků. Pacient si po dohodě s lékařem může vybrat z různých druhů nitroočních čoček, které se liší svými optickými vlastnostmi. Standardní monofokální čočky zaostřují jen na jednu vzdálenost, např. do dálky (na blízko potom musíte používat brýle), zatímco čočky multifokální, resp. trifokální, umožňují vidění do dálky, na blízko i střed.

Ve starším věku (60 - 70 let, ale často bohužel i u mladších ročníků) dochází k věkem podmíněné makulární degeneraci sítnice, která způsobuje výrazné zhoršení tzv. centrálního vidění, které znemožňuje práci na blízko vzhledem k tomu, že postižení není schopný rozeznávat detaily. "Vlhká" forma nemoci často postupuje velmi rychle a dokáže zničit zrak v průběhu několika měsíců. Přesná příčina není známa, jen se předpokládá, že jde o mutaci genu, který je zodpovědný za látkovou výměnu v sítnici oka. Včasným rozpoznáním se dá postup onemocnění zastavit. Léčba spočívá kromě jiného v aplikaci speciálních léčiv přímo do vnitřku oka.

Obě najednou?

Názory na to, zda operovat obě oči najednou anebo v odstupu (například několika dní), se liší. Postup se volí celkem individuálně podle potřeb pacienta. Výhodou operace obou očí v jeden den je především rychlá zraková rehabilitace a menší časová zátěž pacienta opakovanými návštěvami očního lékaře.

Laserem je dnes možné operovat v zásadě všechny oční vady, používá se i při operacích šedého zákalu, které byly ještě nedávno doménou ultrazvuku. Bohužel, oční chirurgie není schopná vrátit zrak všem slepým lidem.

Zvedněte se od počítačí a vyrazte se projít. Nechce se vám chodit na procházky samotným? Zkuste si na seznamce najít parťáka nejen na procházky nebo sport, ale i do života!

[ivi]