Svatý týden aneb Velikonoce se blíží
Velikonoce jsou pro křesťany nejvýznamnějším svátkem, který oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pro většinu obyvatel České republiky však tento svátek symbolizuje spíše vítání jara, navštívení rodiny, malování vajíček, pečení beránků a pomlázka.
Historie
Velmi dávno se opravdu Velikonoce slavily jako svátek jara. Tento svátek se však Velikonoce ještě nejmenoval. Zhruba přes 3500 lety si svátek přebrali Židé a označili ho Pesach. Pesach je oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Před zhruba 2 tisíci lety začali tento svátek slavit křesťané, takže dostal svůj současný význam, kdy se slaví Ježíšovo zmrtvýchvstání. Slovo Velikonoce vzniklo ze spojení "velké/veliké noci", kdy byl Kristus vzkříšen, což bylo 3 dny po jeho ukřižování.
Letošní rok opravdu Velikonoce slavíme o něco dříve než přechozí roky. Poslední Velikonoční pondělí, které jsme slavili v březnu, bylo v roce 2008. V roce 2011 jsme s pomlázkou naopak chodili až skoro o měsíc později. Jak poznáme, v jaký den Velikonoce budou?
Kdy se slaví?
Velikonoce nemají stanovené pevné datum, je to tzv. pohyblivý svátek. V západní křesťanské tradici ale připadá velikonoční neděle (zmrtvýchvstání Ježíše) na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti (tato neděle se nazývá astronomická Velikonoční neděle). To by ale bylo moc jednoduché. Existuje totiž i tzv. cyklický úplněk, ten je vypočtený pomocí Mentonova devatenáctiletého cyklu, a může se lišit od astronomického úplňku až o dva dny. Což znamená, že nejdříve můžeme velikonoční neděli slavit 22. března, jestliže 21. března nastane cyklický úplněk. Tato situace je ale velmi vzácná a vyskytuje se pouze 8x za 1000 let. Nejpozději může být Velikonoční neděle 25. dubna.
A protože se cyklický úplněk počítá podle devatenáctiletého cyklu, téměř každých devatenáct let se Velikonoce slaví o 28 dní později od astronomické Velikonoční neděle - nejdříve 19. dubna. Je to způsobeno tím, že v ten daný rok bude cyklický úplněk 20. března, což se pro vypočtení data Velikonoc nehodí (není to po jarní rovnodennosti). Další cyklický úplněk je až 18. dubna. Pak se musí odpočítat ještě nejbližší neděle. Nejbližší Velikonoce, které budou o 28 dní zpožděné zažijeme v roce 2019. Tento jev se řadí do tzv. velikonoční paradoxie, do které dále spadá slavení Velikonoc o 7 dní dříve nebo o 7 dní později.
Co je to svatý týden?
Slyšeli jste někdy pojem Svatý týden? Určitě minimálně některé dny z něj ano. Je to týden, který předchází Velikonoční neděli a pondělí. Dále nese názvy: Strastný, Velký, Pášijový.
Neděle - "Květná"
Tato neděle před Velikonocemi je poslední den, kdy se drží půst. Připomíná vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Krista. Název je odvozen od květů, kterými bývají kostely zdobeny a mají připomínat palmové větve, kterými lid vítal Ježíše. U nás se používají "kočičky".
Pondělí - "Modré, Žluté"
V římskokatolických kostelích se čte evangelium o žene kající, jež vonnou mastí pomazala nohy Páně. Katolíci a pravoslavní si připomínají památku praotce Josefa. V tento den také dětem a studentům začínaly velikonoční prázdniny.
Úterý - "Šedivé"
Název vcelku opodstatněný, protože se uklízelo a vymetaly se pavučiny. Východní katolické církve si v tento den připomínají nevěrný židovský národ aneb prokletí neplodného fíkovníku.
Středa - "Škaredá, Sazometná, Černá, Sazivá"
Neplést si s Popeleční středou. Při Popeleční středě se zahajuje 40ti denní půst před Velikonocemi, zatímco o Škaredé středě se vymetaly komíny. Je to den, kdy žaloval Jidáš na Ježíše. Dle lidové pověry by se v tento den neměl nikdo škaredit, jelikož by mu to pak mohlo vydržet každou středu v roce.
Čtvrtek - "Zelený"
Některé zdroje tvrdí, že český název Zelený vznikl zkomolením německého Greindonnerstag (dříve se tedy nazýval Lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Jiné prameny jsou toho názoru, že zelená byla barva liturgických rouch, anebo že ten den byla povolena jíst jen zelenina. Je to den odpuštění a připomínka poslední večeře Páně. Kněží myjí věřícím mužům nohy po vzoru Ježíše. Dříve se rodiny omyly rosou, která měla zabránit onemocnění šíje a dalším nemocem a modlily se. Lidé uklízeli, aby se v domech nedržely blechy, a proto smetí donesli na křižovatku cest. Utichaly zvony - "odlétly do Říma" - a znovu se rozezněly v Bílou sobotu. Vesnicemi zněly v dopoledních hodinách řehtačky a klapačky a děti říkali říkanky o Jidášovi. Do dnešní doby se v pekárnách objevuje pečivo Jidáše, dříve se podávalo mazané medem.
Pátek - "Velký"
Je to den Kristova umučení. Drží se přísný půst. Neslouží se Eucharistie, neprobíhá Svaté přijímání (přijímání chleba a vína jako tělo a krev Kristova). Kostely jsou chudě nebo vůbec ozdobeny. Nemělo se pracovat na polích a prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Také se nemělo nic půjčovat, protože by daná věc mohla být očarovaná. Dle pověry se otevírala zem a ukázala své poklady. Od letošního roku je Velký pátek státním svátkem.
Sobota - "Bílá, Svatá, Světlá, Velká"
O Bílé sobotě se neslaví žádné svátosti, ani mše svatá. Označuje se za den pobytu Krista v hrobě a je nazývána den světla. Všechny činnosti v pátek i v sobotu mají jasný cíl - očistit duše, těla i příbytky, aby bylo vše připraveno na slavnou mši. V minulosti to znamenalo, že se vše muselo, ještě před východem slunce, uklidit, vybílit dům a zametat novým koštětem. Končí postní doba, a proto hospodyně pekly beránky, mazance a chléb.
Neděle - "Velikonoční"
Nese dále názvy "Boží hod velikonoční, Zmrtvýchvstání Páně, Pascha". Slaví se Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Jedla se tradiční velikonoční jídla - vejce, beránek, mazanec, víno, chléb - od ranní mše posvěcená. Setkávat by se měla jen ta nejbližší rodina. Chlapci si připravují pomlázky a děvčata malují vajíčka. Tímto dnem začíná tzv. velikonoční oktáv, to je období, které končí o týden později, Bílou nedělí, trvá 8 dní a křesťané v něm prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení.
Pondělí - "Velikonoční, Červené"
Den, kdy chlapci chodí brzo ráno s pomlázkami šupat (mrskat, šlehat) dívky přes hýždě, aby jim vrbové proutí předalo část jarní svěžesti, vyhnali z nich lenost a nemoci. Odříkávají různé velikonoční koledy. Dívky je za to odmění malovanými vajíčky (kraslicemi).
Další zajímavé informace o velikonočních symbolech a slavení Velikonoc v různých částech světa se dočtete v našem dalším připravovaném článku.
[Lil]
Zdroj:
http://kalendar.beda.cz/velikonocni-paradoxie
http://velikonoce.vira.cz/clanky/proc-se-slavi-velikonoce.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce
http://www.kdybude.cz/svatky/velikonoce-2016
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kv%C4%9Btn%C3%A1_ned%C4%9Ble
http://velikonoce.net/modre-pondeli
http://velikonoce.net/zeleny-ctvrtek
http://www.ceskevelikonoce.cz/svaty-tyden/
http://velikonoce.net/bila-sobota
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velikono%C4%8Dn%C3%AD_pond%C4%9Bl%C3%AD