Srdce toho hodně vydrží

Je pumpou našeho života. Odvážně tluče do rytmu, někdy se ze strachu chvěje a je ho sotva slyšet, někdy div nevyskočí z hrudi. Srdce máme jen jedno, a pokud funguje, jak má, téměř ho nevnímáme. O to víc zbystříme, když se jeho rytmus změní anebo znenadání nestíhá našim aktivitám...

Na otázku, co vydrží srdce, není jednoduchá odpověď. "Technické" parametry tohoto orgánu se u jednotlivců sice moc neliší. Jen jeho chod výrazně ovlivňují i další faktory. V menší míře jde o zděděné předpoklady, o správnou funkci srdce rozhoduje potom hlavně životní styl a v něm především míra pohybové aktivity. Srdce nepřímo ovlivňujeme i svým jídelním lístkem a zanedbatelné není ani psychické rozpoložení a to, jak vnímáme a necháváme na sebe působit radosti a strasti života.

I přesto, že celková úmrtnost na kardiovaskulární choroby klesá, a to díky velmi dobré prevenci a léčbě, toto onemocnění tvoří podstatnou část příčin všech úmrtí ve vyspělých zemích. Vrozené vývojové vady srdce se přitom s postupujícím poznáním a pokroky medicíny ocitají v pozadí, naopak, do popředí se vzhledem na životní styl současné populace dostávají onemocnění, která vznikají na podkladě aterosklerózy. Jde hlavně o ischemickou chorobu srdce a v jejím rámci o angínu pectoris, infarkt myokardu nebo chronické srdcové selhání v důsledku opakovaných infarktů a trvale špatného prokrvení.

Vysoký tlak nebolí

Často máme pocit, že jsme celkem zdraví, jen se nám občas zamotá hlava, jsme unavenější, víc se zadýcháváme při chůzi do schodů... Nic zásadního, říkáme si. Ale pozor, tyto nenápadné příznaky mohou signalizovat, že s naším krevním tlakem není všechno v pořádku a možná se blížíme k diagnóze arteriální hypertenze. Tato diagnóza se rovná opakovaně naměřenému krevnímu tlaku v hodnotách nad 140/90 mmHg (ideální tlak je zhruba 120/80 mmHg). A proč jsou hodnoty krevního tlaku tak důležité?

Jsou odrazem nejen fuknčního stavu srdce, ale také cév, jejich pružnosti a elasticity. Vysoký krevní tlak, když se dlouho neléčí anebo léčí špatně, má také negativní dopad na srdcovou svalovinu. Vysoký tlak "nebolí", ale tím je právě nebezpečný. Dlouhodobě neléčená hypertenze je výrazným rizikovým faktorem ischemické choroby srdce.

Splašený pulz

Pulzová frekvence říká, kolikrát za minutu se srdce stáhne. Normální srdeční rytmus je pravidelný a pohybuje se v rozmezí 60-90 stahů za minutu. Určitě neplatí, že každá odchylka v pravidelnosti a rychlosti je důvodem na okamžitou návštěvu lékaře. Problematika srdcových arytmií je velmi rozsáhlá a komplikovaná, popsat ji ve zkratce je složité. Častým příznakem pacientů je pocit bušení, občasného "přeskočení" nebo "vynechání" srdce.

Většinou jde o neškodné extrasystoly, které buď není třeba řešit vůbec, anebo je možné je ovlivnit léky. Může však jít také o arytmie vážnějšího charakteru. Některé se řeší jednorázovým elektrofyziologickým vyšetřením a "propálením" přídavné dráhy, která arytmii způsobuje, jiné se řeší dlouho, a to opět léky ovlivňujícími pulzovou frekvenci, případně ředění krve. Krevní tlak kolísá v průběhu dne i v závislosti na fyzické aktivitě. O těchto přeměnách nejpřesněji vypovídá jeho pravidelné domácí měření nebo ještě lepší nepřetržité 24-hodinové monitorování (lidé ho nazývají Holter), které indikuje lékař a které kromě jiného odflitruje například i tzv. fenomén bílého pláště, kdy se tlak zvýší už jen při pohledu na ošetřujícího lékaře.

Pro úplnost je třeba dodat, že zrychlení pulzové frekvence neznamená vždy nemoc. Pulz se přirozeně zrychluje při zvýšení aktivity - v situaci strachu, při různých emocionálních výstupech anebo při sportu. Zdravé a trénované srdce na běžnou zátěž reaguje zrychlením výrazně méně než srdce "lenochů", kterým pulzová frekvence prudce stoupá už při běžné zátěži. Například pulzová frekvence 120/min. po zdolání prvního poschodí je u obézního netrénovaného jedince poměrně reálná.

Co (ne)odhalí zátěžové EKG

Pokojové EKG vyšetření často neodhalí poruchu prokrvení srdcového svalu - to v určitých případech dokáže jen EKG snímané během zátěže, typicky v příběhlu šlapání pacienta na kole při postupném zvyšování zátěže. Vyšetření netrvá dlouho, ale výsledky jsou důležité. Až odpověď vašeho těla na maximální zátěž totiž může odhalit některé stavy, o kterých nemusíte vůbec vědět. K nejzávažnějším patří poruchy elektrického vedení v srdci a změny srdcového rytmu (arytmie), poruchy funkce srdcových chlopní, zúžení koronárních tepen zásobujících srdcový sval krví, ale také patologie průdušek a plic.

Zátěžový test tedy může pomoci identifikovat většinu faktorů, které se mohou podílet na poškození při aktivním sportě, upozorní na EKG změny a tím i na riziko ischemické nemoci srdce ještě před jejími nejzávažnějšími projevy - náhlou smrtí, infarktem myokardu a srdcovým selháním.

Indikací pro zátěžové EKG je prvotní podezření na ischemickou chorobu srdce, vyplývající z těžkostí pacienta (bolesti hrudi při zátěži, dýchavičnost a podobně), anebo u vysoko rizikových pacientů (například obézní padesátník - kuřák s vysokou hladinou cholesterolu, občas trpící "divnou" dýchavičností). U pacientů se srdečním selháním se zátěžové EKG indikuje na posouzení funkční kapacity srdce.

Toto vyšetření by měl s odstupem absolvovat pacient po větším infarktu myokardu, a to na posouzení a naplánování další pohybové rehabilitace. Ani zátěžová spiroergometrie, jak se vyšetření odborně nazývá, však není všemocná. Rozhodně nemůže nikomu slíbit, u koho bude mít vyšetření dobrý výsledek, že stoprocentě nemá v tepnách, zásobujících srdeční sval krví a živinami, žádný aterosklerotický plát. V dané chvíli se dá povědět jen to, že tam nemá plát tak rozsáhlý a natolik zužující průsvit cévy, aby se při zátěži jeho přítomnost projevila nedokrvením srdečního svalu.

Alarmující je "arytmie", která tvá desítky minut anebo celé hodiny, hlavně pokud k tomu pociťuje celkovou slabost, točí se mu hlava, má pocit staženého dechu apod.

Příčina náhlých úmrtí

Znáte někoho, kdo byl "zdravý" jako řepa, a i přesto nečekaně dostal infarkt (často s fatálním koncem)? Podkladem infarktu myokardu je ucpání přívodové tepny většinou aterosklerotickým plátem. Důležité je nejen to, jak je plát velký a nakolik zúžuje cévu, ale také jak rychle vznikne a jakou má konzistenci. Pokud plát vzniká roky, problémy pacienta přicházejí pomalu, postupně. Bolest na hrudi se dostavuje nejdříve při chůzi na třetí poschodí, potom na druhé, potom na první...

Dotyčný začne více využívat výtah, méně chodí ven a nakonec dojde k definitivnímu ucpání cévy. Paradoxně, v případě vlekoucích se těžkostí může být průběh infarktu méně dramatický, nedokrvená část srdeční svaloviny si totiž časem, při trvalém nedostatku kyslíku, vytvoří takzvané kolaterály (náhradní cévy), tedy jakési alternativní cesty. Extrémně nebezpečné jsou však takzvané nestabilní aterosklerotické pláty. Tvoří sice menšinu všech plátů, ale jsou zodpovědné za většinu akutních cévních příhod.

Můžeme si je představit jako gelovou hmotu, která sice významně nezužuje průchod cévy, ale může kdykoliv prasknout a vytvořením trombózy v tomto místě se potom céva ucpává z minuty na minutu. Proto se může stát, že člověk, který dosud hrál několikrát týdně tenis a byl celkem bez problémů, dostane najednou na kurtu infarkt.

Zdravější srdce

Přežít infarkt s dobrým koncem není v současné době výjimečné díky kvalitní prevenci i léčbě a husté síti katetrizačních laboratoří. Rezervy však podle lékařů stále existují v následné rehabilitaci. Právě na klinice lékaři v rámci programu kardiovaskulární rehabilitace "ordinují" pacientům po infarktu kontrolovaný pohyb pod dozorem lékaře. Fyzická aktivita je důležitá i proto, že tito pacienti často trpí nadváhou a jako přidruženou komplikaci mají cukrovku. Před začátkem pravidelného cvičení se nemocní důkladně vyšetří kvůli stanovení míry zátěže.

Pokud přežijete rozsáhlý infarkt, srdce je najednou slabší, nefunguje jako pumpa dostatečně dobře. A potom rozhodně není řešením sedět doma a raději nevykonávat žádnou větší činnost, abychom si náhodou nepřitížili. Srdce je sval jako každý jiný, a pokud ho nepotřebujeme, ochabne. Kardiovaskulární rehabilitace po rozsáhlejším infarktu jistě patří do rukou odborníků, ale také jako při všem ostatním bysme měli začít u sebe, zajímat se, ptát se a spolupracovat.

• Hmotnost zdravého sredce dospělého člověka: 280 - 340 g u mužů, 230 - 280 g u žen.
• Při jednom stahu srdce (systole) je do oběhu vypuštěno 60 - 90 ml krve.
• V průběhu jedné minuty srdce přepumpuje 5 - 6 l krve (v klidu), při zátěži (a tedy zvýšení pulzové frekvence) i 15 - 20 l.
• K zástavě krevního oběhu dochází při teplotě těla cca 29 stupňů.

Život je srdeční záležitost

Lidský život můžeme vidět jako jednu velkou srdeční záležitost. Každé lidské srdce hledá nějaké druhé, s kterým by ladilo, a pokud se mu to nedaří, drtí ho to a chátrá. Pro člověka je nejdůležitější neviditelná síla přátelství. Ta se nedá koupit ani prodat, nedá se plánovitě rozvíjet, dá se jen trpělivě a s láskou kultivovat. To vůbec není lehké. Liška z Malého prince Antoina de Saint-Exupéryho radí, jak na to jít. "Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, to je očima neviditelné."

Symbolické srdce odráží naši schopnost vyrovnat se s různými trhlinami v přátelských vztazích, se životními karamboly, rozchody, rozvody a jinými životními tragédiemi.

Zkuste se dát dohromady a neuzavírejte se před světem a už vůbec ne před láskou. Někde na vás ten pravý partner čeká, ten, který vás bude milovat opravdu a především za to, jací opravdu jste. Vše s ním bude snadné a nebude mít potřebu vás čímkoli trápit, bude se snažit vám život zlehčovat. Potkat ho po vašem uzdravení, můžete kdekoli - v Praze, Jihlavě, Příbrami, Pardubicích nebo třeba Karlových Varech.

[ivi]