Seznamte se se soužitím partnerů z pohledu mužů

Upovídanost je obecně připisována ženám, mužům naopak mužné mlčení, každopádně na proudy slov si podle průzkumu Michiganské univerzity stěžuje 69 % ženatých mužů. To, co pomáhalo v úvodní fázi vztahu nastartovat komunikaci a vyplňovat hluchá místa, je dlouhodobě spíš na škodu. Každý člověk má jistou omezenou kapacitu, po kterou dokáže věnovat pozornost řečem druhých. A každý občas také potřebuje vypnout, což vede k častému provolání: "Ty mě vůbec neposloucháš!"

Muži jsou zaměřeni více na výsledek: problémy a události řeší v hlavě a protistraně sdělí až rezultát. Ženy mají sklony sdělovat proces, "myslet nahlas", což ve výsledku vypadá zhruba takto, žena: "Já vůbec nevím, co si na tu návštěvu vezmu na sebe. Vzala bych si ten nový zelený svetr, venku je chladno, ale ne zas tak, abych si pod něj vzala ještě dlouhý rukáv, protože ten svetr trochu kouše, ona to není čistá vlna a já mám citlivou pokožku. Na druhou stranu ještě jsem ho neměla a zelená mi sluší. Tak já si pod něj vezmu něco tenkého s dlouhými rukávy..."

Muž (je zticha, přemýšlí), pak řekne: "Vezmu si svetr," nebo přímo půjde a beze slova se oblékne. Mužům jde ženská upovídanost na nervy, protože ji prostě nechápou.

Život pod tlakem

Žít v setrvalém stresu a pod tlakem se dá jen hodně špatně, nebo vůbec. Muži si stěžují na to, že toho mají naloženo dost v práci, kde jsou nuceni podávat výkony a co nejefektivněji fungovat, poslouchat nadřízené a zvládat podřízené... A pak přijdou domů, kde od nich manželka setrvale něco požaduje, vyžaduje, rozkazuje, sekýruje, případně vyčítá, když nejsou její četné nároky včas a dostatečně saturovány. Každý pár je ovšem pochopitelně jiný a míra nátlaku různá. 

Že žena podává výkony v zaměstnání i doma, jde často mimo jejich rozlišovací schopnost. Jsou však i takové ženy, které trpělivě a zcela legitimně dva roky žádají, aby manžel opravil ty schody, jak slíbil, než se na nich někdo přizabije (a pak je opraví samy), a také takové, které jsou schopny uhnat i výkonného, obětavého muže, který je pro domácnost pravým požehnáním. Přístup některých dam, že ať muž udělá cokoli, nebude to dost dobré, má na manželství devastující dopad.

Ano, jsou i takoví muži, kteří rezignují a tiše trpí, otázkou je, jak dlouho to vydrží.

Postelové ticho

Nedostatek sexu je nejčastější stížnost mužů. Zatímco před uzavřením sňatku byla tato aktivita častá, důležitá a vítaná, během ubíjejícího stereotypu manželství šla ze strany partnerky možná trochu stranou, a to kvůli "nepochopitelným" prkotinám jako je únava, vyčerpanost, nezájem, péče o dítě a změna priorit.

Muži nechápou, že se ženy v kolotoči práce, péče o dítě, domácnost a dalších tisíc věcí jaksi nedokážou pro postelové hrátky nadchnout tak jako dřív. Jenomže nutit se do sexu by z dlouhodobého hlediska nebylo přínosem ani pro jednu stranu. Podle odborníků je nejlepší najít jakýsi kompromis, dohodnout se a předejít tak frustraci ze strany nevydováděného partnera, který se bude muset smířit s faktem, že jako dřív už to zkrátka nebude. 

Rozhodně ale není dobré omezit intimní život na minimum nebo ho nechat vymizet úplně. Možná by pomohlo, kdyby muž ženu motivoval nikoliv svůdným pomrkáváním, ale převzal část jejích aktivit na svá bedra. Občas například zařídil hezký večer jen ve dvou, uvařil večeři, nebo zorganizoval společný výlet.

Druhá kolej

Příchod dítěte vztah a manželství hodně změní, a kdo říká, že ne, tak buď lže, nebo děti nemá. A i když si mnozí myslí, že jsou na dítě a změny skutečně připravení, jen velmi zřídka tomu tak je. Hierarchie vztahu se zcela promění, pro ženu je přirozené i hormonálně dané, že činí, jak jí příroda velí: musí se stoprocentně věnovat dítěti, a to zdaleka nejen v období po porodu, ale čeká ji velmi, velmi náročný běh na dlouhou trať.

Na první místo se bez pardonu dostalo dítě a partner je opět bez pardonu přesunut na druhou kolej. Může - ale nemusí - se cítit odstrčený, on a jeho potřeby už pro ženu, která sotva stojí na nohou, nejsou tak důležité a už nikdy v takové míře jako dřív nebudou, dítě má samozřejmě přednost. Takový je sice života běh, se kterým nic moc nenaděláme, ale něco se přece jen ovlivnit dá: podle průzkumu Michiganské univerzity podstatně lépe novou situaci snášeli muži, kterým se žena aspoň minimálně "věnovala" - objetí, pochvala, letmý polibek.

Kladně také hodnotili situaci po narození dítěte muži, kteří se do péče o dítě mohli aktivně zapojit. Výsledkem aktivního otcovství jsou sice dva unavení rodiče, kteří padnou večer do postele stejně znaveni, ovšem zcela duchovně souznějící. 

Nuda, nuda

Kladem i záporem dlouhodobých vztahů bývá, že se partneři dokonale poznají, a to v dobrém i špatném. Kladem je, že i přes perfektní znalost stránek svého protějšku spolu nadále setrvávají, záporem, že se do dlouhodobého vztahu může vplížit. Mužům v dlouhodobém vztahu vadí, když žena na jejich vztah jaksi rezignovala. Když muž navrhne třeba výlet, tak se jí "nechce", mluví spolu pořád o tom samém, nebo vlastně o ničem, žijí v naprosté rutině.

Žena jim připadá nudná a oni se nudí vedle ní, což může vést logicky ke kroku směrem k dámě, se kterou se nudit nebude a nezapomínejme, že nevěra je zabiják vztahů, a to i těch dlouhodobých. Dobré na nudě je, že když má žena oprávněné obavy, že je namístě mužova otázka: "Kam se poděla ta veselá, akční, zajímavá holka, do které jsme se kdysi zamiloval?", může s tím honem rychle něco udělat a svůj přístup změnit. 

Stížnost a výčitky

Je to paradox. Muži si stěžují na to, že si ženy stěžují, a to tak nějak na všechno: na počasí, na sousedku, na práci, na nepořádek, na sebe... Mužům stěžování vadí, protože jim vlastně nepřímo sděluje, že je neschopný, protože nedokáže situaci řešit tak, aby si ona stěžovat nemusela, plus zároveň mu to vyčítá - a výčitky jsou velmi mocná a účinná zbraň, jak bylo uvedeno výše.

Muži si stěžují podstatně méně, protože by tak přiznali, že něco nezvládají, jak by měli. Vyšlo by najevo, že je něco trápí nebo bolí - a na to si obecně spíš dávají pozor, aby nikdo nepostřehl. Ne, že by si před kamarády nestěžovali na manželku, v jejich verzi to ovšem není stěžování, nýbrž objektevní kritika. Zkrátka i muži si někdy potřebují postěžovat. 

Spokojenost je když...

Psychologové z Rutgerské univerzity a Michiganské univerzity zkoumali čtyři sta dlouholetých manželských párů, ve kterých měl aspoň jeden z partnerů přes šedesát let, soustředili se na téma štěstí a spokojenost v manželství. Výsledky se lišily podle pohlaví: muži byli shodně šťastní, když se cítily šťastné jejich partnerky, ale opačně to automaticky neplatilo, což si odborníci vysvětlují tím, že ženy mají všeobecně větší nároky na partnerství, více analyzují pocity, a proto jim ke štěstí nestačí jen to, že je šťastný jejich manžel.

Nejšťastnější byly manželské páry, ve kterých byly uspokojeny ženiny potřeby bezpečí, důvěry a sexuální blízkosti, v takových případech byli šťastní i muži. U žen se často vytrácel pocit štěstí, když byl jejich manžel nemocný, nemoc manželky ale jen málokdy ohrožovala pocity štěstí muže. Důvodem je zřejmě fakt, že když je nemocný muž, stará se o něj manželka, ale o nemocné ženy se častěji starají jejich dcery nebo pečovatelky, případně, pokud nejsou nemocné vážně, nikdo.

Jan Werich: "Vydařené manželství je div světa. Copak by se dnes mluvilo o Filémonovi a Baukidě, kdyby to nebyl div světa? Tři tisíce let se vzpomíná na dva neznámé lidi jen proto, že se jim vydařilo manželství!"

Denzel Washington (herec): "Recept na šťastné manželství? Pokud možno dělejte to, co vám řekne žena, a hlavně u toho nezapomínejte dýchat."

Telefony nepomáhají

Moderní chytré telefony svádějí k tomu, že si i doma vyřizujeme pracovní resty v e-mailech, sledujeme, co se děje nového na sociálních sítích, nebo si u večere přečteme zprávy: V případě problému se pak spousta lidí uchýlí k tomu, že ho raději řeší přes esemesky, než aby si o něm popovídala. A to je špatně. Nevadí, když si čas od času posíláte osobní vzkazy, ale také byste si o problému měli umět promluvit.

Dávejte dárky s nápadem

I když čokoláda nebo kytice vykouzlí úsměv na tváři téměř každému, váš protějšek bude mile překvapen, pokud mu darujete něco v jeho stylu. Pak dárek mnohem více ocení. Je to romantické gesto, kterým dáváte najevo, že jste opravdu přemýšleli nad tím, jak milovanou osobu potěšit. Milovníka hudby potěší lístky na koncert, labužníka nová kuchařka a sportovního fandu cokoliv s logem jeho oblíbeného klubu.

Najděte si na seznamce přesně takového partnera, jakého si přejete. My vám k tomu budeme držet palce!

[ivi]