Řekni R, ale pořádně!

S nástupem do první třídy si možná mnozí rodiče vyslechli přednášku paní učitelky na téma důležitosti správné výslovnosti. Ani vás možná neminula, a to třeba vícekrát, i když logopedickou poradnu jste vyhledávat nemuseli. Nicméně pokaždé vám mohlo připadat, že paní učitelky musejí přehánět a že stav řeči u českých prvňáčků nemůže být tak tristní. Po pár besídkách a školních akademiích jste jim možná museli dát za pravdu.

Dítě, které neráčkuje a nešlape si na jazyk, se stává téměř přírodním úkazem. Dokládají to rovněž údaje mapující řečové dovednosti předškoláků. Až každé páté dítě má potíž s výslovností a mnohé s nimi nastupují rovněž do školy. Logopedické nedostatky neznamenají automatickou stopku nástupu do první třídy. Pokud se rodiče, ať už ve škole, při zápisu nebo na začátku školní docházky, dozvědí, že by se měli na tuto dovednout svého dítěte více zaměřit, neměli by doporučení brát na lehkou váhu.

Čím dříve začnou, tím větší je šance, že jednou jejich dítě strčí do kapsy každého spíkra.

Předcházet je lepší než řešit

Mezi nejčastější problémy s výslovností patří patlavost. Trápí až 60 % předškoláků a hlavně jejich rodiče a učitele. Je pro ni typické vynechávání problematické hlásky nebo její nahrazování snáze vyslovitelnou. Většinou u dětí na indexu bývá "R", takže místo tramvaje jezdí "tamvaj" nebo "tLamvaj" a prosím v podání takového mrňouska zní jako "posím" či "pLosím". Co bývá roztomilé u dvouletého caparta, nepatří do slovníku školáka.

Přestože by mezi čtvrtým a sedmým rokem tento nedostatek měl postupně odeznít, nečekejte s řešením až na sedmé narozeniny. Prakticky od narození by dítě mělo dostávat dostatek podnětů k rozvoji řeči. Odpovídejte na všechny jeho zvídavé dotazy. Především kolem tří let, kdy přichází období otázek začínajících "Proč...", to možná bude úmorné, ale potřebné. Dítě tak získává nové znalosti, rozšiřuje si slovní zásobu a zlepšuje vyjadřovací schopnosti. A proto mu trpělivě odpovídejte, i kdyby se vás potisící ptalo, proč ho štípou brabenečci, či kladlo jiný dotaz z kategorie "dospělí nechápou, dítě touží vědět".

Přitom i vy dbejte na správnou artikulaci. Dítě od vás odkoukává vše, hlasový projev nevyjímaje.

Troubit na poplach?

Důvodem, proč se problémů s řečí začít věnovat včas, je i ten, že v první třídě dítěti přibyde řada povinností a na procvičování problematické hlásky nebude čas. Vadná výslovnost se může projevit na školním prospěchu dítěte. Obtížně rozlišuje hlásky a mívá problémy s psaním, když něco jiného mu vychází z úst a něco jiného má napsat.

Její negativní vliv lze pozorovat i na vývoji jeho osobnosti a zdravém sebevědomí. Co si budeme namlouvat, děti dokážou být až krutě upřímné a jakoukoli odchylku od normálu dotyčnému řádně osladí. Obecně logopedové radí, aby je rodiče navštívili, pokud je řeč jejich dítěte výrazně odlišná od projevu jeho vrstevníků. Zároveň ale připomínají, že stav řeči je třeba posuzovat individuálně a neopravovat dítě za chybu, na niž má ve svém věku nárok, třeba čtyřletí špunti nemusejí zvládat sykavky ani obtížné R a Ř, které může samovolně "naskočit" až mezi 5. a 6. rokem.

Odbornou pomoc lze vyhledat už s tříletým dítětem, jestliže téměř nemluví, používá jen pár slov a není schopno je spojit do věty.

Se čtyřletým přemýšlejte o logopedické konzultaci, jestliže je jeho řeč obsahově chudá, nevyslovuje řadu hlásek, které by už mělo ovládat, nebo je tvoří deformovaně. Pětileté děti patří do péče logopeda, když nevyslovují správně hlásky, vynechávají je či nahrazují jednoduššími.

Není to zázračná pilulka

Bohužel se často stává, že když se rodiče, ať už ze své vůle, či na doporučení pedagoga či pediatra, rozhodnou logopedii navštívit, čekají, že tam za ně odborník všechno vyřeší. Jenže realita jejich nadšení často zchladí na bod mrazu a mnohé dokonce odradí. Náprava vadné výslovnosti rozhodně nepatří mezi jevy "nemožné na počkání, zázraky do tří dnů." Každodenní trénink vyžaduje úsilí nejen od malého brepty, ale především od jeho rodičů, na jejichž bedra padá dohled nad cvičením.

Neočekávejte, že dítě si v poradně jednou za měsíc vyzkouší nápravná cvičení, mezitím bude mlčet u televize či tabletu a pusinka se mu sama rozmluví. Logopedie není kouzelný prášek, po jehož aplikaci se z drnčivého "R" stane znělá hláska. Odstranění nedostatku vyžaduje měsíce i roky systematické práce, než se mluvidla rozhýbou a zvyknou si na správné postavení. A to pro děti samozřejmě není zrovna lákavá představa.

Zkuste proto trénovat kratší dobu, ale klidně několikrát během dne. Dítě by mělo při nácviku vidět váš obličej, aby mohlo techniku odpozorovat. Rovněž motivace v podobě cílové odměny je v tomto případě povoleným dopingem. Chvalte dítě za každý pokrok a vyvarujte se drilu nebo dokonce nucení. Záleží na přístupu jak dospělého, tak dítěte, zda bude snaha korunována úspěchem.

Jak rozšiřovat slovní zásobu

Mluv, mluv, zajímáš mě

• Zpívejte si písničky, vyprávějte příběhy, učte se básničky.
• Omezte sledování televize, je-li u ní dítě jen pasivní pozorovatel.
• Nechte potomka popisovat obrázky a věci. Stačí k tomu obrázková knížka. Jednou bude hledat dítě podle vašeho popisu, pak zase vy podle jeho instrukcí.

• Komentujte co nejpřesněji každou činnost a od dětí vyžadujte přesné pojmenování věcí a aktivit.
• Vybízejte ratolesti, aby se vyjadřovaly v celých větách.
• Mluvte klidně, v pomalém tempu a dobře vyslovujte. Jste pro potomka v mluvení vzorem.
• Při hře či plnění úkolu nechte děti popisovat, co, kde, jak a proč právě dělají.
• Po skončení filmu či dočtení pohádky si o ní společně vyprávějte.
• I počítačové hry můžete využít k nácviku řeči. Najděte čas a nechte si od malého hráče vysvětlit, co je jejich principem.

Ideální je, když si dítě všechny hlásky osvojí před nástupem do první třídy. Čím déle rodiče nápravu odkládají, tím víc riskují, že si zafixuje špatné návyky a ty pak půjdou obtížně odstranit. Vadná výslovnost může znesnadnit psaní a rozlišování hlásek. Nemluvě o tom, že dítě s řečovou vadou si může vyslechnout narážky od spolužáků. Neexistuje-li fyziologická příčina, každý může artikulaci rozvíjet. Stačí navštívit odborníka a procvičovat.

Logopedi se nevěnují jen výslovnosti. Rozvíjejí slovní zásobu, jazykový cit, jemnou motoriku, sluchové rozlišování. Dokážou posoudit, zda je dítě schopné se přiměřeně soustředit i zda je zralé k nástupu do školy.

Knižní pomocníci

Když roboti brebentí

kolektiv autorů

Zábavným pomocníkem při nácviku správné mluvy může být i interaktivní kniha.

Knihou děti provází dvě postavičky, robot Robi a robotka Otka, které jim s mluvením pomáhají. Spolu s nimi se děti pokouší správně vyslovovat hlásky D, T, N, L, R a Ř. Kniha obsahuje hravé úkoly podněcující děti k mluvení, a tím i k procvičování problematických jevů. Nechybí ani básničky, písničky a napínavé komiksy. Součástí knihy jsou i kouzelné samolepky, s nimiž si děti mohou svoji výslovnost nahrát a poslechnout. Kniha obsahuje přes 1500 zvuků a textů.

Logopedické pohádky

Jana Havlíčková, Ilona Eichlerová

Autorky vytvořily dětem blízké pohádkové příběhy, a to na nejčastěji procvičované skupiny hlásek. Kniha je pomocníkem při procvičování správné výslovnosti. Během logopedického nácviku se postupuje od slabik, slov, přes říkanky až k vyprávění. Jestliže dítě zvládá hlásku v říkance, je potřeba upevnit ji v delším celku. Nejvhodnějším textem pro děti tohoto věku jsou pohádky. Vyprávěním nad pohádkou, resp. povídáním pohádky podle návodného obrázku děti nenásilně slova procvičí a častým vyprávěním zafixují v řeči.
Knížka je určena dětem předškolního a mladšího školního věku (5–8 let), které si osvojují správnou výslovnost. Mohou ji využít logopedi, rodiče i učitelky mateřských škol.
Mgr. Ilona Eichlerová a Mgr. Jana Havlíčková jsou klinické logopedky, autorky knihy Já mám v krabici cukr a krupici (Portál, 2009) a Velkého logopedického pexesa 1–3 (Portál, 2011).

Pokud potřebujete pomoci, vyhledejte odborníka, naleznete ho v každém kraji, jak Plzeňském, Moravskoslezském, tak třeba Libereckém.

Zdroj: https://www.databazeknih.cz

[ivi]