První příčky ze světa savců

Gepard štíhlý

disciplína: sprint

výkon: uhání až 120 kilometrů v hodině na vzdálenost kolem 200 metrů

Bezkonkurenčně nejrychlejším běžcem na krátké vzdálenosti je gepard štíhlý. Na otevřených planinách dosahuje rychlosti okolo 96 kilometrů za hodinu. Na gepardích dostizích pořádaných v únoru roku 1999 v JAR naměřili gepardovi jménem Nyana-Spier na 100 metrech 6,08 sekundy se zrychlením z 0 na 80 kilometrů za hodinu za 3,6 sekundy. O celých 3,5 sekundy tak za sebou nechává krále lidských sprinterů, Jamajčana Usaina Bolta, který 16. srpna 2009 na Mistroství světa v atletice v Berlíně zaběhl stometrovou trať za 9,58 sekudy. Tím se zřejmě přiblížil lidskému maximu, které se podle odhadů na této trati pohybuje kolem 9,5 sekundy.

Tím, co dělá z geparda proti jiným kočkovitým šelmám tak úspěšného sprintera, je jeho odlišná stavba těla. Má malou kulatou hlavu, štíhlou postavu, dlouhé nohy a ocas. Svou stavbou těla se podobá spíše chrtům než kočkám. Na rozdíl od většiny kočkovitých šelem také nemá plně zatažitelné drápy. Ty mu tak slouží jako hřeby treter a společně s hrubými chlupy na chodidlech mu umožňují co nejlepší odraz. Navíc má gepard neobyčejně ohebnou páteř, která při běhu funguje jako pružina. Gepard se tak při běhu jen minimálně dotýká země, spíše se pohybuje až sedm metrů dlouhými skoky. Přitom používá ocas jako kormidlo, což mu umožňuje manévrování i při vysoké rychlosti.

Svou rychlost používá gepard k lovu především malých kopytníků, jako je gazela nebo impala. Příležitostně však nepohrdne ani drobnějším savcem. Svou kořist vyhledává gepard zrakem a snaží se k ní nepozorovaně dostat co nejblíže, protože rychlý běh ho velice vyčerpává. Když vyrazí, dokáže dosáhnout rychlosti až 120 kilometrů v hodině. Udrží si ji ale pouze 100 až 200 metrů. Jestliže kořist nedostihne do 20 sekund, lov vzdává. Přesto je úspěšný přibližně v 70 % případů a je tak nejúspěšnějším ze samotářských lovců.

Vidloroh americký

disciplína: běh na dlouhé tratě

výkon: 6,4 kilometru průměrnou rychlostí 56 kilometrů za hodinu

Není sice rychlý jako gepard, ale proti němu je větší vytrvalec. Na vzdálenost 200 metrů přitom dokáže s rychlostí 100 kilometrů za hodinu s gepardem skoro držet krok. Jeho výhodou jsou ale delší tratě, na kterých nemá konkurenci.

Na vzdálenost 1,6 kilometru dokáže běžet rychlostí až 68 kilometrů v hodině, a přestože s rostoucí vzdáleností klesá i jeho rychlost, u vzdálenosti 6,4 kilometru se stále ještě jedná o úctyhodných 54 kilometrů v hodině. Pokud by touto rychlostí běžel v obci, pokuta by ho neminula. Tomu se však nemůže člověk rovnat. Pokud bychom převedli světový rekord etiopského vytrvalce Bekeleho v závodě na 5000 metrů, který zvládl v čase 12 minut a 37,35 sekundy, dostali bychom průměrnou rychlost jen 23,8 kilometru v hodině.

Vidloroh, který je jediným příslušníkem čeledi vidlorohovitých, představuje přechod mezi jelenovitými a turovitými. Takových rychlostí na dlouhé tratě dosahuje díky velkým plicím, objemnému srdci a širokým průdušnicím. Na rozdíl od geparda, u kterého se rychlost vyvinula jako prostředek lovu, používá býložravý vidloroh rychlost k úniku před predátory. Mezi jeho hlavní přirozené nepřátele patří vlci, puma americká nebo rys červený. Pro mláďata je však nebezpečný i orel skalní.

Klokan rudý

disciplína: skok do dálky

výkon: 12,8 metru

Pokud by americký atlet Mike Powell, který od roku 1991 drží světový rekord ve skoku do dálky, závodil s největším z druhů klokanů, klokanem rudým, odešel by poražený. Představte si závod. Powell se rozbíhá, odráží se, letí a dopadne na značku 895 centrimetrů. Jeho soupeř, klokan rudý je o čtyři metry dále. Nejlepší lidský výkon by přitom pokořili i někteří další savci. Středně velké druhy klokanů přeskočí 9,7 metru. Přes 12 metrů se dostane i jelen lesní, impala, jelenec běloocasý nebo kočkovitá šelma irbis.

K rekordním skokům pomáhají klokanovi silně vyvinuté zadní nohy, které mu umožňují vyvinout rychlost až 64 kilometrů v hodině, vzácně až 84 kilometrů v hodině a přeskočit až tři metry vysoké překážky. Samci klokana rudého dorůstají výšky 1,4 metru a váží 85 kilogramů, ale jsou již zaznamenané případy samců, kteří měřili až dva metry. Samice se svou výškou 1,1 metu a váhou 35 kilogramů nemohou samcům rovnat. Mláďata a samci jsou zbarveni do červena, zatímco samice mohou být v některých oblastech namodralé nebo dohněda. Klokan rudý je býložravec a díky tomu, že snáší teploty až 40 stupňů Celsia, dokáže přežít i v pouštních oblastech centrální Austrálie.

Člověk se sice nemůže klokanovi rudému rovnat v délce skoku, ale vedle orla klínoocasého a psa dingo, je jeho hlavním nepřítelem. Australští farmáři ho střílejí jako škůdce, který spásá jejich pastviny. Nicméně existuje i jejich komerční lov pro maso a pro kůži, který je však kontrolován úřady a jsou stanovené počty zvířat, které je možné zastřelit. V roce 2000 se jednalo o 1,2 milionu kusů, přičemž v roce 2009 byl tento počet navýšen na 1,6 milionu klokanů rudých. Ani takový odstřel však populaci klokanů, která může v období dešťů být až 12 milionů jedinců, neohrožuje.

Vorvaň obrovský

disciplína: nádechové potápění

výkon: hloubka 2 kilometry, doba ponoru více než hodina

Nejúspěšnějším nádechovým potápěčem mezi savci, kdy se na jeden nádech ponoří do co největší hloubky, je vorvaň. Ten se dokáže potopit do hloubky dvou kilometrů. V řadě případů byli nalezeni mrtví vorvani zapletení do podmořských kabelů v hloubkách 2200 metrů, což je více než 10x víc, než se kdy podařilo nějakému člověku. Nejúspěšnějším člověkem je Australan Herbert Nitsch, který v disciplíně "bez omezení", při které se potápěči snaží dosáhnout co největší hloubky pomocí zátěže a poté vystupují na hladinu pomocí lana a vzduchového vlaku nebo jiného vztlakového zařízení, dosáhl 14. června 2007 v Řecku hloubky 214 metrů.

Zatímco vorvaň si jedním nádechem vystačí i více než hodinu, mezi nádechovými potápěči kraluje v délce na jeden nádech s 11 minutami a 35 sekundami Francouz Stephane Mifsud.

I mezi vorvani jsou však rekordmani. Takovým byl například samec, který byl uloven 25. dubna 1969 přibližně 160 kilometrů od jihoafrického Durbanu. Ten se vynořil po jedné hodině a 52 minutách. Důkazem jeho rekordního ponoru byli dva malí žraloci, kteří museli být spolknuti asi tak před hodinou. Tento druh žraloka přitom žije pouze na oceánském dně a v místě, kde byl vorvaň uloven, je dno v hloubce přes tři kilometry. To znamená, že se vorvaň musel alespoň krátkodobě ponořit za potravou do hloubky téměř tři kilometry. Zdá se, že pro hloubkové potápění u vorvaňů nehraje zase až takovou roli tlak vody, jako spíš doba, jakou vydrží na jeden nádech.

Pro potápění do extrémních hloubek jsou ostatně vorvani, kteří dosahují délky až 18 metrů, dobře přizpůsobeni. Aby se dokázali vypořádat s tlakem, který v těchto hloubkách panuje, mají například ohebná žebra, která dovolují kolaps plic. Vorvaň také dokáže zpomalit srdeční tep a snížit tak spotřebu kyslíku. Navíc jakmile se hladina kyslíku v krvi sníží, je možné ho přesměrovat pouze do hlavy a důležitých orgánů.

Rekordmani v dalších disciplínách

Nejstarší přeživší

V něčem ale člověk mezi savci přece jen vyniká. Žádný jiný savec nedokáže žít tak dlouho jako člověk. Za nezpochybnitelné se považuje věk Francouzky Jeanne Louise Calmentové, která žila 122 let a 164 dní. Ze savců je hned za člověkem slon indický, který se dožívá v průměru 60 až 70 let. Nejvyššího objektivně doloženého věku dosáhla samice Mudoc chovaná v zajetí v ZOO Santa Clara v Kalifornii. Ta zemřela ve věku 78 let.

Nejlepší čich

Nejlépe vyvinutý čich v živočišné říši mají žraloci. Svoji kořist cítí až na půl kilometru. Žraloci zaznamenají jedinou částici krve v půl miliardě částic vody. Je to prostě dokonalý a fascinující lovec.

Největší otužilec

Největším otužilcem na planetě Zemi je tučňák císařský. To on musí v Antarktidě čelit velkým mrazům pod 30 stupňů Celsia a vichrům o síle 200 kilometrů za hodinu. A tady už o přežití jde, a proto se tisíce jedinců shlukne do obrovského davu, který se neustále pohybuje. Zároveň se tučňáci střídají na okraji tohoto davu.

Největší vzpěrač

Taky jste si mysleli, že největším silákem je mravenec? Chyba! Je jím brouk nazývaný goliáš. I když mravenec uzvedne předměty, které jsou 50x těžší, než je on sám, tento brouk uzvedne předměty až 850x těžší než váží jeho tělíčko.

Pokud chcete o savcích další zajímavé informace, vezměte druhou polovičku na rande do jedné z mnoha zoologických zahrad, které v České republice máme. Rozhodně se podívejte do té v Praze, v Liberci a v Hradci Králové.

Zdroj: https://www.nationalgeographic.com

[ivi]