Pracujte se zlatými dary přírody

Patří mezi nejoblíbenější sladké dobroty i přísady do horkých nápojů. Včelí med je snad nejznámnějším a nejdůležitějším produktem, který si můžeme dopřát hlavně díky píli drobných černožlutých pruhovaných bojovnic. Kromě nositele výrazné chuti je ale i významným přírodním antibiotikem a zdrojem cenných minerálních látek. Blahodárně ovlivňuje dýchací cesty, příznivě působí na správnou funkci střev a uklidňuje mysl. Ne nadarmo se nemluvňatům odjakživa namáčel dudlík do medu, aby utišil jejich pláč.

Produkt pilných sběraček

Z regálů v obchodech se na nás smějí rozlíčně tvarované sklenice naplněné medem různých odstínů barev a hustoty. Většinou se jedná o med luční či med lesní.. Ten luční je zpravidla světlejší a doslova vypadá jako zlato ve sklenici. Zatímco luční med vyrábí včely z nasbíraného nektaru kvetoucích rostlin, lesní med, který nás na první pohled upoutá tmavší barvou, zase z medovice neboli sladkých šťáv vylučovaných některými druhy hmyzu.

I když je lesní med o něco aromatičtější, nelze jednoznačně říct, který z těch dvou je pro naše zdraví lepší. Luční je bohatší na bílkoviny, ovšem lesní v sobě ukrývá větší množství minerálních látek.

Krystalizace je žádoucí

Ať už sáhnete po jednom nebo druhém, myslete na to, že čím hustší med se vám dostane do ruky, tím lépe. Pokud se totiž med snadno přelévá, značí to, že nebude příliž kvalitní a má zbytečně vysoký obsah vody. Vybraný med doma skladujte na temném suchém chladném místě. Pokud tedy nepodlehne vašim mlsným jazýčkům, správně skladovaný med vám doma vydrží i několik let! Nenechte se zmást postupným cukernatěním medu. U kvalitního produktu je krystalizase naopak skoro až žádoucí a naprosto přirozená.

V opačném případě, pokud med vydrží velmi dlouhou dobu v tekutém stavu, to svědčí o použití většinou chemických příměsí do medu, které mají jeho cukernatění zabránit. Zcela jiným případem je akátový med. Ten totiž sám o sobě můe v kapalném stavu vydržet až rok. 

Zahřejte, ale ne moc

I když je cukternatění medu přirozený proces, dokáže v kuchyni pořádaně potrápit. Kdo by neznal urputný boj se sklenicí medu a snahu vydolovat aspoň kýženou lžičku do čaje. Nejjednodušším způsobem, jak na med vyzrát, je vložit sklenici s medem do teplé vodní lázně. Teplota vody by neměla přesáhnout více než 45 stupňů Celsia.

Přišli byste tak o cenné medové živiny. Při vysokých teplotách totiž med ztrácí značnou část svých bohatých léčivých účinků!Až si příště budete dělat čaj s medem, nechte nápoj trochu vychladnout a až posléze do něj med přidejte.

Medem proti bakteriím

Včelí poklad je považován za jedno z nejsilnějších přírodních antibiotik. Jestli máte pocit, že se o vás pokouší nějaká nemoc, sáhněte po medu! Med toti díky svým vlastnostem dokáže zatočit s angínou i zánětem průdušek a dýchácích cest ještě v jejich zárodku. Stejně tak silice, které jsou v medu obsaženy, zkapalňují hlen a usnadňují vykašlávání. Není tedy nic jednoduššího, než popíjet bylinkový čaj s medem. Jako prevence proti neduhům skvěle funguje jedna lžíce medu se špetkou skořice denně. Med působí antibakteriálně a skořice přispěje svými dezinfekčními účinky. 

Nezatěžuje trávení

Není snad potřeba zdůrazňovat, že jako sladidlo je med mnohem prospěšnější než obyčejný cukr. Med navíc nezatěžuje organismus a energii dodá vašemu tělu téměř okamžitě. Stejně tak příznivě působí na činnost zažívání, dokáže probudit vaše střeva k činnosti, zejména pokud trpíte vleklou zácpou a návštěvu lékárny stále oddalujete. Než se odhodláte ke krájnímu řešení, vyzkoušejte napřed rozpustit jednu polévkovou lžíci sladké pochutiny ve sklenici vlažné vody nebo čaje a tu ráno nalačno aspoň půl hodiny před snídaní vypujte.

Ukolébá ke spánku

Nedaří se vám utišit tok myšlenek a uložit se ke spánku? Neustále se převalujete ze strany na stranu nebo prostě jen tak koukáte do zdi? Připravte si před spaním sklenici teplého mléka a přidejte do něj trochu zlatavého medu. Mléčné bílkoviny na sebe částečně med navážou, take jeho uklidňující účinek bude dlouhodobý a slaďoučký nápoj vás doslova ukolébá ke klidnému spánku.

Mlsání bez obav

I přes veškeré blahodárné účinky medu zdvihájí někteří lékaři varovný prst proti jeho častému podávání dětem. Upozorňují totiž, že častá konzumace medu našich nejmenších poškozuje zubní sklovinu dětského chrupu. Taková domněnka však nebyla nikdy zcela prokázána. Navíc sladká laskomina obsahuje peroxid vodíku a ten se zase postará o bakterie způsobující zubní kaz.

Není tedy nutné se vůči medu nijak ostýchat. Pokud jste přesto na vážkách a chcete si být jistí, že vaše ratolest bude mít zdravý a silný chrup, zařaďte do jídelníčku zejména mléčné výrobky, tvrdé sýry, zelenou listovou zeleninu, vejce a plody moře. Všechny jmenované potraviny totiž zajišťují dostatek fosforu a vápníku, tolik potřebného pro zdravé zoubky. 

Zlatavý životabudič

Extrakt z květů a rostlin je skutečným přírodním elixírem zdraví. Pomáhá organismu při rekonvalescenci po nemocech a znovu nastartovat po velkém fyzickém i psychickém vypětí. Dokonce jsou známy jeho preventivní účinky proti některým druhům rakoviny. Detoxikuje organismus a zbavuje tělo volných radikálů. Někteří dokonce věří, že med je receptem na dlouhověkost.

Nevšední kombinace, která vás postaví na nohy

Období chřipek, nepříjemného kašle a otravné rýmy jsou za dveřmi. Vyrobte si přírodní lék, který vás vrátí zpět do sedla! Vsaďte na kombinaci medu a cibule. I když tato přírodní medicína nepatří mezi zrovna ty nejlahodnější, odmění se vám zaručeným účinkem!

• Nakrájejte najemno středně velkou cibuli a zalijte třemi lžícemi medu. Dobře promíchejte a směs nechte několik hodin uležet. Cibulový med můžete ještě mírně zahřát, aby se šťáva z cibule propojila s medem rychleji. Ne však na více než 45 stupňů.
• Konzumujte jednu lžíci sirupu třikrát denně. Medovo-cibulový sirup mohou při potížích bez obav užívat i vaše ratolesti.

Žlutobílá oáza harmonie

Zejména v letních měsících ho můžeme často najít na lukách či rumištích, naše zahrádky zdobí krásnými žlutobílými květy. Na první pohled plevel, jenže ne tak obyčejný. Heřmánek pravý či lékařský se - ne náhodou - stal téměř synonymem léčivé byliny. Pomůže totiž s celou škálou neduhů od nadýmání a problémů s trávením, přes nespavost, až po hůře se hojící rány či záněty. Tento nenápadný kvítek pomáhá lidem s léčením všemožných nemocí už po tisíce let. Za jednu z nejdůležitějších léčivek jej považovali již staří Řekové a středověcí lékaři.

Zakladatel moderního lékařství Hippokrates (460-370 př. n. l.) mu říkal Euanthemon, Plinius (23-79) starší ho již nazýval Chamaemelon, což je již blíže jeho současnému latinskému názvu.

Dvě jména, jedna rostlina

I dnes panuje kolem názvu této léčivky trochu zmatek. V herbářích i obchodech se můžeme setkat s heřmánkem pravým (Matricaria chamomilla) a heřmánkem lékařským (Matricaria recutita). Nejde ale o různé druhy, oba názvy popisují stejnou rostlinu a oba názvy lze používat jako synonyma. Kromě tohoto druhu se můžeme v Česku setkat ještě s heřmánkem terčovitým (Matricaria discoidea). Občas se lze setkat také s označením heřmánek římský, to je ale ve skutečnosti rmenec sličný či rmen římský. Na rozdíl od heřmánku pravého či terčovitého jde ale o trvalku.

Rmen je také léčivkou, využívá se například i na podporu boje se žloutenkou a dalšími chorobami jater.

Roste skoro sám

S heřmánkem se můžeme setkat téměř všude. Běžně se vyskytuje i na loukách či polích. Je totiž velmi nenáročný na půdu a dokáže se přizpůsobit prakticky všem klimatickým podmínkám. Nejlépe se mu ale daří na slunných stanovištích, které jsou chráněné před větrem. Dává přednost spíše lehčí půdě a nevyžaduje žádné zvláštní hnojení. Proto se dá pěstovat i na zahrádkách. I tady roste obvykle velmi dobře a pro pěstitele bývá spíše problém uhlídat jeho přílišné rozmnožení.

Heřmánek je jednoletá bylina a na jednom místě ho lze pěstovat přibližně tři roky. Pak je potřeba rostliny na záhonku vyměnit a heřmánek vrátit až po nějakém čase. V některých případech se dokonce podaří zachovat přízemní růžici, ze které další rok heřmánek znovu obroste.  Rozdělením této růžice jej můžeme i dobře rozmnožit. V našich podmínkách celkem bez problémů zvládne i přezimovat.

Na pozdim i na jaře

Dokonce i při výsadbě dává heřmánek pěstitelům celou řadu možností. Jeho vegetační doba od vysetí do květu je přibližně dva měsíce. Nejčastěji se doporučuje heřmánek vysévat buď na podzim, nebo na jaře. Podzimní výsev je vhodný zejména do teplejších oblastí, do kterých mrazy přicházejí až později. Pak můžeme už v polovině jara očekávat první úrodu. Celkem nám heřmánek poskytne své květy přibližně třikrát, zhruba od května do července či srpna. Druhou možností je vysévat jej na jaře, přibližně v době, kdy se denní teplota ustálí okolo 15 stupňů Celsia.

Výhodou sázení na jaře jsou přece jen pravidelnější deště, které zajistí dostatek vláhy. Heřmánek pak můžeme sbírat v červnu, srpnu a v dobrých letech také ještě jednou v září. Heřmánek potřebuje ke svému klíčení dostatek světla.

Tak už víte na jakém čaji s medíkem utáhnete budoucího partnera na prvním rande?

[ivi]