Poznejte rozporuplné stavby v Česku

Praha

Žižkovský vysílač

Řada Žižkováků nedá na svoji "raketu" dopustit a řídí se jí jako základním orientačním bodem, který je vidět ze všech koutů města. Cizinci si ji fotí nejen kvůli miminkům Davida Černého, figuruje dokonce na řadě uměleckých děl, populární je i jako tetování... Přesto výčet kontroverzních staveb musíme začít Žižkovskou věží. Ta se totiž v roce 2009 umístila ve světovém žebříčku nejošklivějších staveb světa portálu VirtualTourist.com na druhém místě. Ale zoufat si nemusíme, dostala se tak jen o dvě příčky před pařížskou galerii Centre Georges Pompidou, která je jednou z nejoceňovanějších staveb moderní architektury. 

Žižkovského vysílače se zastal též výtvarník a fanoušek architektury Vladimír 518. "Žižkovská věž je fantastická architektura a cítím k ní respekt," řekl před lety pro Lidovky.cz a dodal: "Tvorbu architekta Aulického mám rád, jen myslím, že ho malinko převálcovala doba a ostrouhala mu hrany."

Dům Crystal

Ale Žižkovský vysílač už Pražany tolik netrápí. Teď mají jiné kandidáty na kritiku. První místo v anketě Skleněné peklo získala administrativní budova Crystal na Vinohradské třídě od Ateliéru 15, proti níž se místní bouřili ještě před její realizací. Nelíbí se zejména mohutnost stavby, ale vadí i atypický seříznutý tvar. Na druhou stranu v sousedství šedivé budovy bývalého Strojimportu a v blízkosti cukrkandlového hotelu Don Giovanni jde minimálně o osvěžující podívanou. A vzhledem k tomu, že je Crystal vidět zdálky a je snadno rozpoznatelný díky tvaru i blýskavým hliníkovým panelům fasády, může se za pár let stát pro vinohradské obyvatele podobně oblíbeným orientačním bodem jako pro Žižkováky jejich vysílač. 

Tančící dům

Oblibu nových staveb vždy prověřil až čas. Architekti Crystalu nemusejí zoufat, ve stejné anketě se totiž na druhém místě opačného, pozitivního žebříčku s názvem Pražský klenot umístil dříve také velmi haněný Tančící dům. Stavba na nábřeží v historickém centru města vyvolávala kontroverze už od dob návrhů a kritické hlasy zesílily po jejím otevření v roce 1996. Autoři Vlado Milunič a Frank O. Gehry se však dočkali satisfakce záhy - v anketě amerického týdeníku Time v roce otevření Tančícího domu získala stavba nejvyšší ocenění v kategorii designu. Dům má připomínat postavy tanečníků Freda Astaira (zděná věž) a Ginger Rogers (skleněná věž) a symbolizovat společnost, která se po letech totality dává do pohybu.

V budově můžete projít sedmi nadzemními podlažími a dvěmi podlažími pozdemními. Věž Ginger, která má dvouplášťovou skleněnou fasádu, visí na nosné ocelové konstrukci. Každé patro je jiné právě díky unikátnímu tvaru celého objektu. Celá konstrukce je železobetonová. Na celou tuto stavbu se použilo devadesát devět originálních fasádních panelů. Každý z těchto fasádních panelů je naprostým originálem, jenž se od ostatních liší svým prohnutím, mírou tloušťky i plastikou na lícové straně. Přímo na vrcholu věže, která symbolizuje postavu tanečníka, byla umístěna kopule s konstrukcí z kovových trubek a celá potažená nerezovou síťovinou s oky a zahalená do pomyslných vlasů.

Vzhledem k tomu, že dnes už se mu dostává uznání nejen od turistů, ale i od místních, svůj účel rozhýbat společnost, zdá se, alespoň v té symbolické rovině splnil. 

Brno

Špalíček

V Brně si asi nejvíc hany odnáší obchodní centrum Velký Špalíček z roku 2001. O deset let později ho památkáři označili za "nevratnou ztrátu" Brna, už proto jak je necitlivě vsazen mezi historickou zástavbu. Nelíbí se ani brněnskému rodákovi, spisovateli Milanu Uhdemu, který o něm prohlásil: "Za nejhorší architekturu považuju budovu obchodního centra Špalíček v mém rodném městě. Působí jako těsto přetékající přes okraj v pohádce Hrnečku, vař."

Orloj

Podstatně novější stavbou, respektive spíš stavbičkou, která před šesti lety otřásla Brnem je orloj na náměstí Svobody. Důvodem je jeho tvar, který kolemjdoucím připomíná něco úplně jiného než nevinnou časomíru... Není jisté, zda tato asociace napadla i autory nové dominanty brněnského náměstí Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka. Zadáním byla vzpomínka na obranu města Brna při švédském obléhání v době třicetileté války. Ale co, Brňané si na orloj už zvykli, a navíc jsou díky němu světoví - svůj "falus" má totiž i Londýn (kancelářská budova na 30 St Mary Axe od Normana Fostera), Peking (People's Daily Tower) nebo Barcelona (mrakodrap Torre Agbar).

Sono centrum

Jak se píše v bulváru - vedle penisu má Brno už i svou kouli. Dva roky stará hudební síň Sono Centrum, která se podobá černé otevřené knize s bílou koulí uprostřed, získala od Brňanů brzy řadu přezdívek. Podle Hvězdných válek se jí říká Hvězda smrti, ale také Kulička nebo Golfáč. Každopádně je budova od architekta Františka Šmédka nepřehlédnutelná. A i díky tomu je některými odborníky kritizována - je prý jen poutačem, který má přitáhout pozornost co nejvíce lidí. Ale což, to bychom moderní architektuře ani nevyčítali. Horší je spojitost stavby s korupční aférou. Za její "nekomplikování" si totiž řekli bývalý starosta Žabovřesk Aleš Kvapil a lobbista Radovan Novotný o milionový úplatek.

Plzeň

Nové divadlo

Ač nám přijde jako poměrně zdařilý příklad moderní evropské městské architektury, plzeňské Nové divadlo sklízí kritiku od chvíle svého otevření v roce 2014. Prvním (a jistě i těm následujícím) divákům vadil zejména neprakticky řešený interiér divadla, kvůli němuž si méně pohybově zdatní milovníci Thálie mohou příští návštěvu rozmyslet (samé schody, parkování daleko), ale nelíbí se ani zajímavě řešená fasáda, přezdívaná Ementál.

Jí výtvarnou podobu dodalo studio Kvadra, které se jinak věnuje zejména grafickému designu a spolupráci se zoologickými zahradami. Za projektem stojí kancelář Helika, jež má svůj podíl i na další kontroverzní stavbě, tentokrát v Praze - OC Quadrio. To obsadilo v anticenách Skleněné peklo třetí místo. Původní idea Nového divadla je však opravdu mezinárodní, neboť vznikla na základě spolupráce s portugalskými architekty. 

Hradec Králové 

Terminál

Dopravní stavby jsou kapitola sama pro sebe a architekti se na všech těch čekárnách, zastávkách a nádražích často realizují, aniž by se příliš ohlíželi na cestující. Tramvajová zastávka na trati vedoucí do pražského sídliště Barrandov a terminál v Hradci Králové z roku 2008 mají něco společného hned na první pohled. Jde o rukopis architekta Patrika Kotase, který je na dopravní stavby specialistou (je např. autorem stanice metra Rajská zahrada, která byla vyhlášena Stavbou roku 1999). Zmiňované terminály (ano, i obyčejná tramvajová zastávka může vypadat jako terminál) tak trochu se všemi těmi stožáry, lanovím a plachtami připomínají přístavy. 

Ale proč by v Českých zemích nemohla fungovat inspirace od moře? Ostatně tento názor měli i porotci z řad odborníků, a tak se terminál v roce 2009 stal Stavbou roku Královehradeckého kraje. 

Krkonoše

Skicentrum Harrachov

Stavět na horách bylo vždy poněkud na hraně. Místní většinou nadávají na cokoli, co změní ráz jejich milovaných kopců a turisté zase potřebují víc a víc místa i služeb. Ostatně dodnes je jednou z nejkontroverznějších staveb z období socialismu megalomanská Labská bouda v Krkonoších. Do tohoto výčtu nebyla vybrána ani ona, ani věčně kritizované apartmány, které vyrostly ve většině českých horských středisek v posledních letech, ale počin z úplného počátku 90. let - Skicentrum Harrachov. Na zakázce z roku 1990 se podílel kolektiv architektů z kanceláře LO-TECH a výsledkem je stavba se spoustou vikýřů a podivným zakončením střechy, v němž se ukrývá restaurace.

Jde o stavbu příliš mohutnou vzhledem k okolí a jejímu vzhledu nepřidává ani současná reklamní "výzdoba". 

Velké Pavlovice

Starohorky

A z hor se přesuneme na úrodnou Moravu. I vinařský kraj je na moderní architekturu citlivý. Možná proto zde v roce 2012 vyrostla až poněkud bizarně pohádková ulička, která nese ne náhodou přídomek opilá. Barevné kroutící se stavby vinných sklepů jsou lákadlem pro turisty, jinak však působí jako prvoplánový kýč. I když ne všichni dílo místního architekta Josefa Veverky haní. Veselé tvarosloví dle mnohých k popíjení vína patří, v anketě na internetu dokonce s převahou zvítězili fanoušci projektu nad těmi, kteří spíš údivem kroutili hlavou.

Tutu velice zajímavou uličku tvoří patnáct pestrobarevných domků, jejichž součástí jsou archivní sklípky. Ulička stojí na úpatí nejznámější vinařské trati Stará hora. Sklepy tu vlastní většinou lidé, kteří se o vinařství zajímají a mají vztah k Pavlovicím, nikdo z nových majitelů sklepů však sám víno nevyrábí.

Dvanáctka domků Pod Starou Horou patří soukromým majitelům pocházejícím ze všech koutů České republiky. Pořídili si je většinou za účelem rekreace a dovolenkových pobytů v našem krásném městečku ležícím v samotném srdci věhlasného vinorodého kraje jižní Moravy. Jsou mezi nimi i znalci a milovníci vína, kteří se velmi rychle stali pravidelnými zákazníky místních vinařů.

Zbylé tři "opilé sklepy" si mohou turisté nebo milovníci vína pronajmout pro svůj pobyt a strávit tak ve Velkých Pavlovicích opravdu nevšední zážitek s nevšedním ubytováním. 

Prozraďte nám, zda máte také nějakou kontroverzní stavbu ve vašem kraji a popřemýšlejte, zda by nestálo za to, vyrazit k ní na rande. 

[ivi]