Pomozte mi, bolí mě klouby

Mají počítat s dlouhodobými problémy a s tím, že se jednou nevyhnou endoprotéze, tedy operaci, nebo jim moderní medicína nabídne jiná řešení? Artróza je nejčastější kloubní onemocnění, které řadíme do skupiny tzv. degenerativních. Její podstatou je onemocnění kloubní chrupavky, která postupně ztrácí svou kvalitu a schopnost plnit funkční nároky kladené na kloub. Kromě chrupavky jsou postiženy i okolní tkáně, jako je například kloubní pouzdro, výstelka, přilehlá kost, svaly a šlachy. Artróza nejčastěji postihuje kolenní a kyčelní klouby a dále drobné klouby rukou. Specifická forma artrózy postihuje také páteř. S prodlužujícím se věkem populace lidí s artrózou přibývá. Ve věku 65 let trpí těmito obtížemi až 40 % populace.

Bolesti, které vás vzbudí

Nejedná se jen o znak stárnutí, artróza totiž postihuje stále častěji i mladé lidi. Společným příznakem je postupně se rozvíjející bolest, na počátku většinou po nějaké větší námaze. Bolest se postupně objevuje i při běžné zátěži a nakonec je i klidová - třeba noční. Pacienti si například na počátku stěžují třeba na bolesti kolenních kloubů při chůzi ze schodů, později po rovině. Dalším příznakem je ztuhlost, která se objevuje třeba po delším stání anebo ráno při vstávání. Ztuhlost netrvá příliš dlouho - tak do třiceti minut a pohybem se uvolňuje. Vážnějším příznakem může být otok kloubu, výpotek v kolenním kloubu nebo proteplení a zarudnutí kolem kloubu - to už jsou projevy zánětu.

Pozdějšími projevy artrózy jsou změny tvaru kloubu, tzv. deformity. Artróza se dá diagnostikovat na základě klinických příznaků a rentgenového nálezu. Na snímku hledáme především výrůstky, tedy osteofyty, zúžení kloubní štěrbiny a další specifické projevy artrózy. Změny na páteři nebo třeba v kolenních kloubech můžeme zobrazit pomocí magnetické rezonance. 

Shoďte pár kilo a cvičte

Artróza se dá léčit jak nefarmakologicky, tak pomocí léků - záleží pochopitelně na stavu pacienta. K nefarmakologické léčbě patří například redukce váhy, která má vliv především na odlehčení nosných kloubů a páteře. Dále se doporučuje cvičení a fyzikální terapie, například aplikace elektroléčby nebo magnetoterapie. Cvičení umožňuje udržení anebo zvětšení rozsahu pohybu v kloubu a páteři. Při pravidelné aplikaci dochází k posílení svalů, což má také velký vliv na obtíže kloubů. K režimovým opatřením patří například nošení správné obuvi a kompenzačních pomůcek, jako například vycházkové hole odlehčující poškozenému kloubu. 

K farmakologické léčbě patří užívání léků proti bolesti a nesteroidních antirevmatik, tedy protizánětlivých léků. Tyto léky můžeme užívat buď vnitřně, anebo zevně ve formě různých mastí a gelů. Existují i léky, které se aplikují přímo do kloubu se záměrem snížit zánět a omezit bolest v kloubu. Perorálně se užívají také léky ze skupiny SYSADOA - s obsahem například chondroitinsulfátu. Tyto léky působí pomalu a podle některých autorů by mohly i pozitivně ovlivnit strukturu chrupavky. Pomoci mohou také léky systémové enzymoterapie (nejznámější je Wobenzym). Enzymy, které obsahují, působí proti otoku a zánětu a jsou dobře snášeny i při dlouhodobé léčbě. 

Osvědčují se proto jako vhodné řešení pro pacienty, kteří např. pro žaludeční potíže nebo z jiných důvodů nemohou užívat klasické antirevmatické léky.

Nový trend: léčba krevní plazmou

Bolavé šlachy a klouby se ale dají léčit i dalšími cestami. Jednou z nich je léčba krevní plazmou. Mezi pacienty je o ni velký zájem, přestože si ji hradí sami. A v čem konkrétně metoda ACP neboli aplikace krevní plazmy spočívá? Lékař odebere pacientovi 10 ml krve do dvouplášťové stříkačky, která zaručuje plnou sterilitu po dobu přípravy a aplikace. Vloží ji do speciálního přístroje, jakési centrifugy, v níž se asi za pět minut odstředí plazma. Krevní plazma tu hraje důležitou roli, obsahuje totiž krevní destičky, jejichž součástí jsou chemické látky nazývané růstové faktory. Ty velmi příznivě působí na výživu a tvorbu tkání. 

Známe jen třicet růstových faktorů, ale ve skutečnosti jich je třeba tisíc. Jsou to látky, které napomáhají procesu hojení. Často se totiž zapomíná na to, že tělo samo je nejdokonalejším lékařem. To, že se hojíme, bereme jako samozřejmost, ale je to vlastně tak trochu zázrak. A za hojivé tendence může právě krevní plazma. Odstředěná plazma s růstovými faktory je pak injekčně aplikována do postiženého místa. Pacienti odcházejí z ortopedické ordinace po svých, aplikace jedné dávky včetně odběru krve trvá zhruba dvacet minut. 

Nejen na šlachy a bolavé úpony

Zpočátku se tato metody používala zejména při šlachových poraněních a úponových zánětech, ale velmi dobře funguje i na artrózy drobných kloubů, a to jak u zánětlivých procesů, tak u bolestivých syndromů z přetížení. Třeba horolezci a lezci po stěnách mívají často problémy s drobnými klouby a šlachami na rukou a ukazuje se, že v takových případech tato metoda velmi dobře funguje.

Léčba velkých kloubů

Metoda léčby krevní plazmou se v poslední době používá stále častěji i v ještě těžších případech. Existuje totiž skupina pacientů, kteří potřebují endoprotézu, například nový kyčelní nebo kolenní kloub, ale z nějakého důvodu na operaci nemohou nebo nechtějí jít. I jim tato metoda může pomoci. Nenaroste jim sice nová chrupavka, ale dochází ke zlepšení hybnosti a k ústupu potíží. V případě velkých kloubů však často pacient potřebuje i pět nebo šest aplikací. Je také dobré vědět, že účinek se v tomto případě dostavuje vždy se zpožděním. To, na kolik bude léčba účinná, pochopitelně záleží i na tom, v jaké fázi nemoci pacient za lékařem přijde.

Metoda může selhat u zastaralých chronických stavů, zejména pokud byly již dříve léčeny kortikoidy. 

Na potvrzení metody se čeká

Léčba krevní plazmou není v žádné evropské zemi ani ve Spojených státech amerických, kde na tento způsob léčby přišli, součástí zdravotního pojištění. Aplikace jedné dávky stojí zhruba 3500 až 4000 korun podle pracoviště, kde zákrok podstoupíte. Ochota pojišťoven hradit nové léčebné postupy, které nezachraňují život, je dost nízká. Navíc i přes laboratorní důkaz a publikované klinické úspěchy s touto metodou zatím neexistuje komplexní vědecká studie na dostatečném počtu pacientů, která by definitivně vědecky potvrdila její léčebný efekt. Na ortopedických kongresech se o léčbě plazmou běžně mluví. Je jen otázka času, kdy bude metoda ACP definitivně přijata.

Teď se například zkoumá i problematika tzv. únavových, pomalu se hojících zlomenin, které vznikají z přetížení. 

Zapamatujte si

• Víte, že za bolesti kloubů se může skrývat i revmatoidní artritida? Jednou z možností, jak se účinně poprat s touto nemocí, je aplikace tzv. biologické léčby. Je to terapie cíleně zasahující do mechanismů rozvoje onemocnění. Je podávána buď formou infuzí, nebo podkožních injekcí, které si pacient může aplikovat sám. Jde o látky biologické povahy, které jsou velmi podobné nebo přímo shodné s látkami, které produkuje sám organismus člověka. 
• Artróza postihuje stále častěji i mladé lidi. Příznakem je postupně se rozvíjející bolest, na počátku většinou po nějaké větší námaze. 

Co udělat pro to, aby k poškození nedošlo?

Prevence je všeobecně velmi obtížná, ale některé aspekty lze vysledovat. Základním preventivním opatřením je již vyšetření novorozenců, nemají-li některé, třeba i drobné vývojové vady, například tzv. dysplazii kyčlí. Existuje-li nějaký drobný mechanický problém, například nestejná délka končetin, je nutné ho včas korigovat. Důležité je také udržovat si po celý život adekvátní váhu, tedy hlídat si body mass index, a v případě nadváhy či obezity váhu redukovat. Pokud se vyskytnou třeba i drobné úrazy při sportu či koníčcích, je důležité nechat se řádně vyšetřit. Běžecké a jiné sportovní disciplíny by měly být kompenzovány například plaváním, které šetří váhonosné klouby a pomáhá udržovat či zvyšovat rozsah pohybu.

Nesprávná je také jednorázová velká zátěž bez tréninku i sportování při bolestech nebo pod vlivem nesteroidních antirevmatik. 

Jak zdravě stárnout

Sport

Přiměřená tělesná aktivita snižuje riziko infarktu, posiluje svaly a zlepšuje krevní oběh.

Slunce

Stařecké skvrny a rakovinu kůže může vyvolat ultrafialové záření, lépe je vyhýbat se opalování a delšímu pobytu na slunci.

Výživa

Je třeba jíst s rozumem, preferovat zeleninu a omezovat tuky.

Vitaminy

Organismus jich má dost z vyvážené stravy. Z preventivních důvodů (zejména na jaře či podzim) je vhodné "zobat" některé lékaři doporučované potravinové doplňky.

Kouření

Plíce 30letého kuřáka vypadají stejně jako plíce o 15 let staršího nekuřáka.

Alkohol

V malých dávkách snižuje riziko infarktu.

Rodičovské patero proti dětské obezitě

1. Jezte společně v rodinném kruhu aspoň pětkrát týdně.
2. Dohlédněte, aby před obrazovkou televize nebo počítače potomek trávil nejvýš dvě hodiny za den.
3. Dopřejte dítěti dostatek spánku. V ideálním případě 10 hodin každou noc.
4. Učte dítě jíst ve vymezených časech a při jídle sedět. Zabraňte "dojídání se" mezi jednotlivými jídly. 
5. Najděte pro svého potomka vhodnou fyzickou aktivitu.

Za posledních 20 let se počet dětí trpících nadváhou ztrojnásobil, zvláště u dětí ve věkové skupině od 6 do 11 let. Ve věku od 11 do 15 let má problém s obezitou 14 % chlapců a 10 % dívek.

A pokud chcete, aby vás na této cestě za zdravým pohybem podporoval ještě někdo blízký, zkuste si najít osobu, která vás bude milovat a podporovat na online seznamce. 

[ivi]