Jak zvládnout vyhazov

Psychologové varují před propadáním panice, přehnanému sebemrskačství nebo vzteku vůči bývalému zaměstnavateli. Vyhazov povětšinou doprovází negativní emoce ať už vůči sobě nebo osobě, která výpověď zaměstnanci udělila. Nejtěžší pro vyhozeného zaměstnance je zvládnout začátek. Máme pro vás pět rad, jak zvládnout výpověď.

1. Co nejrychleji se přihlaste na úřad práce. Ušetříte si tím trápení s placením zdravotního a sociálního pojištění. Kromě toho se můžete zapojit do některého programu na podporu zaměstnanosti, udělat si zdarma rekvalifikační kurz a zvýšit tím šanci uplatnění se na trhu práce.
2. Zaveďte si denní režim a mějte plán. Nejhorší je nečinné bloumání po bytě, které končí u sledování televizních seriálů jako hlavní náplni dne. Důležité je mít na každý den plán a práci. Je jedno, zda to bude brigáda nebo oprava koupelny, zkrátka buďte aktivní.
3. Hledejte si zaměstnání! Tato rada působí trochu jako klišé, ale opak je pravdou. Mnoho lidí rezignuje a po měsíci neúspěchů v hledání práce stagnují. Naopak byste měli napnout své síly, když nemůžete najít práci na HPP, zkuste jít na brigádu. Důležité je nestrávit půl roku v kuse doma na kanapi. Pak už se na pracovní režim zvyká jen velmi těžko.
4. Zkuste jiný obor. Opět velmi klišovitá rada, ale je tomu tak. Popřemýšlejte, co všechno umíte, co by vás bavilo a kde všude byste své zkušenosti mohli uplatnit.
5. Rozvíjejte se. Začněte se učit cizí jazyky, rozšiřte svou kvalifikaci, udělejte si nějaký online kurz a získejte certifikát. Dnes tento způsob výuky je naprosto běžný a například olomoucká univerzita nabízí širokou škálu tzv. MOOCů (Massive Open Online Courses).

Pomáhá i číst si příběhy a rozhovory úspěšných podnikatelů, kteří začínali od nuly, někteří rozjeli svůj byznys poté, co dostali výpověď. Dnes mají fungující kavárnu, e-shop nebo jinou firmu. Ačkoliv boom start-upů může vyvolávat obavy z podnikatelské džungle, otevírá se tu prostor pro střední třídu.

„Po měsíci nezdařeného hledání jsem začala propadat obavám, že už nenajdu práci, že jsem vlastně k ničemu. Deptalo mě, že jsem finančně závislá na svém partnerovi a rodičích,“ vypráví Lenka (25 let), která nemohla po dokončení filosofie na Karlově univerzitě najít práci. Podle ní je nejhorší jenom sedět doma a hledat. „Ztratila jsem sociální kontakt, cítila jsem, že mi začíná dělat problémy komunikovat s cizími lidmi a tak, jsem šla pracovat do kavárny,“ popisuje své zkušenosti. Brigáda v kavárně jí pozvedla náladu, začala potkávat zajímavé lidi a nakonec jí jeden ze stálých návštěvníků nabídl práci asistentky u něj ve firmě.

Ne vždy se situace vyvrbí k dokonalosti jako u Lenky, ale rozhodně je to způsob, jak se postavit na vlastní nohy a posbírat střípky zbývajícího sebevědomí. Neznamená to, že musíte brát za každou cenu jakoukoliv pracovní nabídku, ale případný vysněný zaměstnavatel uvidí, že se snažíte a berete život do svých rukou.

Paf