Partner je vinař a bydlí po svém

Češi jsou sice národem pivařů, ale v posledních letech u nás stoupá i spotřeba vína. Ať už jste milovníci bílého, červeného, či růžového, poradíme vám, jak si svůj oblíbený nápoj nejlépe vychutnat. Zvlášť v době kolem Nového roku, kdy i na vašem stole bude téct proudem.

Ne každý má doma sklípek s ideální teplotou, a i když vám ho může specializovaná firma na zahradě vyhloubit, stejně zůstává řada domácností, které tuto možnost nemohou či nechtějí využít. Chuť vína se plně rozvine, pouze je-li podávané při správné teplotě. Nejlepším způsobem uskladnění vína jsou proto vinotéky. Ideální teplota pro skladování je 11 stupňů Celsia. To už asi většina zákazníků ví, ale jen někteří si uvědomují, že stejně tak důležitá je stálost teploty a vlhkost. A to často nesplňují ani sklepy.

Skladovat bílé víno v chladničce tedy rozhodně není ideální a možná vás překvapí, že červené zase není dobré mít v klasické pokojové teplotě - mělo by se konzumovat zchlazené zhruba na 15 stupňů Celsia. Pokojová teplota je vhodná pouze pro červená vína fortifikovaná, tedy taková, do kterých se buď před, během, nebo po kvašení přidává alkohol, což je třeba portské a sherry.

Jak vybrat vinotéku

Správnou teplotu vína vám tedy pomůže udržet jedině kvalitní vinotéka. Podle čeho si ji vybrat? Základní otázka je, co v ní konkrétně hodláme uskladnit. Nejběžnější jsou totiž jednozónové vinotéky, v nichž je možné navolit v celém prostoru pouze jednu teplotu. Takovou vinotéku oceníte, pouze pokud preferujete např. jen bílé víno. Jinak je pro vás vhodnější vícezónový model s odděleným ovládáním teploty. Třízónová vinotéka se už hodí i pro archivaci vín a je ideální pro fajnšmekry.

Další důležitý aspekt, který ovlivní cenu výrobku, je způsob zchlazení. Zatímco termoelektrické chlazení vyniká nízkou pořizovací cenou, a díky absenci chladiva zajišťuje také tichý provoz bez vibrací, kompresorové chlazení má lepší výkon a spotřeba energie je zde třetinová v porovnání s termoelektrickými modely. Budete se tedy rozhodovat i podle toho, zda vinotéku umístíte někam, kde hlučnější chlazení nebude na škodu.

Vinotéka by jinak měla přijít do vytápěné místnosti, kde teplota nepřekračuje 22 stupňů Celsia a naopak nespadne pod deset. Zároveň ji nedávejte přímo k topení ani k oknu, i když prosklená dvířka by sluneční UV paprsky neměla propouštět. A ještě na jednu vlastnost si při výběru posviťte - ochranu proti zápachu, kterou zajistí vestavěné filtry. Při výběru vinotéky budete určitě myslet i na design. Má mít vaše vinotéka dřevené, či raději nerezové police? Doporučuje se dřevo, a rozhodně ne jen proto, že vypadá stylověji. Dřevěné police totiž uvnitř vinotéky pomáhají udržovat tu správnou vlhkost.

Snadné otvírání

Víno bychom tedy měli mít uschované tak, abychom ho mohli konzumovat v ideální teplotě. Ale to nestačí. K tomu, abyste si ho opravdu vychutnali, vám pomůže řada vinařských pomůcek. Ne, nemyslí se jen vývrtka, ač ta je u většiny lahví nezbytná, existují už i otvíráky na šroubovací uzávěry vína. Avšak korek je korek a víno pod korkovou zátkou pokračuje přirozeně ve zrání. Asi nejoblíbenější jsou vývrtky s křidélky - vybírejte kvalitnější (obvykle dražší), které jsou z pevného materiálu a mají ostrou špičku.

Páková vývrtka je dražší a poněkud neskladná, ale zase při jejím používání nemusíte vyvinout téměř žádnou sílu. Podobné je to s elektrickými vývrtkami. Někdo ovšem nedá dopustit na obyčejnou čísnickou vývrtku, i když ta může mít potíže s některými typy hrdel lahví.

Dekantace

Už víme, že většina vín vyžaduje jistý stupeň předchlazení. A některá se doporučují před konzumací provzdušnit dekantací, aby při pití byly dobře patrné specifické vlastnosti vína. Obecně počítejte také s tím, že při servírování a následném nalití  do skleniček stoupne teplota vína o 2 stupňě Celsia. Zmíněnou dekantaci je vhodné provést u většiny červených vín, kromě těch jednoduchých a základních, přičemž u velkých těžkých vín dekantuje až několik hodin předem. 

A co že je to ta dekantace? Červené víno (ale i bílé, zejména to dlouho barikované) se do skleněných karaf (dekantérů) nepřelévá jen proto, aby mu to na stole víc slušeno. Dělá se to ze dvou důvodů - kromě zmíněného provzdušnění a zvýraznění chuti i proto, abychom oddělili všechny sedimenty od tekutiny. Proto se musí do karafy víno z lahve přelévat opatrně, můžete použít i dekantační trychtýř a sítko na vinný kámen. Ale ještě před tím je potřeba karafu tzv. zavínit - nalít do ní malé množství vína a krouživými pohyby jej přelít do sklenky tak, aby s vínem přišlo do styku celé dno dekantéru.

Červená vína je pak vhodné servírovat ve stojanu, který zajistí podobný sklon lahve, jako je tomu při uložení ve sklepě (či ve vinotéce), díky čemuž zůstanou případné usazeniny u dna.

Jak na bílé?

Bílá vína, mimo těch, která zrála v sudech, není třeba obvykle dekantovat. Místo dekantéru si k nim ale budeme muset pořídit chladič. Bílá a růžová vína suchá, polosladká i sladká si nejlépe vychutnáte, budete-li je servírovat při teplotě 7 stupňů Celsia v nádobě s ledem nebo v chladícím obalu, aby nedocházelo k rychlému zteplání obsahu lahve. Velká silná bílá vína podávejte při teplotě 8 až 10 stupňů Celsia. Také výběr chladičů a chladicích nádob je pestrý.

Od elektronických přes ty s chladicí gelovou vložkou, která se předem dá do chladničky, až po ty, které pouze teplotu vína udržují díky dvojitým stěnám, či kyblíky s ledem, jež využijete při oslavách příchodu nového roku na bublinky. Šumivá vína by se z důvodu stability teploty měla během konzumace uchovávat v chladicí nádobě s ledem a vodou či v obalu, který jim zajistí teplotu kolem 5 stupňů. Šumivé víno se poté pije z úzkých protáhlích sklenek, takzvaných fléten, kde víno získá ideální teplotu 7 až 9 stupňů Celsia.

Alchymie se sklem

A jsme u dalšího kroku. Jak vybrat na víno správnou sklenici? Protáhlé sklenky na šumivé víno mají vedle té vlastnosti, že udržují jeho teplotu, zajistit i správné perlení. Sklenička na pravé šampaňské je pak širší v kalíšku a má zúžený otvor, aby z ní bublinky tolik neutíkaly. 

Červená vína by měla mít větší kalíšek, neboť je dobré, když mají přístup vzduchu. Zároveň tak můžete lépe vnímat vůni vína. Tuto sklenku lze použít i pro těžší bílé víno, např. Chardonnay. Jinak je na bílé víno vhodná sklenka s menším štíhlejším kalichem, který lépe udrží nízkou teplotu vína. Sklenice na čím dál populárnější víno růžové bude mít kalíšek nahoře rozevřený, aby vám mohlo téct přímo na senzory sladké chuti na jazyku. Ve stejných skleničkách podáváme i všechna dezertní vína. 

Obecně vybíráme sklenice tenkostěnné z čirého skla, v nichž můžeme dobře posoudit barvu a čistotu nápoje. Sklenka musí být na vysoké nožce, abychom víno při pití nezahřívali rukou, a na širokém podstavci, aby udržela stabilitu i ke konci večírku.

Nezbytné drobnosti

Stále píšeme o tom, jakou má mít víno ideální teplotu. Ale jak to jednoduše poznat? Samozřejmě s digitálním teploměrem na lahve. Opatrné nalévání? V tom vám zase pomůže nálevka s níž rozhodně už na bílý ubrus nekápnete. Z tohoto důvodu se na hrdlo láhve také může dát ubrousek, anebo ještě lépe elegantní chytač kapek.

A co když už je toho na vás moc a v lahvi minimálně jedna sklenka zbývá? Pokud víte, že budete v pití pokračovat zase zítra, stačí vám k tomu, aby načaté víno neztratilo nic ze své chuti a vůně, zátka, jež se prodává v různých designech a provedeních. Avšak existuje též pomůcka, díky níž můžete mít víno v načaté lahvi další dva týdny, a přesto nezvětrá ani se nijak jinak nezkazí. Jde o vakuovou pumpu, jež odsaje veškerý vzduch v lahvi, kterou pak utěsníte gumovou zátkou. U modernějších pump je zátka přímo jejich součástí.

A teď už zbývá, abyste si vzali do ruky tu správnou sklenku, naplnili ji vínem správné teploty a užívali si jeho chuť. Na zdraví!

Máte doma svoji vlastní vinotéku anebo si každý rok rádi zajedete na Moravu ochutnávat klenoty mezi víny do osvědčených sklípků?

Zdroj: https://vinepair.com/wine-101/

[ivi]