Oslintané atrakce světa
Žvýkačková zeď
Kde: Seattle, USA
Míra znechucení: vysoká
Sezona: celoročně
V roce 1993 nalepili členové komediální divadelní společnosti Unexpected Productions na zeď divadla Market Theatre v historické části Seattlu žvýkačku a na ni přitisknutou minci. Pracovníci divadla ji z úhledné cihlové zdi v anglickém stylu nemilosrdně seškrábli. Celý scénář se několikrát opakoval a komedianti se žvýkačkami chodí znovu a znovu. Uklízeči v montérkách si stěžovali, že to už je snad posté a se škrabkou v ruce se vydávali opět bojovat s nalepenými žvýkačkami.
Vzdali se přilákali davy
Příští ráno už se jenom pousmáli. Místo aby zůstala zeď čistá, je tam barevných teček ještě víc. Divadlo se nakonec v roce 1990 definivně vzdalo. Lidé se totiž častěji než do divadla přicházejí podívat na zeď. V Market Theatre se ji proto rozhodli prohlásit za turistickou atrakci. Od té doby žvýkačky stále příbývaly a vznikaly z nich dokonce i umělecká díla. Jistě, bylo to trochu nechutné, ale proti gustu... Nevšední místo lákalo. Pokaždé když jste vyšli do uličky, stáli tu davy lidí, pořizovali fotky a chtěli se o místě dozvědět víc. Stala se z toho pořádná atrakce.
Čeho je moc, toho je příliš
Žvýkačkám byl ale vyměřen přesný prostor divadelní zdi. Nesmí se lepit okolo, na protější zdi ani na chodník mezi nimi. Polepená cedule se zákazem ale jasně říká: "Tůdle!" Jenže jak silné mají turisté žvýkací svaly, tak silné jsou prostředky úřadů. Letos v červnu naběhla na místo úklidová četa a 4,5 metru vysoké a 15 metrů široké dílo pořádně uskromnila. Je ale jen otázkou času, kdy se prostor opět zaplní. Zeď už zažila svatebčany a v roce 2009 i natáčení filmu Láska na druhý pohled s Jennifer Anistonovou.
Z pohledu turisty
"V úzké uličce, polepelné barevnými žvýkačkami, se člověk cítí jako v ráji bakterií. Někteří turisté křiví obličej znechucením, jiní si zažvýkají a přispějí k dílu. Ať už je váš názor jakýkoliv, o návštěvě téle šílené atrakce budete jednoznačně se zájmem vyprávět známým."
Starší kalifornská sestra
Město San Luis Obispo (SLO) v Kalifornii možná neznáte. Pokud byste ale při putování USA chtěli přidat svoji žvýkačku na podobné místo, které zanedlouho zmizí v Seattlu, vyznačte si SLO na mapě. Je zhruba v polovině cesty mezi San Franciskem a Los Angeles. Najdete tam celou žvýkačkovou uličku.Celkem 21 metrů podél žvýkačkami oblepených zdí procházejí turisté už léta přímo v centru města. Atrakce začala vznikat někdy v polovině minulého století. V 70. letech pak byly žvýkačky odstraněny, tradice už byla ale tak zažitá, že barevné nánosy lepivé hmoty vznikly znovu, a přibývá jich dodnes.
Hrobka Oscara Wildea
Kde: Paříž, Francie
Míra znechucení: střední
Sezona: celoročně
Psal romány, básně a divadelní hry. Mezitím si občas zalaškoval s muži. V Anglii roku 1895 naprosto nepřístojné. Za své "provinění" ho soud odsoudil k dvěma letům žaláře a nucených prací. Hned jak byl propuštěn, odjel do Francie. Podlomené zdraví ale vypovědělo službu. Dne 30. listopadu 1900 umřel na meningitidu. Za pohřeb literárního génia, který neměl ani na obživu, zaplatil lord Alfred Douglas. Tělo zasypané hašeným vápnem spočinulo na bezvýznamném hřbitově Bagneux. Už tehdy byl v plánu převoz, který byl zorganizován devět let po jeho smrti.
Když chcete, líbejte si sklo
Tělo slavného irského spisovatele Oscara Wildea odpočívalo už 104 let v hrobce na hřbitově Pére Lachaise v Paříži. Dennodenně k ní přicházejí jeho obdivovatelé a na důkaz toho, že svět je barevný, líbali kamenný náhrobek ve tvaru mužského těla. Duch slavného homosexuála tak neochabl ani po jeho smrti. Rtěnkami obarvená hrobka se ale nelíbila irským úřadům a v roce 2011, kdy uplynulo přesně 111 let od jeho smrti, nechali Irové náhrobek opravit a sochu, na kterou turisté tak rádi tisknou své rty, obehnat ochrannými skly.
Z pohledu turisty
"Prokazovat úctu geniálnímu spisovateli, na tom není nic špatného! Jen aby se ale nakonec místem nejčastějších setkání Wildeových fanoušků nestala čekárna na kožním oddělení."
Kámen v Blarney
Kde: hrad Blarney, Irsko
Míra znechucení: vysoká
Sezona: celoročně
Bylo, nebylo, za devatero řekami a devatero horami žilo na hradě u irského jezera muž Cormac Laidir MacCarthy. Bohužel, nebyl to příliš dobrý řečník. Když se proto chystal před soud, zavolal na pomoc keltskou bohyni Clíodhnu. Ta mu poradila, aby ráno před přelíčením šel kolem jezera a políbil první kámen, který tam našel. MacCarthy tak s poslední nadějí v duši učiní. Jazyk jakoby se mu najednou rozvázal. Soud vyhrál a jeho dokonalá řeč uchvátila lid. Kámen nechal na oslavu zabudovat do jedné z hradních zdí. Tak praví legenda.
400 000 polibků ročně
Od té doby přicházejí líbat kámen další lidé a věří, že jim přinese štěstí. V součastnosti je to kolem 400 000 návštěvníků ročně. Ale pozor, kámen nestačí jednoduše políbit. Aby na něj člověk vůbec dosáhl, musí být hlavou dolů. Proto je u balvanu připravenoo i speciální zařízení, díky kterému se turisté při líbání nezraní. Místo se svou ženou navštívil i Chuck Gerba, profesor mikrobiologie. Do líbání s kamenem se ale rozhodně vrhnout nechtěl. To jeho žena ano. On jí prý pak otřel rty, než jí sám políbil. K tomu se přiznal se znechucením.
Z pohledu turisty
"Kdo by nechtěl věčné štěstí? Ve frontě na opar bychom ale stát určitě nechtěli. Příroda kolem zříceniny hradu Blarney nabízí pokoukání, při kterém se musíte cítit šťastni jen tak. Pokud máte ale slabost pro riziko, neváhejte vyrazit do jižního Irska a vlepit šťastnému kameni jednu štípanou."
Tady se na zem sahat musí
"Nesahej na zem, je tam špína," říkají rodiče dětem, když jsou malé. Existuje ale místo, kde lidé nadšeně sahají na chodník, po kterém se procházejí. Nachází se v americkém městě Los Angeles. Chodník slávy je posetý stovkami hvězd se jmény slavných osobností, se kterými se turisté fotí a samozřejmě na ně i sahají.
Ještě lepší plácek pak v tomtéž městě najdeme před Čínským divadlem. Zkuste odolat a nepoložit ruku do otisku dlaně svých filmových idolů. V tu chvíli jde hygiena zkrátka stranou! 4,5 milionu návštěvníků ročně může vyprávět o tom, jak je to těžké.
Mezi zhruba 250 slavnými osobnostmi tu najdete například George Clooneho, Clinta Eastwooda nebo Marilyn Monroe, kteří zde v betonovém kvádru zanechali kromě dlaní i otisk nohou a podpis.
Holubi trousí, kam se dá
Náměstí svatého Marka v Benátkách by se okamžitě mohlo přejmenovat na "Pokálené" náměstí. Nádherné místo, v italštině zvané Piazza San Marco, si totiž ještě více než turisté oblíbili šediví opeřenci. Nejeden z více než dvou milionů návštěvníků, kteří sem ročně zamíří, hodí holoubkům něco malého do zobáčků. Oni pak za odměnu znečišťují budovy, sochy i chodníky. A sem tam to schytá i turista. Úřady marně bojují s více než tisícovkou ptáků.
Nakrmíš, zaplatíš
Víte, že můžete dostat v Benátkách pokutu až 500 € za krmení holubů, racků či jiných ptáků? Speciálně na náměstí Svatého Marka jde o oblíbenou kratochvíli turistů, kteří se při tom fotí. Dokonce místní prodavači vám za euro prodají hrst zrní, aby jste ptáčky mohli pěkně nakrmit.
Nedělejte to. Pokud pominu to, že takový holoubek může při přistání na vás upustit "něco ze sebe", tak také přenášejí různé nemoci. Navíc Benátky vyhlásily válku i rackům. I když to tak při pohledu na turisty krmící ptáky nevypadá, místní policie dokáže být v při udělování pokut dost nekompromisní.
Zajímavá místa, uličky i zákoutí ale naleznete po celé naší republice a hned budete vědět, kam na rande.
Zdroj: http://markettheatre.co.za/
[ivi]