Opravdu řeknete "ANO" na vše?

...Takže se dá předpokládat, že ve stavu své největší zamilovanosti nebudete řešit, jakou hladinu cholesterolu v krvi má váš milovaný. Že by to ale bylo tak hloupé, jak se na první pohled zdá?

Jeden jako druhý

Výzkumy dokazují, že partnerské vztahy ovlivńují naše psychické i fyzické zdraví. Životní partner má totiž často mnohem větší vliv na naše chování než kdokoliv jiný. Někdy je to zřejmé na první pohled, jindy se to projevuje skrytě. I přesto, že se říká, že protiklady se přitahují, všeobecně známé je, že lidé mají tendenci vyhledávat ty, kteří jsou jim nějakým způsobem podobní. Na základě průzkumů se zjistilo, že osoby, které mají protikladné vlastnosti, nevydrží spolu tak dlouho jako lidé, kteří mají podobné zázemí, zkušenosti a chování.

Když se dva vezmou, jejich zvyky se vzájemě ještě více přizpůsobí a jsou ještě podobnější. Manželé navzájem ovlivňují svůj postoj k fyzické aktivitě, k návštěvám lékaře, k pití alkoholu, ke kouření a podobně. Na první pohled je možná zvláštní, že spřízněné duše si dokonce mohou časem "vypěstovat" sklony ke stejným nemocem, jako je například rakovina, mrtvice, artritida, vysoký tlak, cukrovka, deprese nebo vředy. Čím to je? Především tím, že manželství vede ke společnému stravování, fyzickým aktivitám, finančním zdrojům a sociálním vztahům.

Navíc se zjistilo, že páry, kde je jeden z partnerů vážně nemocný a druhý se ho snaží psychicky podporovat, ohrožuje i riziko, že zdravý člověk onemocní v důsledku úzkosti a strachu o milovaného partnera.

Partnerství jako rizikový faktor?

Mnohé články tvrdí, že manželství je zdraví prospěšné. Existuje ale množství případů, kdy může mít úplně opačný efekt. Je obvyklé, že lidé v páru se učí zvykům, jako je například kouření, pití alkoholu anebo dokonce užívání drog. Podle psychologů je proto léčba závislostí mnohem úspěšnější, když se děje v páru, než když se děje individuálně. Týká se to i kouření. Když se náhle rozhodnete s tímto zlozvykem skoncovat, může se váš miláček cítit zrazený. A naopak, otevřená krabička cigaret, kterou nechá váš partner někde v bytě, může vaši snahu velmi lehce znicit.

Když se člověk rozhodne přestat kouřit a druhý z partnerů k tomuto rozhodnutí zatím nedospěl, je třeba o takové situaci často a hodně mluvit. Je potřeba jasně stanovit a objasnit nové potřeby, které v důsledku toho vznikly. Často se stává, že druhý kuřák si celkem neuvědomuje důsledky a rozsah změn, které s abstinencí nikotinu souvisí, a proto je třeba neustále vysvětlovat a připomínat. Někdy jejich nerespektování není úmysl, ale nevědomost. Požádejte partnera, aby nenechával cigarety na stole, ale schoval je do skříňky, aby omezil počet popelníků, vyhradil si místo, kde bude kouřit, nejlépe na balkoně anebo aspoň při otevřeném okně, případně v jedné místnosti, na které se dohodnete.

Důvodem je, že každý těchto podnětů způsobuje "craving" - touhu si znovu zapálit cigaretu. V případě, že kuřák absolutně nerespektuje potřeby partnera, který se rozhodl skončit se svým zlozvykem, problém vzájemného spolužití je pravděpodobně hlubší, než jen zapomenutá krabička cigaret na stole. Tento fakt může odkrýt hlubší rozpory ve vztahu (hodnotový žebříček, vzájemný respekt, tolerance). V nejkrajnějším případě může zapříčinit i rozchod partnerů. 

Pozor na manželství s kuřákem

Studie korejských lékařů odhalila výrazně vyšší riziko vzniku rakoviny plic a rakoviny prsa u žen, kteér měly manžela kuřáka. S největší pravděpodobností jde o následek pasivního kouření. Jistá americká studie, zveřejněná v časopise American Journal of Preventive Medicine, došla k závěru, že manželství s kuřákem zvyšuje u nekuřáků riziko mrtvice, a to o 42 %. Pasivní kouření přitom velmi škodí i dětem kterým hrozí množství zdravotních problémů, jako jsou problémy s dýchací soustavou a astma.

Horší než stres

Důležitá je i nálada, která ve vztahu panuje a vzájemná láska. Vezmeme si jako příklad paní Věru, která je rozvedenou matkou dvou dětí. Problémy jí už začaly před desíti lety, kdy v její tehdy pětiletém manželství propukla vážná krize. Manžel byl cholerik a ona těžko snášela hádky, které stále vyvolával. Neměla ráda konflikty, a proto své pocity dlouho dusila v sobě a snažila se vyhnout střetům a konfrontacím. Potlačování pocitů přineslo následky: začala trpět bolestmi břicha, občas zvracela a pravidelně se u ní objevovala zácpa, která se střídala s průjmy.

Gastroenterologické vyšetření ale přičinu jejích problémů nezjistilo. Lékař jí předepsal antidepresiva a poslal ji na psychoterapii. Po dvou měsících se jí začala zlepšovat nálada a problémy postupně ustupovaly, až zmizely úplně.

Antidepresiva užívala ještě jeden rok. Léky po dohodě s psychiatrem vysadila a od té doby se cítí dobře. Dokonce tak, že našla odvahu začít nový vztah, který se zatím vyvíjí velmi pěkně.

Mnozí lidé neřeknou, jak se cítí a snaží se problémy přehlížet, aby doma "nebylo dusno" a zbytečné hádky, ale ve svém nitru cítí, že problém nezmizí tím, že se o něm nemluví. Naopak, velmi často zůstane a nabírá podobu různých psychických či fyzických komplikací (poruchy spánku, deprese, snížení sebevědomí, úzkost). Při dlouhodobém nevysloveném nesouhlasu, zklámání, hněvu, ponížení si můžete být jisti, že se vám tyto stavy jednou projeví na těle i na duši. Proto je třeba pocity vyjádřit i přes strach z reakce partnera.

Když jsou tyto obavy pro člověka nepřekonatelné, potom se doporučuje vyhledat odbornou pomoc, jako je například manželská poradna anebo psycholog. Ženy, které žijí v manželství plném nepřátelství, jsou více ohroženy srdečními chorobami než ty, které žijí ve vřelém vztahu. Vyplynulo to ze studie psychologů z univerzity v Utahu. Kromě toho nešťastné ženy, jejichž vztah je plná hádek a napětí, bývají častěji obézní, mají vysoký krevní tlak a vyšší sklony k depresím. Je to tak proto, že ženy reagují na problémy ve vztahu mnohem citlivěji než muži.

Manželský efekt

Naštěstí máte příležitost ovlivňovat zdraví svého blízkého člověka i pozitivně, už jen tím, že změníte své chování.

Jody Sindelarová, profesorka na School of Public Health v Yale, čtyři roky sledovala víc než šest tistíc lidí. Zjistila, že na chování každého sledovaného jedince byl vidět velký "manželský efekt". Například:

• Když jeden z manželů přestal kouřit, ten druhý měl až 8x větší šanci také přestat.
• Když se jeden vzdal alkoholu, druhý měl 5x větší šanci přestat pít.
• Když se jeden z páru nechal očkovat proti chřipce anebo si dal změřit hladinu cholesterolu, výrazně vyšší byla pravděpodobnost, že druhý to také udělá.

Podpora lepší než kárání

Zajímavé bylo i zjištění, který z manželů má na druhého větší vliv. I když bychom předpokládali, že ženy své muže podporují a motivují častěji, výzkum zjistil, že více se daly ovlivňovat manželky svými muži. Když chcete změnit rizikové chování svého partnera, budete mít větší šanci, když ho přestanete kárat a začnete ho podporovat. Například, když váš manžel trpí nadváhou, nemá smysl ho na to jen upozorňovat a vyčítat mu, že se málo hýbe. Lepší je vyzvat ho, aby s vámi šel na procházku, na kolo anebo si zaběhat, podpořit ho malým dárečkem do jeho sportovní výbavy a nezapomenout pochválit každý jeho krok.

Spolu to zvládneme

Pro páry, které se musí náhle vyrovnat s vážnou nemocí jednoho z manželů, je důležité situaci přijmout a přizpůsobit se jí. Podle psychologů se v takových náročných životních situacích cení, když jeden z partnerů je druhému oporou, ale upozorňují, že termín "opora" může pro každého člověka znamenat něco jiného. Někdo ocení, že se zdravý partner chová úplně normálně, stejně jako doposud, že nemoci nevěnuje více pozornosti, než je potřeba a nechová se k nemocnému, jako kdyby umíral.

Pro někoho je zase příjemnější přijmout zvýšenou starostlivost ostatních. Ale i v tomto případě se doporučuje zeptat se, co by nemocný potřeboval anebo co by si přál, než začnete aktivně rozdávat svoje dobro.

Do posledního dechu

Ne vždy mají nemocní šanci na rychlé anebo úplné vyléčení. Při vážné a dlouhé nemoci jednoho z partnerů se ten druhý dostává do úlohy opatrovatele. I když množí říkají, že tato zkušenost obohacuje, může pro ně být i nebezpečná. Často se u těchto lidí objevuje deprese. Podle jedné lékařské studie mají ženy, které se o svého nemocného manžela starají děvět a více hodin denně, vyšší riziko ischemické srdeční nemoci. Je to dané asi jejich časovou tísní, finanční zátěží a tím, že je pro ně těžké vidět trpět člověka, který je jim blízký.

Pokud je to trochu možné, doporučuje se zkusit starost o nevyléčitelně nemocného rozdělit mezi více osob tak, aby mohli načerpávat energii a nezpůsobili si zdravotní komplikace. V případě, že taková možnost není, potom v rámci možností dbejte na udržení přátelských vztahů, nevzdávejte se svých koníčků, určete si pravidelný čas jen pro sebe.

Neztrácejte naději a bojujte. Kdo nic nedělá, ani nic nezkazí, a proto začněte hledat svého nového partnera nebo partnerku hned teď.

[ivi]