Odstraňte toho problémistu!

České lesy, zahrady, ale i městské parky nebo hřiště jsou poměrně hustě osídlené drobnými parazity, kteří si rádi pochutnávají na krvi, hlavně na té lidské. Z asi z 650 druhů klíšťat obývající naši planetu, se u nás můžeme běžně potkat se šesti. Nejznámější a nejrozšířenější klíště, které přenáší zápal mozkových blan, lymskou boreliózu i některé méně časté choroby, se jmenuje klíště obyčejné (odborně Ixodes ricinus). Samozřejmě, ne každé přisáté klíště, které na sobě najdeme, znamená, že jsme chytili některé z uvedených onemocnění.

Na druhé straně, bakteriemi rodu Borrelia je v našich zeměpisných šířkách infikovaných 5 až 45 % klíštětem. Některé oblasti jsou méně zamořené a jiné více, takže pravděpodobnost nakažení touto nemocí není až tak nízká.

Potřebuje až 24 hodin

V případě, že si najdete přisáté klíště, nemusíte hned myslet na nejhorší. Aby se bakterie Borrelia ve střevě infikovaného klíštěte dostatečně rozmnožila a mohla nás nakazit, je třeba určitý čas. Klíště se musí nejdříve stihnout nacucat jistého množství krve, potom namnožené Borrelie začnou z buněk jeho střeva pronikat do tělové tekutiny a až potom do jeho slinných žláz. Tehdy už dochází k přenosu infekce. Celý tento proces ale trvá nejméně 24 hodin, což podle odborníků znamená, že infikované přicuclé klíště se s vysokou pravděpodobností stává nebezpečným až druhý nebo třetí den.

Proto by po každé procházce mělo být prvořadé, abychom důkladně prohlédli sebe i děti a případného cizopasníka odstranili dříve, než nás stihne boreliózou nakazit. Ale v každém případě, když už jsme do sebe klíště zahryznuté měli, je třeba si svůj zdravotní stav v následujících týdnech sledovat mnohem pozorněji. Jsou známy ojedinělé infekce už po několika hodinách od přicucnutí. Jinak je zajímavé, že chlapci bývají obětmi klíštěte 2-10x častěji než děvčata a asi 20 % lidí klíště vůbec "nechytí" a nikdy se na ně nepřisaje.

První stádium onemocnění

Hlavní zásada po objevení klíštěte je tedy jeho rychlé odstranění, buď svépomocí anebo zaběhnutím k lékaři. Ránu musíme vydezinfikovat, například jódem, a sledovat místo přisátí ale i celkový zdravotní stav. V brzkém stádiu se lymská borelióza může po pár dnech až po měsíci od "kousnutí" ohlásit typickou červenou skvrnou se světlejším vnitřkem, která se šíří a zvětšuje okolo místa, kde bylo přisáté klíště.

Objevit se mohou také příznaky podobné chřipce - únava, bolest svalů a kloubů, mírná horečka, můžeme cítit bolest v zátylku nebo v krku, zdruší se nám lymfatické uzliny. Kašel a rýma ale chybějí. V takovém případě je třeba zajít k lékaři a s vysokou pravděpodobností od něho odejdeme s antibiotiky, které je třeba užívat i několik týdnů. A to je rozhodně ten lepší případ, neboť nejvyšší účinnost léčby boreliózy je v jejích počátnečních stádiích. Bohužel, více jak polovina  infekcí způsobených borrelou, probíhá ze začátku nepozorovaně.

Třetí je chronické

Při nespozorování nemoci v prvním stádiu ji můžeme pocítit, pokud asi do třech měsíců přejde do druhého stádia. Objevit se mohou projevy, které by nás asi nenapadlo spojovat s klíštětem. Postižení srdečně - cévního systému s projevy dýchavičnosti nebo připomínající infarkt, bolesti různých kloubů, nejčastěji kolenních, případně nervové postižení jako bolesti hlavy a zápal mozkových blan, zad, tuhnutí šíje, poruchy hybnosti, ochrnutí poloviny obličeje. Postižené mohou být i oči zánětlivými projevy.

I v tomto druhém stádiu je nutné nasadit antibiotika, většinou se dávají rovnou do žíly. Pozdní stádium přichází po půl roce nebo dokonce po letech od nakažení a postihuje klouby, kůži, oči a centrální nervový systém. Toto třetí stádium už je chronické. Vyšetření, která by měla potvrdit nákazu borelií se dělají z krve, kloubového moku anebo z mozkomíšního moku. Nejsou ale jednoduché a jejich výsledky často nejsou jednoznačné.

Kalhoty do ponožek

Jako při každém zdravotním problému i při lymské borelióze je nejlepší jí předejít. Doporučuje se vyhýbat se místům s vyšším předpokladem výskytu klíštěte, jako jsou okraje lesa, vysoké porosty trav nebo křoví. Během pohybu v přírodě noste oblečení zakrývající co největší část těla, hlavně dlouhé kalhoty, ponožky. Vhodnější je světlý oděv, na kterém parazity lépe uvidíte. Před odchodem do přírody a případně i během pohbytu v ní je dobré použít speciální repelenty, které klíšťata odpuzují.

Nic nepokazíme, pokud použijeme také vitamin B, po kterém údajně klíšťatům nebudeme vonět a raději si najdou jinou oběť, třeba ptáka, myšku nebo ještěrku. Doma je třeba udělat důkladnou prohlídku celého těla. Všímejte si především míst, jako jsou pokožka hlavy, podpaží, slabiny, intimní místa, oblast za ušima nebo podkolení jamky, které jsou díky jemnější pokožce častým cílem klíšťat. Velmi důkladně prohlídněte i vašeho psa, pokud jste jeho majitelem. Klíště přichycené na jeho srsty může v bytě nebo při hře klidně přelézt na majitele.

Testování parazita

Na odstranění cizopasníka máme v lékárnách k dispozici různé pomocné soupravy. Že by se mělo klíště vykroutit je jen pověra. Jeho "sosák" nemá závit, ale zpětné zoubky. Klíště se doporučuje chytit pinzetou co nejblíže u kůže, pootoičt na jednu i na druhou stranu a potom kývavým pohybem tahat ven kolmým směrem. Poté je třeba vydezinfikovat ranku. Úplně nevhodné je natírání klíštěte olejem nebo krémem. Začne se dusit a do rány nám vypustí sliny, čímž se zvyšuje riziko infekce.

Pokud si na vytažení cizopasníka netroufáte, pomůže lékař. Na lékařské pohotovosti jsou na tyto pacienty už zvyklí.

A ještě jedna rada

Vytažené klíště můžeme poslat na speciální pracoviště, kde vyšetří, zda je infikované borrelami, a tedy zda je přenašečem lymské boreliózy. Kontakty jsou na internetu. Test na takové vyšetření klíštěte můžete dostat i v lékárně, takže se dá udělat i svépomocí doma. Pokud se potvrdí, že parazit byl infikovaný, je možné hned nasadit krátkodobou preventivní léčbu antibiotiky. Pokud ji nepodstoupíme, je vhodné po čtyřech až šesti týdnech od přisátí klíštěte, dát si vyšetřet krev, zda se v ní netvoří protilátky, které by poukazovaly na nákazu. Další postup případné léčby určí lékař.

Ještě nebezpečnější "hmyzák" přenášející boreliózu

Největší hrozbou pro člověka nejsou žraloci, jedovatí hadi nebo klíšťata, ale komáři. Na choroby, které způsobí tento hmyz, ročně zemře okolo 725 000 lidí a dalších zhruba 200 milionů následkem bodnutí onemocní. Komáři patří mezi dvoukřídlý hmyz řádu Diptera a do čeledi komárovitých. Na světě žije mnoho rodů a druhů komárů. Jen v České republice nalezneme zhruba 40-50 komářích druhů. Vyskytují se zejména v lužních lesích a v okolí vodních ploch, kde je ideální prostředí pro jejich rozmnožování.

Kdo nás ohrožuje doma?

Na které komáry je nutné si dávat pozor v České republice? Komár pisklavý patří mezi nejznámější tuzemské druhy. Ještě ve větší míře se tu nacházejí komár útočný nebo komár obecný. Larvy se živí vodním organickým detriem nebo planktonem. Tito komáři jsou méně nápadní než ostatní druhy. Dosahují délky 0,5 centimetru a jejich zadeček směřuje dolů k podložce. Samice mají dlouhý sosáček, který slouží k příjmu krve. Dalším druhej je komár záplavový, který se vyskytuje zejména po sezonních povodních.

Malárie v Evropě? Ale ano!

Nejnebezpenějším je komár rodu Anopheles. Ten se v průběhu 50. let 20. století stal hlavním přenašečem malárie v oblastech jižní Moravy, Podyjí a na východním Slovensku. Jméno jejich rodu pochází ze starořeckého výrazu "nepotřebný" a patří sem více než 400 druhů, které se vyskytují zejména v teplých oblastech. V některých ohledech se dokonce liší od ostatních komárů. Při sezení nezaujímají rovnoběžnou polohu těla proti podkladu, ale mají zadní část výše než hlavu.

Larvy se vyvíjejí ve vodě, kde plavou v horizontální poloze, zatímco larvy jiných komárů zaujímají vertikální pozici. V slinách samiček mohou přežívat krvinkovky, rozmnožující se pomocí sporogonie. Tento prvok napadá játra a krev infikované osoby. Podle odborníků mají navíc samičky anofelů citlivější čich a lépe detekují lidský pot než samičky jiných druhů komárů. V České republice žijí ještě druhy Anopheles messeae, Anopheles claviger a Anoplehes hyrcanus. Ani jeden z nich však není přenašečem malárie.

Nebezpečný Asiat v Evropě

Některé z nebezpečných horečnatých onemocnění přenášejí komáři tygrovaní, pocházející z Asie. V 70. letech 20. století byli poprvé zaznamenáni v Evropě, přesněji ve Francii a v Itálii. V roce 2007 doputovali do Švýcarska, ale tam se žádná vážná onemocnění v této souvislosti neobjevila. Horší situace nastala v Itálii, kde úřadovala horečka chikungunya. Onemocnění způsobuje horečku, bolesti kloubů, hlavy a svalů. Objevuje se také vyrážka, krvácení z nosu nebo dásní. Naštěstí ji lze léčit běžnými léky.

V klidu mohou být zatím obyvatelé České republiky. V roce 2012 byl sice zachycen ojedinělý výskyt komára tygrovaného na jižní Moravě u Mikulova, ale jinak se zde nenachází. Dávat pozor si však musejí turisté, kteří cestují do Itálie, Chorvatska, Portugalska, Turecka, Bulharska nebo na Kypr, kde byly v minulosti zaznamenány případy nakažení horečkou dengue.

Proti většině "komářích" onemocnění neexistují 100% účinné léky. A tak je nutné spoléhat se na očkování a sítě proti komárům.

zkuste si najít osobu, která vás bude milovat a podporovat na online seznamce.

[ivi]