Novoroční předsevzetí – ani omylem
Na začátku roku je k shlédnutí vhodný Deník Bridget Johsonové, který stejně jako pohádky neodmyslitelně patří do vánočního televizního programu. Ty v člověku probudí dokonalou iluzi, že svět je lepší a že všechno dobře dopadne. Navnadí nás a hledíme vstříc vánočním zítřkům v přesvědčení, že Václav Havel se nemýlil a že „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.“ Právě z podobného důvodu bychom si měli první týden po Novém roce pustit Deník Bridget Johnsové. Mužská část čtenářů zakroutí očima a zavře článek. Avšak i pro pány je film vesměs poučný, zejména pro tu část mužského publika, která se marně snaží být rok co rok lepší. Film dává tomuto typu obecenstva výstrahu! Nejde to! Smiřme se s tím, jací jsme a možná se s námi vyrovná i okolí.
Ošklivý a hloupý zvyk
Snímek jednoduše ukazuje marnost jakéhokoliv novoročního předsevzetí. Silvestrovské hlášky: „Slavím svoji poslední cigaretu a wiskey!“ Když půlnoc stále nepřichází, snažíme se vykouřit a vypít co nejvíce, protože víme, že nám to bude v příštím roce chybět. Některý opilec či opilkyně se možná rozpláče nad představou, že už nebude vypadat jako svůdná herečka z černobílého francouzského filmu, ale stane se tuctovou nešarmantní nekuřačkou. Pravděpodobně tuto dámu uvidíte někde skuhrat s cigaretou a slovy na rtech, „Vždyť kouření mi tolik sluší,“ popotáhne a burácivě si vyprázdní svůj drobný nosánek.
Lidé se dobrovolně týrají nedostatkem, který si mohou dopřát. Jinými slovy, místo, aby se potěšili, záměrně se trápí. Tento stav vede k pokušením a pochybením a následkem je pouze deprese. Tu léčí antidepresiva a kromě závislosti na cigaretách, alkoholu (a u někoho THC), přibude v novém roce závislost na antidepresivech.
Vyzývám tedy všechny, preventivně se zbavte špatných představ o sobě. Jste dokonalí a můžete být dokonalejší bez cigarety, ale ne, když ji nahradíte prášky na uklidnění. Můžete zhubnout, ale nebudete oblíbenější, když začnete neuroticky štěkat na své kolegy kvůli nedostatku cukru.
Oblíbené věty
„Od nového roku nejím sladké a celý rok si nedám jediný kousek čokolády.“ Tento typ lidí si pravděpodobně už 2. ledna cestou do práce koupí svou oblíbenou pudinkovou koblihu. Vždyť mají všichni volno a jim je smutno, že jako jediní z rodiny ten den vydělávají.
„Moje poslední cigareta! Ne, tak teď! Tohle bude moje poslední cigareta!“ Proč dotyčný kuřák či kuřačka vůbec klame své přátele a hlavně sebe? Je veřejným tajemstvím, že si zapálí za prvním rohem.
„Letos zhubnu deset kilo, ne dvacet! Budu vypadat jako Taťána Kuchařová!“ Ano, snad všechny by si přály mít krásu miss world, ale ani tento cíl není vhodný. Proč se frustrovat hned od začátku? Opravdoví přátelé by nám měli utnout tipec a říci, že stačí, když se v jídle trochu omezíme a přidáme se do jejich běžecké skupinky.
„V novém roce si najdu partnerku (partnera)! Zamiluju se až po uši!“ Proč by ne, ale cílené vyhledávání a fantazírování nás přivede jen k lahvi vína, cigaretě a odsuzovanému Deníku Bridget Johnsonové. Právě toto předsevzetí pohřbí veškeré naděje na potencionální vztah, jelikož vede k urputnému běhání za druhým pohlavím. Běhání je sice zdravé, ale ne, když při něm ztrácíme hrdost a osobitost.
Co s tím vším
Všechna svá předsevzetí hoďme do koše a dělejme, co nás činí šťastné. Když se budeme radovat, zapomeneme na příští cigaretu, doutník, dortík nebo že nám chybí nápadník či ctitelka. Abychom byli lepší nepotřebujeme onen Nový rok, ale máme celý život a každý zítřek nám dává prostor se změnit.
[paf]