Ne, tak to s ADHD není!

Mylné představy o ADHD, kterým by měl přestat každý věřit

ADHD a nedostatek vůle

"Už mě nebaví poslouchat, že se nesnažím nebo se jen vymlouvám."

Jednou z největších mylných představ o ADHD je, že lidé s ADHD nemají vůli. Ale lidé s ADHD mají ve skutečnosti hodně vůle. Potýkáte se s každým dnem a děláte to nejlepší, co můžete, zatímco žijete s významnými exekutivními funkčními problémy. Máte odhodlání. Snažíte se uplatnit v různých situacích a různých úkolech. Nižší hladina dopaminu a norepinefrinu v mozku značně ztěžují shromažďování energie a koncentrace na věci, které se zdají nezajímavé nebo nenaplňující a přesto děti a dospělí s ADHD přijdou na to, jak to udělat, když mají přístup k odpovídající podpoře.

Vy (nebo vaše dítě) jste neurodiverzní myslitelé mimo rámec, což může být velkým přínosem pro jakýkoli projekt, třídu, tým nebo práci. Jste bojovníci. Když někdo mluví o lenosti nebo nedostatku vůle, zvažte odpověď slovy: "ADHD je biologicky podmíněný stav, který ovlivňuje výkonné funkční schopnosti, jako je organizace, řízení času a plánování. Tyto dovednosti buduji každý den. Rád bych se o ADHD dozvěděl více, rád se s vámi i podělím o nějaké informace." Pamatujte, že jste schopni mimořádných věcí, bez ohledu na to, co si myslí ostatní.

Každý má trochu ADHD

Lidé si myslí, že pokud nejste hyperaktivní a divocí, nemáte ADHD. Existují různé typy ADHD (hyperaktivní-impulzivní, nepozorné a kombinované) a různé úrovně příznaků (mírné, střední nebo těžké). Nic takového jako "trochu ADHD" však neexistuje a technologie ADHD nezpůsobuje. Používání technologií a multitaskingu může zhoršit příznaky nepozornosti a impulzivity, ale nezpůsobuje ADHD. ADHD má kořeny v neurologii člověka. To je důvod, proč "to má každý" není platné tvrzení.

To, co dnes máme, je rozptýlená společnost s dětmi i dospělými zvyklými být neustále ve virtuálním spojení a očekávat okamžité odpovědi na otázky nebo problémy. Tato prohlášení minimalizují vaši zkušenost jako dospělého s ADHD nebo jako rodiče někoho s ADHD. Když je slyšíte, je snadné cítit bolest nebo vztek. I když se můžete cítit frustrovaní, zkuste odpovědět slovy: "Ačkoli se všichni lidé mohou občas cítit rozptýlení a zaujatí, je to velmi odlišné od biologie ADHD."

Nedovolte, aby jejich nevědomost snižovala vaše prožité zkušenosti, a zaměřte se na své osobní přednosti.

ADHD znamená nižší inteligenci

Děti s ADHD nemají stejné schopnosti jako děti bez ní. To, že máte ADHD, neznamená, že máte poškozený mozek nebo že máte nižší inteligenci. Existuje více než jeden způsob, jak inteligenci ukázat. Harvardský psycholog Howard Gardner ve své Teorii vícenásobných inteligencí navrhuje osm až devět různých typů, včetně vizuální a prostorové inteligence, hudební inteligence, naturalistické inteligence a dalších. Skutečností je, že každý má silnější oblasti inteligence než ostatní - ADHD nebo ne.

Ale i když se jednoduše zajímáte i o IQ, ADHD nesouvisí s někým, kdo má vyšší nebo nižší hodnoty. Lidé s ADHD bojují s tím, aby se věnovali a pamatovali si určitá témata, které je nezajímají - více než jejich vrstevníky. Jejich paměť a pozornost totiž fungují jinak. To, čemu se lidé s ADHD věnují, co se učí a co si pamatují, je často dáno tím, co vyvolává silnější dopaminovou reakci. To neznamená, že nemohou uspět ve věcech, které je nezajímají, jen je to pro ně mnohem obtížnější.

Lidé s ADHD však mohou a často to dělají, vynikat v předmětech, které je zajímají. Mohou se dokonce přehnaně soustředit na zájmy a činnosti, které přitahují jejich pozornost (což může být, ale není to vždy pozitivní zkušenost). Osoba s ADHD může mít také mnoho znalostí o předmětu, ale zápasí s formátem "testů", které dostává. Mnoho lidé s ADHD myslí, zpracovává a vybavuje si lépe v méně rušivých prostředích. Někteří  myslí lépe, když se mohou pohybovat nebo se ošívat.

Mohou potřebovat více času na testování a/nebo flexibilitu, aby mohli vyjádřit své znalosti různými způsoby. Nemůžete tedy efektivně hodnotit inteligenci všech pomocí jediného testovacího systému, který nebyl navržen pro neurodiverzní lidi. Je běžnou a nebezpečnou mylnou představou ADHD myslet si, že nízká inteligence je spojena s ADHD. Může to poškodit sebevědomí. Jak tedy reagovat na tuto škodlivou představu o ADHD? Zkuste říct: "ADHD nesouvisí s nižší nebo vyšší inteligencí. Existuje mnoho typů inteligence a lidé s ADHD jsou často inteligentní v oblastech, které nás zajímají, ve srovnání s oblastmi, které nás nezajímají."

Lidé s ADHD mohou ve škole bojovat, má to mnohem více společného s dostupností a flexibilitou systémů učení a testování než s inteligencí.

I když lidé mohou chtít poukázat na vaše problémy, přemýšlejte a zaměřte se na své silné stránky a zájmy.

ADHD znamená menší úspěch v životě

Lidé si myslí, že ti s ADHD budou vždy "trochu pozadu" za svými vrstevníky. Když jsme vyrůstali, mohlo se zdát, že dospělí hodnotili, jak dobře budeme v životě úspěšní na základě vašich známek, sportovních úspěchů a schopnosti navazovat a udržovat přátelství. Někdy se zdálo, že váš "úspěch" jako teenagera bude určovat zbytek vašeho života. Děti a dospívající mohou nabýt dojmu, že jsou předurčeni k neúspěchu, když zažívají problémy ve škole. To je daleko od pravdy. Ale bohužel tato víra může negativně ovlivnit jejich náladu, sebevědomí a motivaci.

Dospělí s ADHD stále pociťují potíže, jako jsou výkonné funkce a problémy s impulzivitou. Mohou ale také lépe chápat své potřeby a silné stránky. Mají více zkušeností se zkoušením, co funguje a co ne. I když dospělost přináší více výzev, je zde také více příležitostí k objevování, sebeobjevování, spojení, radosti a úspěchu. Je těžké ignorovat mnoho společenských vlivů, se kterými se každý den setkáváte a které podporují omezenou představu o tom, jak by měl "úspěch" vypadat.

Ale je důležité zamyslet se nad tím, co pro vás osobně "úspěch" znamená. Tímto způsobem činíte rozhodnutí, která odrážejí vaše vlastní cíle. Zaměřte se na své silné stránky, zájmy a hodnoty. Čeho byste skutečně chtěli dosáhnout? Pokud máte ADHD, můžete si všimnout, že se vaše zájmy mění častěji než u vašich vrstevníků. To může znamenat, že se mění i vaše představa o "úspěchu", a to je v pořádku. Pokud někdo zpochybňuje schopnost vás nebo vašeho dítěte "uspět", zvažte, zda takové lidi kolem sebe potřebujete.

Výchova rodičů s ADHD

Bylo by dobré, kdyby pro rodiče existoval návod, jak vychovávat dítě s ADHD. Ale ironií je, že existuje mýtus o rodičovství - mýtus, že existuje něco jako dokonalý rodič. Pravdou je, že existuje pouze "hodně dobrý " rodič. Pokud se vám nedaří komunikovat se svým dítětem nebo porozumět jeho potřebám, zastavte se. Vychováváte nejen dítě, ale také komplexní dítě, zatímco vy sami jste komplexní. Ale nemusí to být tak těžké, i když máte oba ADHD. Uvědomte si, jak vypadá vaše ADHD a jak funguje váš mozek.

Když vám byla diagnostikována nemoc, jaká byla vaše léčba? Když dokážete se sebe-soucitem uznat, jak a kde ADHD ovlivňuje váš život, začnete si také uvědomovat, jak ADHD ovlivňuje vaše rodičovství. Je snažší vidět, že se vaše dítě nesnaží být "špatné" nebo "na obtíž". Můžete také pochopit, že vaše dítě bojuje a potřebuje vaši podporu, aby se naučilo zvládat vlastní postižení do té doby, než se stane soběstačným a motivovaným dospělým.

Postarejte se především o sebe

Hodně slýcháte o důležitosti sebelásky. Nemůžete pomáhat ostatním, když nejste sami v pořádku. Vaše péče o sebe může zahrnovat spolupráci specifického trenéra ADHD nebo terapeuta, který vám dá potřebnou podporu. Být rodičem je těžké. Být rodičem žijícím s ADHD a mít dítě, je opravdu hodně těžké. Když se začnete cítit frustrovaní, znepokojení nebo ochromení, poslouchejte své tělo. Vaše tělo vám nikdy nebude lhát, ale váš mozek ano. Dejte si oddechový čas, abyste se mohli nadechnout a dostat své emoce zpět na výchozí úroveň.

Uznejte svou vlastní bolest, když vidíte, že dítě s tím bojuje

Pro rodiče je těžké sledovat, jak jejich dítě zápasí. Může to dokonce vyvolat bolestivé vzpomínky z dětství. Pokud se to stane, je to naprosto normální. Pokud vám bylo diagnostikováno ADHD později, prošli jste si stavem hněvu s myšlenkami, jak byste mohli žít, pokud by vám byla diagnostikována dříve a jaký to má vliv na to, jak vychováváte dítě. Samozřejmě chcete ochránit své dítě před tou samou bolestí. Ale realita je taková, že to nejste vy a život je plný bolesti, které se nedá vyhnout.

Zkoumáte jak být správným rodičem, kterým chcete pro své dítě být. Chcete je uchránit od vašich špatných zkušeností. Ale nebojte se, ony dokážou projít čímkoliv, pokud jim poskytnete podporu. Stanou se také odolnými. Naučí se jak se o sebe postarat.

Mozek nikdy nespí, tak taky nespěte, neusněte na vavřínech a seznamujte se rychle a klidně k tomu využijte vědecký dotazník!

[ivi]