Mýty a fakta o mase
Vepřové nejím, je tučné - Ne!
Vepřové maso bylo dlouhou dobu ve stínu svých kolegů, a to hlavně proto, že ve světě stravování převládal názor, že patří do skupiny tučných a zdraví nepříliš prospěšných potravin. Spousta lidí ho kvůli tomu začala ignorovat a pro mnohé z nich je jeho konzumace dodnes tabu. Z restauračního menu si raději objednají kuřecí stehno než vepřovou kýtu. O to více jsou následující den při pohledu na váhu překvapeni.
- Vhodně zvolené vepřové může být vítaným doplňkem dietní stravy. Údiv? Při správném výběru a úpravě je pro úbytek kilogramů stejně prospěšné jako třeba nízkoenergetická telecí hruď. Navíc je bohatým zdrojem bílkovin, vitaminů řady B, zinku, železa a draslíku. Díky nižšímu stáří porážených kusů se také výrazně snižuje možnost kontaminace nežádoucími krmivy nebo léky. O tom, jestli po vepřovém přiberete nebo ne, tak rozhodujete pouze vy sami. Kotletami zbavenými tuku nebo libovou panenkou nemůžete nic pokazit.
Všechny ryby jsou zdravé - NE!
Ryby vládnou světu. Díky svému složení jsou vlastně plovoucím lékem. Jejich maso se stalo synonymem pro zdravé a zároveň chutné jídlo. Restaurací, které ve své nabídce mají pouze pokrmy z vodních živočichů, stále přibývá. Vládcové hlubin jsou nedílnou součástí dnešní gastronomie a málokterý podnik si dovolí je ze své nabídky vynechat. Zvýšené poptávce pak odpovídá i cena. Patří k nejdražším potravinám vůbec. Jenže není ryba jako ryba.
- V rybím mase opravdu najdete velké množství živin, pro tělo a jeho fungování velice prospěšných a cenných, jako například jod, železo, bílkoviny, vitamin B12. Jenže často obsahují také škodlivou rtuť, kterou do svého těla vstřebávají ze znečištěného životního prostředí. Především těhotné ženy by se tak měly vyhnout konzumaci štiky, mečouna nebo candáta. Uzavřené sádky, antibiotika a granulované krmivo pak často dokážou ze zdravého masa udělat chemikáliemi naplněnou šlichtu.
Čerstvé maso = dobré maso - NE!
Je to čerstvé? Tak to je kvalitní. Mýtus, který dostal zelenou po neblahých zkušenostech zákazníků s masem, které v obchodech často hraje všemi barvami. Co může být lepší než surovina, které se ještě před pár dny ládovala trávou na pastvě. Mléko je také přece nejlepší přímo z vemene. Potravinové řetězce reagují na přání zákazníků a nabízejí naporcované zvíře jen s několikadenním odstupem od jeho porážky. Že pak na talíři chutná jako podrážka od bot, to zřejmě nikomu nevadí. Hlavní je přece čerstvost.
- To, že maso ještě "dýchá", automaticky neznamená, že je dobré. Naopak. Stejně jako kvalitní víno, je nejlepší uzrálé. Před smrtí se totiž ve zvířecím těle zvedá hladina adrenalinu, který krátí svalová vlákna a dělá z masa gumovou pryž. Ztuhlá hmota postupně povoluje a během jednoho až čtyř týdnů, podle druhu poraženého jedince, v boxech o stálé teplotě 1 až 3 stupně uzraje. Při úpravě je pak tak křehké a jemné, že se za syrového stavu dá naporcovat obyčejným příborovým nožem. A jak takové maso poznat? Stačí ho uprostřed lehce stisknout. Pokud se do původního tvaru vrátí pomalu jako pěna, je v ideálním stavu.
Velkoodchovy jako koncentráky? - ANO!
Řídí se přísnými pravidly. V propracovaném systému výroby nesmí být chybička. Stačí jedno špatné rozhodnutí a přišly by o všechno. Zvířecí velkochovy. Na jejich produkci je závislá nejedna firma či obchodní řetězec. Přesto se čas od času mezi lidmi rozšíří zprávy, že podmínky, ve kterých zvířata musí žít, se podobají pracovním táborům a jejich utrpení končí až porážkou. Velkovýrobci tato tvrzení rázně odmítají. Jak je to ale doopravdy? Zachází se se zvířaty opravdu jako s věcmi?
- Dovedete si představit, že byste celý svůj život strávili na ploše menší, než je výtah ve vašem domě? Bez přístupu světla a čerstvého vzduchu? Ne? Přesně takhle ovšem žije či spíše živoří drůbež ve velkochovných stanicích. O roztažení křídel si tak mohou nechat zdát. Režim zde je více než neúprosný. Po narození přichází selekce. Přežít mohou jen ty nejlepší kusy, uzpůsobené k maximálnímu výkonu při minimálních nákladech. Ostatní jsou okamžitě usmrceny. Těm "šťastnějším" jedincům je pak laserem odříznuta špička zobáku, aby nezraňovali ostatní. Sluneční svit ani atmosféru volné přírody nikdy nepoznají.
Drůběž je často dopována antibiotiky - ANO!
Celá Evropa před několika měsíci řešila potravinový skandál, když se zjistilo, že drůbeží maso dovážené z Polska do Čech obsahuje antibiotika. Znovu se tak začalo mluvit o otázce preventivního podávání léků ve velkovýkrmnách. To je sice od roku 2006 v celé Evropské unii přísně zakázané, přesto se ale potichu mluví o tom, že málokdo z chovatelů vydané stanovy dodržuje. Opravdu jíme nadopovaná kuřata, nebo je v tom jen konkurenční boj?
- Místo, aby spotřeba antibiotik díky mnohým opatřením klesala, nabírá opačný směr. Jde hlavně o peníze. Jelikož hygiena je to poslední, na co by se ve velkochovech bral ohled, v některých podnicích opravdu dostává drůbež v potravě i neschválené množství léčiv jako prevenci proti nemocem. Při představě, že by v důsledku propuknutí virové infekce u zvířete musel být zlikvidován celý chov a místnost projít sanací, se totiž orosí čelo nejednomu obchodníkovi s masem. Kontroly zjistily, že je výskyt antibiotik v 96 % všech chovaných kuřat.
Grilování může způsobovat rakovinu - ANO!
Slunce, čerstvý vzduch, zvuk praskajícího ohně a syčícího masa. Za pár okamžiků se z něj začne linout lahodná vůně. Všude vládne pohoda, klid. Grilování je fenoménem dnešních dní. Utužuje vztahy, slouží jako duševní očista po náročném dni či jen jako odreagování s partou přátel. Vaříme zdravě, světově a rakovinotvorně! Je skutečné jídlo z grilu nebezpečné?
- Možnost, že vám grilování na zahradě způsobí vážné zdravotní obtíže, bohužel existuje. V masu totiž po kontaktu s ohněm nebo žhavým železem vznikají látky, kterým říkáme karcinogeny. Ty pak mohou být původcem rakovinného bujení, které může vyústit až v nádor. Aby k tomu nedošlo, měli bychom dodržovat několik základních pravidel. Maso předem naložit. Kyselá marináda slouží jako ochranný obal. Nezapomeňte také na pravidelné otáčení. Velký pozor je třeba dát na přepálené kousky.
Maso není červené, tak je zkažené - NE!
Toto tvrzení v našich luzích a hájích zakořenilo již před mnoha lety a v hlavách lidí funguje při výběru jako hlavní kontrola jakosti nabízeného zboží. Jakmile není maso krásně červené, zůstane v chladícím boxu. To raději večeřet chleba s máslem než mít žaludeční potíže. Rudá barva se tak stala symbolem kvality. Jak paradoxní.
- Maso balené do vakuově neprodyšného obalu, může ztratit svůj přirozený odstín. Červená forma krevních barviv vlivem nedostatku kyslíku mění barvu výrobku na šedou, nazelenalou či hnědou. To ovšem v žádném případě nemusí být známka zkaženosti. Stačí ho vybalit, chvíli nechat odležet a jeho původní vzhled se mu vrátí. Naopak, pokud je maso příliš červené, která přechází až v černou, může to znamenat, že pochází z těla starého kusu skotu.
Krůtí maso způsobuje ospalost - NE!
Krůtí maso je prý nejlepším lékem na spaní. Po jeho konzumaci ani nemusíte počítat ovečky, abyste se dostali do světa snů. Opravdu tedy můžeme vyhodit všechny předepsané medikamenty a místo nekonečného převalování v posteli si dát k večeři krůtu?
- Krůtí maso opravdu obsahuje látku jménem tryptofan. Ten má vliv na výrobu serotoninu, jehož dostatečné množství je, jak známo, nezbytné pro nerušený spánek. Jenže dávka této substance v krůtím těle je tak zanedbatelná, že po něm stěží můžete cítit ospalost. Tu spíše způsobí příliš velké množství jídla na talíři.
Maso z krav není ekologické - ANO!
Třídíte odpad, chráníte přírodu a místo auta jezdíte raději na kole? A jíte hovězí maso? Ano? Tak věřte, že tím napomáhháte znečišťovat ovzduší. Spory o škodlivosti plynů, které vypouštějí krávy do ovzduší, už byly hlavním tématem mnoha ostrých debat a sporů. Skutečně jsou krávy pro naše dýchání nebezpečnější než automobil?
- Je tomu tak. Pro globální oteplování je stádo dobytka daleko větším nepřítelem než zplodiny z výfuků. A to hlavně díky produkci metanu, který vzniká v žaludcích zemědělských zvířat při trávení krmiva. Následně ho pak říháním a vylučováním exkrementů vypuštějí do vzduchu. Metan je z hlediska škodlivých emisí ještě horší než oxid uhličitý a krávy ho ve světě vyprodukují něco kolem 200 litrů za den. U nás je situace o něco lepší, chov skotu poškozuje naše plíce asi jen 100 kg metanu ročně. Místo krávy si raději pořiďte auto.
Vyrazte se svým objevem do restaurace a dejte si něco dobrého, na rande to bude výborná příležitost a v Praze jistě najdete úžasné podniky.
Zdroj: http://drhyman.com
[ivi]