Milujeme čokoládu, zamilujte se do ní i vy!

Základem čokolády je kakao, které se získává z bobů tropického stromu kakaovník. Velké kakaové plantáže se nacházejí v okolí rovníku v západní Africe, nejkvalitnější kakaové boby rostou na stromech ve Střední a Jižní Americe. Kakao má ve své přirozené podobě silnou hořkou chuť. Aztéčtí indiáni neznali cukr, a tak na vylepšení chuti používali jako náhradu různé druhy koření, hlavně chilli nebo vanilku.

Proč milujeme čokoládu

Díky ní jsme šťastnější

I takové dny jsou: nic se nedaří, spěch, stres, únava... A sladké zastavení s čokoládou dokáže zázraky. Není to mýtus, studie prokázaly, že složení čokolády skutečně podporuje pozitivní myšlení, snižuje hladinu stresového hormonu a že kakao obsahuje látku tryptofan, který zvyšuje hladinu "hormonu štěstí" - serotoninu. Tak honem připravte čokoládové muffiny.

Čokoláda snižuje krevní tlak

Vědci z Bostonské univerzity zjistili pozitivní účinky čokolády u lidí s hypertenzí: čokoláda obsahuje antioxdiční látky, které pomáhají snižovat krevní tlak, čímž klesá riziko srdečně-cévních onemocnění, navíc je vědecky dokázáno, že každodenní umírněná konzumace hořké čokolády zlepšuje elasticitu cév horních končetin a stav krevních destiček.

Prospívá srdci

Čokoláda pomáhá snížit hladinu LDL cholesterolu v krvi a dokáže snížit riziko srdečních onemocnění až o jednu třetinu. Čokoládu sice nelze prohlásit za nízkotučnou pochoutku, ale kvalitní čokoláda s vysokým obsahem kakaa obsahuje "zdravé" tuky a její střídmá konzumace příznivě působí na krevní oběh a hladinu cholesterolu.

Snižuje svalové napětí

Čokoláda má uklidňující účinky i v případě hormonálních výkyvů nebo svalového napětí a pomáhá při podrážděnosti. Maminky, které rády mlsají čokoládu, mají odvážnější a veselejší děti. To je pak dobré pořídit si celou čokoládovou fontánu.

Čokoláda zlepšuje paměť

Látky obsažené v čokoládě podporují průtok krve do některých částí mozku, zlepšují paměť a další funkce. Hořčík, flavonoidy a kakaový extrakt lavado pomáhají proti poškození nervů a úbytku kognitivních (poznávacích) funkcí u pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Pomáhá proti únavě

Ačkoli čokoláda neobsahuje skoro žádné vitaminy, je zdrojem cenných minerálů, hlavně železa, hořčíku a draslíku. Učiněný poklad z ní dělají nenápadné látky: teobromin, což je alkaloid příbuzný kofeinu a látky příbuzné amfetaminu, které vyvolávají pocit tělesné a duševní nabuzenosti, stimulují organismus, zlepšují pozornost a potlačují únavu.

Prospívá zubům

I když se to nezdá, čokoláda skutečně chrání zuby před zubním kazem: obsahuje totiž tanin a fluórlátky, které pomáhají zabránit vzniku zubního kazu a zvyšují odolnost organismu vůči virovým onemocněním. Nutno dodat, že výše uvedené se týká kvalitní čokolády s víceprocentním obsahem kakaa a s nižím obsahem cukru - a že spořádaná tabulka čokolády čištění zubů rozhodně nenahradí. Ale není důvod si před čištěním nedat takový jeden čokoládový dort nejlépe ještě s čokoládovým krémem.

Čokoláda udržuje mládí

V čokoládě obsažené antioxidanty neutralizují volné radikály, čímž pomáhají zpomalit proces stárnutí. Pro její omlazující účinky čokoládu hojně popíjela i slavná Madame Pompadour a svůdce Casanova, o kterém se říkalo, že je "čokoholik", přičítal čokoládě svou nezdolnou vitalitu a četné úspěchy u žen až do vysokého věku. Antioxidanty jsou také považovány za účinnou pomoc při prevenci rakoviny, infarktu a mozkových příhod. 

Můžeme si vybrat

Při nákupu čokolády sledujte složení výrobku - vyhněte se přidaným látkám a rostlinným tukům. Vynechte pokud možno bílou čokoládu, která má jistě své přednosti, ale obsahuje množství tuku a zbytečných kalorií. Oříškové, mléčné a plněné čokolády jsou sice blaho, ale abychom získali všechny výše uvedené výhody, naší první volbou by měla být tmavá čokoláda s vysokým obsahem kakaa v přiměřeném množství. I mlsat se dá s rozumem a zdravě. Taková čokoládová pěna, ta se neodmítá jako dezert.

Historie čokolády a kdy to začalo

10 kakaových bobů za králíka

Příběh čokolády se datuje tisíce let před příchodem španělských dobyvatelů do Mexika a Střední Ameriky, kde kakaovník divoce rostl. Stará legenda praví, že aztécký bůh Quetzalocoatl (Rajský zahradník) sestoupil z nebes a přinesl na zem kakaovník, který ukradl v ráji. Kakaovník byl pro Aztéky symbolem života a plodnosti a byl považován za vzácný strom. Cíleně ho začali 400 let př. n. l. pěstovat Olmékové, ve 4.-9. století n. l. dosáhla vrcholu mayská kultura, v jejíchž rituálech hrály plody kakaovníku důležitou roli.

V 15. století ovládli velkou část Jižní Ameriky Aztékové, kteří vyráběli kakaové placky nebo míchali kakaový prášek s vodou a pili ho studený i teplý. Kakaové boby sloužily coby platidlo, kolem poloviny 16. století např. rajče stálo jeden bob, dýně čtyři boby, králík nebo služby nevěstky 10 bobů, otrok 100 bobů. V některých odlehlých krajích Mexika a Střední Ameriky byly kakaové boby měnou až do konce 19. století. 

Xocolati

Prvním Evropanem, který ochutnal kakaový nápoj, byl Kryštof Kolumbus, když v roce 1502 přistál na své čtvrté výpravě na ostrově Guanaja poblíž dnešního Hondurasu a dostal od místních domorodců dárek v podobě velkého pytle kakaových bobů. Evropanům hořký nápoj, vyrobený z "plodů podobných mandlím", moc nechutnal. Kolumbus přesto boby do Evropy coby kuriozitu dovezl a představil je na španělském dvoře královny Isabely a krále Ferdinanda, ale napěněný hořký a pálivý nápoj podle původního receptu indiánů si oblibu nezískal.

Skutečná historie čokolády v Evropě se začala psát o dvacet let později, kdy španělský dobyvatel Fernando Cortés přivezl do své vlasti znalosti o výrobě horkého povzbudivého nápoje "xocolatl", což v aztéckém jazyce znamenalo "hořká voda", i návod a nástroje k jeho výrobě. Při dobývání Mexika Cortésovi zachutnala hlavně čokoláda vyšlehaná do pěny, která byla podávána ve zlatých pohárech se zlatou lžičkou na slavnostech při setkání s vládcem Aztéků Montezumou II. - kakaové boby byly velmi vzácné, a proto nápoj z nich vyrobený mohli pít jen panovníci a hosté.

Cortés si ho oblíbil zejména proto, že zvyšoval odolnost a zaháněl únavu. Původní recept přípravy spočíval v rozemletí plodů zeleného kakaovníku, v zahuštění kukuřičnou moukou a dochucení vanilkou a chilli kořením. Cortés tedy představil kakaový nápoj královně a králi roku 1528 znovu, ale vylepšil ho vanilkou a cukrem a vysvětlil panovníkům jeho přednosti. 

Oživuje srdce

Nápoj si získal oblibu na španělském dvoře i v koloniích a rychle se stal luxusní pochoutkou evropských vyšších vrstev, taková čokoládová poleva byla pochoutkou. Oblibu získal hlavně ve Francii coby pochoutka dodávající energii a působící jako afrodiziakum. Přes Španělsko a Portugalsko se dostala čokoláda do Itálie, kde její výrobu vylepšili o jasmín, citronovou a pomerančovou kůru a skořici. Ital Brancaccio roku 1664 napsal, že čokoláda "obnovuje přirozené teplo, pročišťuje krev, oživuje srdce a ochraňuje vrozené schopnosti". 

Čokoládu měly v oblibě i církevní kruhy a vedly se dlouhé hádky, zda je čokoláda jídlo, nebo ne a jestli je tedy možné pít ji i v postních dnech, benediktíni měli za to, že pití čokolády půst porušuje, jezuité ji označovali za pouhý nápoj, který je možné konzumovat během postních dnů stejně jako víno.

Domácí čokoláda jako jed

Ačkoli byly čas od času snahy čokoládu coby "hříšný nápoj" zakázat nebo zavrhnout, setkávaly se s opakovaným neúspěchem. Když se představení jedné jezuitské koleje pokusili pití čokolády zakázat, studenti houfně opouštěli studia. Ve městě San Cristóbal v Mexiku zakázal jistý biskup pít ženám aristokratů čokoládu během mše - dámy přestaly katedrálu navštěvovat a na bohoslužby začaly chodit do nedalekého ženského kláštera, kde byla čokoláda povolena. Onen biskup hrubě podcenil její oblíbenost: zanedlouho byl otráven - jak jinak než jedem v šálku čokolády.

I v Evropě se stala čokoláda oblíbeným nápojem travičů, protože její výrazná chuť a vůně dokázaly jed překrýt.

Nestlé, Lindt a další

Roku 1657 byl v Londýně otevřen první Chocolate House, ve kterém se podával kakaový nápoj i pečivo s čokoládou a úspěch byl ohromný - do tří let bylo v Londýně zřízeno na dva tisíce kaváren zaměřených na čokoládu. V roce 1828 došlo k revoluci ve zpracování kakaa - vznikla první tabulková čokoláda: holandský lékárník Coenraad Van Houten vymyslel lis na čokoládu a oddělil kakaové máslo od hmoty, čímž snížil hořkost a zvýšil rozpustnost kakaa, o necelých padesát let později Švýcar Daniel Peter vyrobil první mléčnou čokoládu: spojil čokoládový prášek s mlékem a cukrem.

Do čokolády použil sušené mléko, které vynalezl Švýcar Henry Nestlé. A roku 1875 Rodolphe Lindt vyrobil první jemnou čokoládu tzv. Fondant Schokolade, jejíž hebké substance docílil do té doby neznámým výrobním procesem - konšováním. Stroj na konšování čokoládu hněte až tři dny při vysoké teplotě, aby získala jemnou konzistenci. V roce 1913 přišla švýcarská firma Séchaud na trh s plněnou čokoládou a ve stejné době vynalezl Belgičan Jean Neuhas čokoládové bonbony - "pralinés". 

Skutečná čokoládová horečka nastala ve Spojených státech koncem dvacátého století a nadále pokračuje, třeba na svatého Valentýna američtí milovníci čokolády dokážou utratit až 1,3 miliardy dolarů.

Nesnažte se odolat, v České republice naleznete i mnoho čokoládových muzeí, kam můžete vzít někoho na rande a pak si třeba zajít na pořádně čokoládové brownies nebo čokoládový fondant. Mňam, po přísunu takových afrodiziak vám přece neodolá.

Zdroj: https://www.history.com/topics/ancient-americas/history-of-chocolate

[ivi]