Mezinárodní den žen: důležitá oslava ženství či sovětský přežitek?

Mezinárodní den žen, neboli MDŽ, který každoročně připadá na 8. březen, je spojen s poměrně velkou názorovou rozdílností, která je v souvislosti s tématem tohoto svátku vyjadřována jednotlivci, demografickými celky a zájmovými, politickými či jinými skupinami. Jaká historie se k tomuto dni váže a jak probíhaly oslavy tehdy a dnes?

Mezinárodní den žen je označován rozličnými přízvisky. U nás je vnímán jako svátek žen a oslava jejich boje za rovnoprávnost, ale také jako groteskně organizované lidové slavnosti v rámci socialistických a komunistických režimů, jejichž ústředním motivem bylo popíjení mužů a obdarovávání žen rudými karafiáty, které už jsou (nebo by měly být) dávno přežité. Kontroverznost tohoto tématu v Čechách potvrzuje také vyřazení tohoto svátku z kalendáře po roce 1989 a jeho následné navrácení v roce 2004, odkdy je označován jako významný den. 

Historický kontext

Kořeny Mezinárodního dne žen sahají na časové ose až ke konci 19. století a začátku století 20. Datum 8. března byl v historii spojen se stávkami protestujících žen dokonce dvakrát v různém období. První z těchto událostí, které později inspirovaly vznik Mezinárodního dne žen, se odehrála 8. března 1857 v New Yorku. Tehdy ženy pracující v oděvním a textilním odvětví amerického průmyslu, z nichž mnohé byly vdovy na hranici naprosté chudoby, vytvořily dlouhý průvod a nesly transparenty jako vyjádření svého protestu vůči svým nízkým mzdám, dvanáctihodinové pracovní době a zvyšující se pracovní zátěži. Obecně požadovaly rovnoprávnost pro ženy-pracovnice a celkové zlepšení pracovních podmínek. Pochod byl rozehnán policií, přičemž některé z žen byly zatčeny a řada z nich byla ve vzniklém zmatku pošlapána a zraněna davem. 

O více než půl století později se dne 8. března 1908 udála v pořadí již druhá velká stávka žen ze stejného pracovního odvětví a z velmi podobných důvodů. Tisíce žen toho dne demonstrovalo proti dětské práci a požadovalo lepší pracovní podmínky a právo volit. Tento protest upoutal pozornost Němky Clary Zetkin, která působila jako dělnický lídr a přednesla celé téma demonstrace na  tehdejší Mezinárodní konferenci socialistických žen. Hned na druhé této konferenci, která se konala v roce 1910 v dánském Kopenhagenu, Zetkinová navrhla vznik mezinárodního dne žen jako poctu hnutí za práva žen a podporu ženám k získání všeobecného volebního práva. Její návrh byl tehdy jednohlasně podpořen všemi zúčastněnými, tedy více než stovkou žen, které reprezentovaly celkem 17 zemí. V rámci konference ještě nebylo stanoveno oficiální datum Mezinárodního dne žen, ale roku 1911 v Rakousku, Dánsku, Německu a Švýcarsku se tento den oslavoval dne 19. března, kdy se shromáždění účastnil více než milion žen a mužů. 

Během následujících padesáti let se oslavy Mezinárodního dne žen staly doménou výhradně socialistických zemí. Roku 1913 oslavily svůj první Mezinárodní den žen také Rusky, které jej stanovily na poslední únorovou neděli. O rok později, dne 8. března (případně blízko tomuto datu) se po celé Evropě uskutečnilo několik ženských shromáždění na protest proti válce a jako vyjádření sesterské solidarity v časech války. Další stávka ruských žen se konala v roce 1917 jako reakce na vysoký počet úmrtí ruských vojáku v první světové válce, který tehdy dosáhl dvou milionů mužů. Heslem této stávky bylo “chléb a růže” (“bread and roses”) jako vyjádření touhy žen po něčem více, než jen skromných životních nezbytností. Demonstrace proběhla opět poslední únorovou neděli, přesně 23. února podle juliánského kalendáře používaného v Rusku. V rámci gregoriánského kalendáře tento datum odpovídal, jak jinak než, 8. březnu. Tento protest proběhl v době Ruské revoluce (1917), přičemž tehdejší političtí lídři se snažili ho potlačit. Ženy však vytrvaly a o čtyři dny později, po nucené abdikaci cara Mikuláše II., jim bylo prozatímní vládou uděleno volební právo. 

Koncem 60. let 20. století byly v Americe obnoveny oslavy tohoto svátku a v roce 1975 byl 8. březen oficiálně uznán jako Mezinárodní den žen organizací Spojené národy. K tomuto aktu došlo v rámci Mezinárodního roku žen, kterým byl právě rok 1975. Hlavní událostí tohoto roku byla mezinárodní konference žen, která se uskutečnila v Mexico City a představovala první shromáždění žen z celkem 150 zemí, jež se uskutečnilo za finanční podpory vlád jednotlivých států. 

Významné ženy české historie

Historie české země je protknuta příběhy mnoha významných žen, které v ní sehrály důležitou roli. Kněžny, manželky vládců, spisovatelky, pěvkyně, političky, herečky, feministky, novinářky, vědkyně, ekoložky, architektky i sportovkyně. Ženy vzdělané, moudré a odvážné, které ve svých oborech vynikaly, ba přímo zářily a zanechaly zásadní odkaz dalším generacím. Zcela určitě existuje velké množství významných českých žen, které přinesly Čechám (i světu) mnoho dobrého, pojďme zde zmínit alespoň malou část z nich. 

Česká historie je unikátní tím, že její mytický počátek souvisí s ženskou postavou - kněžnou Libuší. Příběh Krokovi dcery, manželky Přemysla Oráče, poprvé zapsal Kosmas začátkem 12. století ve své kronice. V příbězích o kněžně Libuši, můžeme vidět projevování důležitých ženských vlastností jako je spravedlivost, tendence k ochraně slabších a chudých, k nenásilí, trpělivost, empatie, cílevědomost, komunikace, intuice nebo jasnovidnost. Posuneme-li se po časové ose o mnoho let vpřed do 19. století, dostáváme se do doby ženských spisovatelek. Jednou z tehdejších literátek byla Karolina Světlá, velmi vzdělaná dáma, což v tehdejších poměrech nebylo obvyklé. Angažovala se v různých emancipačních spolcích, z nichž některé i založila a hlavní téma, které provázelo celý její život bylo postavení ženy ve společnosti. 

Obrovským talentem a všestrannou vzdělaností oplývala nepochybně Ema Destinnová, která se stala světoznámou operní pěvkyní koncem 19. a počátkem 20. století. Ačkoli pražská rodačka, v Národním divadle byla odmítnuta, načež úspěšně debutovala v Drážďanech a poté v Berlíně. Její kariéra se rozjela a Ema Destinnová si získávala publikum po celém světě včetně Londýna, Vídně, Paříže a New Yorku. Z mnoha úspěšných českých hereček zmiňme Natašu Gollovou a její úžasný komediální talent, který uplatnila v mnoha a mnoha filmech. V některých z nich (Kristián, Eva tropí hlouposti) tvořila pár s Oldřichem Novým.

Jako přední bojovnice za práva žen je známa Františka Plamínková, česká politička a novinářka. Její všeobecná vzdělanost a velké sociální cítění utvářely pevný základ pro její práci v mnoha ženských hnutích i sociálních a humanitárních spolcích. Zásadní ženskou postavou v českých dějinách byla bez pochyby Milada Horáková. Politička, která se stala symbolem odporu proti totalitnímu komunistickému režimu. V polovině minulého století v rámci komunistických politických procesů se stala obětí justiční vraždy. Její obrovská vnitřní síla, odvaha, neústupnost a angažovanost v oblasti ženské rovnoprávnosti v nás rezonují dodnes. 

Velmi inspirativní ženou byla i Olga Havlová, která se po boku svého manžela Václava Havla, jemuž byla po celý život velkou oporou, angažovala v disidentských aktivitách. Po jeho uvěznění převzala mnoho jeho povinností v oblasti samizdatové edice Expedice a významně se podílela na činnosti Charty 77. V době vykonávání funkce první dámy, kterou zastávala celkem 7 let založila Výbor dobré vůle a Nadaci Olgy Havlové s cílem pomáhat zdravotně znevýhodněným a diskriminovaným lidem. 

Oslavy dnes u nás i ve světě

V roce 2001 byla spuštěna internetová platforma International Women’s Day se snahou obnovit a připomenout význam tohoto dne jako oslavy úspěchů dosažených ženami i jejich zásluh na poli genderové rovnoprávnosti. Stránka mimo jiné informuje o nepřeberném množství zajímavých akcí, které se každým rokem konají po celém světě v rámci oslav Mezinárodního dne žen (viz zde).

Co se týče současných oslav Mezinárodního dne žen v Česku, každoročně probíhají především lokální obecní slavnosti, pořádané obecními úřady, sbory dobrovolných hasičů a dalšími sdruženími či spolky. Pokud máte informace o akci na oslavu Mezinárodního dne žen, která se koná třeba ve vašem okolí, ať už v Praze, Plzni či Brně, můžete se o ně podělit s dalšími uživateli seznamte.se v komentářích níže. 

Zdroje

Ch. Kramarae a D. Spender: Routledge International Encyclopedia of Women; K. Cullen-DuPont: Encyclopedia of Women’s History in America; Oficiální portál International Woman’s Day, Wikipedia. Zdroj obrázků: shutterstock.com.

[mon]