Láska na zahrádce pokvete
V rodinném domě
Rozhodnout se, že si necháte udělat na neutěšeném pozemku zahradu, můžete téměř kdykoli, pokud zrovna nemrzne. Mimo ovocných stromů se všechny rostliny, které koupíte, dodávají v kontejnerech, proto není až tak důležité, v jakém ročním období se sázejí. V zimě byste samozřejmě měli dát zahradníkům volno. I když je zrovna teplá a mírná zima, nikdy nemáte jistotu, že za týden nebude mrznout, a rostliny, ač vysazené s kořenovým valem, tak nestihnou prokořenit do nové půdy, a tudíž mrazíky nepřežijí.
Při zakládání i té nejmenší zahrádky, bysme měli dodržet pravidlo tří pater - nejvyššího (stromy), středního (keře) a nejnižšího (obvykle trvalky). Ušlechtilé stromy (např. buky, habry, platany, exotické dřeviny), ale i jehličnany rostou ovšem pomalu. Zahradní architekti je proto kombinují s "rychlejšími" stromy, ani ty však nevyrostou za pár měsíců. Nabízí se tak možnost nechat si vysadit vzrostlý strom. V českých školkách seženete předpěstované stromy do 35 centrimetrů obvodu kmene.
Stejně jako má málokdo trpělivost čekat roky, než si bude moct sednout do stínu stromu, stejně tak chce málokdo čekat týdny, aby mohl vůbec vstoupit na vlastní trávník. Vezměte tedy na vědomí, že zelenou plochu získáte za jediný den, pokud vsadíte při zakládání trávníku místo výsevu na drnování.
V bytě
Na vlastních bylinkách a zelenině si můžete pochutnávat, i když žijete v činžáku či paneláku. Nejprve vyberte místo, kde budete vaši "zahrádku" zakládat. Myslete na to, že rostliny potřebují dostatek slunečního svitu a vlhko. Při sázení semínek na dvorek nebo na terasu se proto vyhněte místům příliš blízko stromů či keřů. Nejde jen o to, že by novým rostlinkám stínily, ale i půda tu může být dost suchá. Pokud máte dvorek vybetonovaný, moc zarostlý či vysušený, nezoufejte.
Truhlíky, kontejnery a květináče vám umožní vytvořit si zahrádku i na balkoně či parapetu.
Komunitní zahrady
Pokud opravdu nemáte možnost, kam byste si doma bylinky či zeleninu vysadili, zkuste komunitní zahradu. Po vzoru světových metropolí začaly už i u nás na opuštěných plochách uprostřed měst vyrůstat zeleninové zahrady, kde si můžete za poplatek pronajmout pytel či kontejner a vypěstovat si vlastní úrodu. Vzhledem k tomu, že účelem komunitní zahrady nejsou jen pěstitelské výnosy a využití chátrajících městských ploch, ale i budování sousedských vztahů, obvykle tu najdete např. stánek s občerstvením, běhají tu děti a vládne tady přátelská atmosféra.
V Praze se zajděte podívat např. na Zebru do Braníka, Prazeleninu do Holešovic nebo Ulitej záhon na Žižkov. V Brně najdete v Leitnerově ulici Zahradu v pytli a komunitní zahrady jsou i v Olomouci a Velkém Meziříčí.
Guerilla gardening
Specifickou tvorbou ozeleňování města je i tzv. guerilla gardening, tedy partyzánské zahradničení, kdy se jedinci snaží zkrášlit chátrající a šedivé kouty měst. Problém je, že jde často o soukromé pozemky a oni je zkrášlují bez povolení, proto také často pod rouškou tmy a tajně. Vzhledem k tomu, že se guerilloví zahradníci snaží "mrtvou" periferii výrazně oživit, milují výrazné barvy. A tak jsou vedle užitkových rostlin jejich největšími oblíbenci slunečnice, narcisy, tulipány, petrklíče, lilie, levandule, šalvěj, ale i smrčky a další stromky.
Všechny ty rostliny nejčastěji nakupují z vlastních zdrojů, na internetu pak shánějí dobrovolníky a sponzory. Něco vynesou i stále oblíbenější příručky. Z guerillového zahradničení se zejména v Anglii stává mainstream, nikdo už se nediví mladíkům pochodujícím po nocích s motykami přes rameno ani se neděsí, co to ta mládež vyhazuje z aut za hnědé kuličky - semínkové bomby jsou velmi populární. Jde o nejméně namáhavou možnost, jak guerillově zahradničit.
Stačí trocha kompostu zředěného vodou, do kterého se zabalí semena nenáročných rostlin, jež se dobře uchytí i v nekvalitní půdě okolo silnic. Někdy se hlína se semínky cpe také do prázdných skořápek od vajíček. V příručkách či na webových stránkách (např. guerrillagardening.org) najdou zájemci také návod, co všechno si vzít na první ilegální sázení a jak při něm postupovat.
Průvodce začátečníka
- Většina bylin chce slunečno a nemusí mít tolik vláhy. Je ale nutné dát si pozor na to, aby nepřeschly, zejména když jsou vysazené do substrátu, který obsahuje rašelinu a snadno přesychá.
- Např. u jahod je při výsadbě důležitá výška výsadby - nesmí být moc hluboko, protože by neplodily.
- Zeleninu raději vysázejte ze semínek, než abyste ji pěstovali ze sazenic (např. ředkvičky, mrkev, hrách, fazolky)
- K výsadbě do truhlíků a květináčů je nutné vybírat nižší kultivary.
- Na přihnojování používejte hnojiva, která se snadno rozpouštějí, tzv. hnojiva plná, jež obsahují základní živiny a stopové prvky. Bylinky se hnojit nemusejí, snesou chudší půdu.
- Do kontejnerových nádob si namíchejte substrát sami. Používá se středně těžká, kyprá zem, kterou si buď připravíte, nebo ji koupíte v zahradnictví. Můžete přimíchat kompost.
- Proti chorobám a škůdcům zeleninu, ovoce či bylinky sami raději nestříkejte a poraďte se s odborníkem.
4 nej do truhlíku pro městského zahrádkáře
Ředkvičky
Kdy vysévat: brzké jaro až pozdní léto
Ředkvičky vám dobře porostou i v květináči či truhlíku na okně, který však musí být minimálně 15 cm hluboký. Vysejte je asi 7 cm od sebe a dobře je zalévejte, aby byla vaše úroda dostatečně šťavnatá. Zhruba měsíc od vysetí už můžete sklízet, abyste neměli ředkvičky dřevnaté.
Chilli papričky
Kdy vysévat: brzy na jaře
Do malých květináčků s kompostem a nechte je vyklíčit na parapetku na sluneční straně. Koncem jara sazeničky přesaďte ve vzdálenosti 20cm od sebe na to nejteplejší místo. Na zimu dejte kontejner s papričkami z venku do tepla. Barevné papričky jsou nejen kořením pro vaši kuchyň, ale také vám ozdobí interiér.
Kanadské borůvky
Kdy je sázet: brzy na jaře
Sazenice borůvek vysaďte do kontejneru se zeminou mírně obohacenou kyselou rašelinou a jednou za 14 dní pravidelně hnojte.
Jarní cibulka
Kdy sázet: brzké jaro až podzim
Po osmi týdnech od sadby můžete sklízet úrodu. Nejlépe poroste na přímém slunci, případně v polostínu.
Babské rady pro zahradníky
Abyste ze svých květin měli opravdu radost, musíte se jim věnovat. Může to být jednodušší, než si myslíte.
Pokojové rostliny
Zalévejte je nejlépe odstátou vodou do misky pod květináčem. Jinak hrozí, že se přemokří a na povrchu půdy se vytvoří plíseň. Když už se tak stane, zlikvidujete ji roztokem vody a kyseliny sorbové, kterým prolijete půdu.
Výborné hnojivo
Pro pokojové rostliny jsou to drcené skořápky (vápník), popel ze dřeva (fosfor, draslík) nebo sedlina z kávy či černého čaje (dusík, draslík, fosfor a snižuje kyselost půdy). Ideální na zálivku je i studená voda z vařených brambor nebo luštěnin. Skvěle poslouží také voda z akvária.
Boj proti škůdcům
Proti škůdcům na listech stačí strčit do zeminy stroužek česneku, vyndejte ho ale dříve, než začne zahnívat. Chvostoskoky, tj. šestinohé malinké živočichy, kteří žijí v půdě, vypudíte zápalkami zastrčenými hlavičkami do hlíny. Pokud kolem rostlinek poletují mušky, nasypte na zeminu spařené lístky čaje.
Mšice
Zklikvidujete je roztokem ze dvou hrstí tymiánu a litru vody, kterým rostliny poprášíte. Pokud by se usídlily na růžích, pomůže zahrabat kolem nich banánové slupky.
Rez od zahradního nábytku
Ten můžete vyčistit z dlažby kyselinou šťavelovou, která je obsažena v ovoci, nejvhodnější je citronová šťáva. Místo s ní pokapejte a nechte působit. Rezavé zahradní náčiní vykoupejte v roztoku ze soli, octa a citronky, na litr vody dejte 20 dkg soli, 250 ml octa a 200 ml citronky.
Dřevěný zahradní nábytek
Ten bude stále jako nový, když ho dvakrát ročně natřete lněným olejem. O ten kovový se nijak zvlášť starat nemusíte, nevadí mu slunce ani mráz, ale umělý ratan schovejte, jakmile teploty klesnou pod nulu. Oba udržujte v čistotě omýváním mýdlovou vodou.
I v České republice naleznete zajímavé velké zahrady, kam můžete klidně vyrazit na rande.
[ivi]