Domů

Seznamovací dotazník

Fotoseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Který z nich je horší?

23.únor 2022
Který z nich je horší?

Jsou pro nás strašákem, protože stále ještě nevíme, jaká prevence proti nim účinkuje na 100 %. Kognitivní nemoci ve stáří nejsou nic příjemného, obavy pak vzbuzují Parkinsonova choroba nebo Alzheimerova nemoc. Je však několik kroků, pomocí nichž můžete minimálně zmírnit průběh těchto chorob.

Co si představit pod pojmem kognitivní nemoc? Jedná se o poruchu, při níž dochází k potížím s pamětí nebo třeba poznávacích funkcí. Člověk zapomíná, je dezorientovaný, nebo se nesoustředí. Může jít o demenci, Parkinsonovu chorobu nebo Alzheimerovu nemoc a další postižení, z nichž každé má svůj specifický průběh. Dnes žije jen s mírnou kognitivní poruchou 20 % lidské populace ve věkové skupině 65 a více let. Příčiny jsou různé a nelze je zcela přesně pojmenovat. Jsou však faktory, které onemocnění zvyšují. Jedná se zejména o věk či dědičné dispozice. Ty ovlivnit nemůžeme, pokud ale máme v rodině někoho, kdo se potýkal s jednou ze zmiňovaných nemocí, můžeme se zaměřit na prevenci.

Tyto poruchy může vyvolat například mozková příhoda, tudíž náš životní styl by měl být takový, aby k ní nedošlo. Kognitivní poruchy se rozvinou i v případě, když déle bojujeme se zvýšenou hladinou cholesterolu, vysokým krevním tlakem či diabetem. Dobrý vliv nemá ani kouření, nadměrné pití alkoholu či užívání drog. Kognitivní poruchy rovněž mohou vzniknout, pokud nedostatečně trénujeme mozek. Nemalý vliv má i stres, deprese a jiné faktory, které působí na naši psychiku.

Králova v plné síle

Smířili jste se s tím, že s postupujícím věkem už nebudete tak bystří a že s možnou demencí "parkinsonem" nebo "alzheimerem" nic nezmůžete? Možná že jen věk není hlavním faktorem. Poukazuje se na příklad v období vlády královny Viktorie ve Velké Británii. Tehdy byl výskyt neurodegenerativních onemocnění desetkrát nižší než dnes. Už jen samotná panovnice byla schopna vládnout své zemi do smrti. A to jí bylo 82 let. Průměrný věk dožití lidí nebyl příliš odlišný ode dneška, žedy se dožívaly 73 let, muži 75 let. Pro srovnání - dnes se ženy v průměru dožívají 76 let a muži 72 let. Jak je to tedy možné?

Lidé byli dříve zdravější

Podle expertů za to může doba a životní styl. Dříve lidé více pracovali manuálně, nikoli mentálně. Nejčastějšími příčinami úmrtí v Británii tehdy byly spíše úrazy a infekční choroby. Dnes se daleko více stresujeme, náš mozek dostává víc zabrat a zlepšit tuto situaci nepomáhá ani pestrá strava. Proto se často potýkáme s onemocněními souvisejícími s ucpáváním tepen, karidovaskulárními chorobami nebo nádory. Že dnes můžeme snít, co hrdlo ráčí a vybrat si bio nebo veganskou stravu?

Holdujete veganské stravě?

Je pravda, že kdysi si lidé klidně dávali často i špek, ale vše bylo kompenzováno velkou fyzickou aktivitou. Dnes vám ke zdravé životospráv nepomohou ani zeleninové saláty, pokud se nebudete alespoň trochu hýbat. A vitaminy musí dostávat nejen naše tělo, vyživovat je nutno i mozek.

Kdy pomáhá lékař?

Pokud někde něco zapomeneme nebo si nevybavíme něčí jméno, stydíme se. A s tím souvisí i ostych obrátit se na odborníka. Poradit se můžete s neurologem, psychiatrem, geriatrem i praktickým lékařem, který vás nasměřuje dále. Nebuďte ale slepí ani vůči lidem ve vašem okolí. Pokud pozorujete, že má potíže s pamětí, obstarejte mu odbornou pomoc a buďte tomu člověku oporou, pokud se jedná o partnera, rodiče, sourozence, přítele. Vyšetření by se nemělo odkládat - čím dříve je zjištěna příčina poruchy, tím lépe se s ní bude bojovat. Existují i různé psychologické poradny a informační linka České alzheimerovské společnosti, kde si můžete domluvit schůzku s psychologem.

Jak probíhá vyšetření?

Vyšetření kognitivní poruchy probíhá jako standardní psychologické sezení. Lékař si s vámi popovídá o tom, co vás tíží, a společně najdete cestu k diagnóze. Protože se jedná o poruchy paměti, mentální faktory, odborník si často pohovoří i s vaším okolím, které je schopno rozeznat změny ve vašem chování. Poruchy paměti a poznávacích funkcí se hodnotí i na základě specializovaných neuropsychologických testů. Proberou se i možné rizikové faktory, které mohou nemoc prohlubovat (například léky, které berete). Může se provádět i CT vyšetření, magnetická rezonance, laboratorní odběr krevního séra, zobrazovací vyšetření mozku nebo vyšetření mozkomíšního moku.

Léčba pak probíhá pomocí medikamentů, terapií, využívají se i doplňky stravy (vitaminy E a C nebo gingko biloba).

Co paměti pomáhá?

Pokud žijete aktivně a váš mozek neustále pracuje, pak snižujete riziko výskytu mentálních onemocnění. Kromě společenských aktivit trénujte mozek luštěním křížovek a hlavolamů, pravidelně si i "čistěte hlavu" na vzduchu, i lehké denní procházky pomáhají. Ideální je také mít pejska, o kterého se budete starat a s nímž každý den "povinně" vyběhnete ven. Pohybu byste se měli věnovat minimálně 30 minut denně. Když se zaměříte na jídelníček, není nic nového, když vám prozradíme, že by měl obsahovat zeleninu, ovoce, měli byste omezit tuky, alkohol, samozřejmě zapovězeny jsou cigarety a drogy.

Když ruce neslouží...

"Parkinson"

Když ruce neslouží, je to "parkinson"?

Třes rukou, nekontrolovatelné klepání čelistí. Tyto jevy napovídají, že jde o Parkinsonovu chorobu. O jakou nemoc jde? Je to neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které způsobuje hlavně úbytek nervových buněk. Ty totiž produkují dopamin, přenašeč signálů mezi nervovými buňkami. Pokud jej není dostatek, dochází právě k oněm třesům, kdy člověk nemůže kontrolovat své pohyby.

Kdy se "parkinson" přihlásí?

Nemoc, která byla v roce 1817 objevena londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem, se bohužel může ozvat už kolem 50. roku. Existují i případy, kdy se objeví dříve, ostatně můžeme sledovat v okruhu slavných lidí. Parkinson už 30 let sužuje amerického herce Michaela J. Foxe, zakladatele nadace pro výzkum Parkinsonovy nemoci. Bojoval s ní i americký boxer Muhammad Ali, kterého choroba postihla krátce po čtyřicítce.

Jak poznáte "parkinsona"?

Protože úbytek dopaminu má vliv na hybnost těla, první projevy jsou zřejmé. Postižený trpí nekontrolovatelnými tiky a nedostatečnou citlivostí například v končetinách. Stavy dobré a horší se během dne střídají, okolí leckdy změnu nepostřehne. Ví o ní jen postižený, bohužel často nemoc tají a trápí se ve svém těle, protože vyvíjí mnohonásobě vyšší energii ve snaze kontrolovat své pohyby. Pacienti se často snaží nehýbat, protože mají mentální blok, že každý pohyb znamená třes. V důsledku je pak trápí další zdravotní potíže jako ztuhlost v končetinách a zádech, křeče, zácpa, dostaví se únava a potíže se spaním.

Jak se "parkinson" léčí?

Bohužel neexistuje pilulka nebo zákrok, které by tento typ nemoci zcela zastavily nebo zlepšily. Správná léčba však může zarazit projevy nemoci a umožní nemocným prožít kvalitní život. Prvním lékem pro léčbu Parkinsonovy choroby bylo léčivo levodopa, které se podává už od roku 1970. Jde o aminokyselinu podobnou základním stavebním jednotkám bílkovin, která se vstřebává do těla, putuje do mozku a tam se mění na dopamin.

Začínáte zapomínat?

"Alzheimer"

Co ztratíte při "alzheimeru"?

Alzheimerova choroba je další porucha, při které odumírají nervové buňky v některých částech mozku. Místo tělesných nervových projevů se začnou vyskytovat potíže typu rychlého zapomínání. Dotyčný si tak nevzpomene, na co se ptal před pouhou minutou, proto otázky opakuje. Věci odkládá na špatná místa, ačkoli například roky věděl, že klíče patří na věšáček, a nikoli do ledničky. Pozorovat můžete, že dotyčný hůře hledá slova, leckterá špatně použije, neorientuje se v prostoru. Tyto faktory ovlivňují i jeho chování, často se projevují apatie, deprese, úzkost, dotyčný bývá i vztahovačný a agresivní.

Paměť dotyčnému zcela nerezignuje, pamatuje si události z mládí a dětství. Bohužel si je často promítá do přítomnosti, takže v dnešní době může hovořit o tom, že je druhá světová válka.

Proč se ohlásí "alzheimer"?

Alzheimerova choroba se nejčastěji projevuje mezi 60. a 70. rokem života. Nemoc může mít genetické příčiny. Také její původ může být v hromadění amyloidu beta v mozkové tkáni, kdy dochází k poškození nervových synapsí a axonů, důležitých mozkových struktur. Stejně jako v případě Parkinsonovy nemoci i u "alzheimera" není jednoduché stanovit prevenci, protože příčiny vyplývající ze životního stylu dané osoby nejsou zřejmé. Některé studie tvrdí, že důležitá je strava, nemoc prý přiblíží, pokud proděláte kardiovaskulární onemocnění, vliv mohou mít i různé léky. Protože se jedná o přímou poruchu paměti, mnozí hledají souvislost mezi chorobou a trénováním mozku.

Například lidé, kteří dosáhli nižšího vzdělání a v životě se mentálně dál nevzdělávali, mohou mít větší dispozice k Alzheimerově chorobě, pravidlem to ale vždy není. V centrech, která sdružují takto nemocné, často končí i bývalí profesoři z vysokých škol.

Jaká kůra zabírá?

Opět jde o složitou nemoc, navíc poměrně vzácnou, takže možnosti léčby zatím nejsou kdovíjak pokročilé. Například v Evropě je výskyt jednoho nemocného na 10 000 až 20 000 obyvatel. K léčbě se využívá přístroj pro měření posturální stability a užívají se léky, které spíše tlumí neurologické symptomy. Všechna léčiva spadají do skupiny bezodiazepinů, ale bohužel mohou vyvolat vedlejší účinky, jako jsou únava či deprese. Lidé postižení touto nemocí proto hlavně navštěvují různá zařízení, kde se o ně stará tým ve složení neurologa, psychiatra a fyzioterapeuta.

Centrum pro Alzheimerovu chorobu najdete v OstravěČeských Budějovicích nebo Jihlavě.

[Lil]

Sdílejte tento článek na: