Která poutní místa jsou nejvyhledávanější?
Poutní místo vzniká obvykle tam, kde došlo k výjimečné náboženské události, jakou je třeba zázrak, anebo je zde uchovávána vzácná relikvie. Poutníci na taková místa klidně váží tisíce kilometrů dlouhou cestu, aby uctili památku zázraku nebo požádali o Boží zásah ve vlastním životě či životech svých blízkých. Může však jít stejně dobře i o vykonání pokání. Ať už je důvod cesty na poutní místo jakýkoliv, existují taková, která jsou známá více než ostatní, jsou významná a celosvětově vyhledávaná.
Lumbiní
Rupandehi, Nepál, buddhismus, místo narození Buddhy
V jednom ze čtyř hlavních buddhistických poutních míst se podle tradice narodil princ Siddhártha Gautama (asi 564-asi 484 př. n. l.), který se později stal Buddhou Šákjamunin. Poté, co položil základ učení označovaného dnes jako buddhismus, začalo být toto místo cílem poutí. V roce 249 př. n. l. Lumbiní navštívil i jeden z nejvýznamnějších indických panovníků, král Ašóka. Ten zde nechal vztyčit sloup s textem věnovaným Buddhovi. Poutní areál Lumbiní má obdelníkový půdorys, jehož delší strany jsou dlouhé okolo 5 kilometrů, kratší pak měří necelé 2 kilometry.
Ve středu kruhového posvátného háje se nacházejí pozůstatky chrámu královny Máji (6. století př. n. l.), princovy matky. Na jeho stěnách jsou basreliéfy s vyobrazeními výjevů z Buddhova života a uvnitř chrámu přesné místo jeho narození označuje kámen. Velde Májina chrámu se nachází terasovité jezírko, kde se královna umyla těsně před porodem, a vedle něj pak roste strom bódhi (Strom osvícení). Po stranách zdejšího vodního kanálu je pak rozmístěno několik desítej buddhistických staveb a věčný Plamen míru.
Vatikán
Řím, Itálie, římskokatolické náboženství, sídlo papeže a centrum římskokatolické církve
Vatikán se stal nezávislým v roce 1929. Jde o suverénní městský stát uvnitř italské metropole Říma. Tento nejmenší stát na světě je nejen důležitým místem historie, ale také pokladnicí umění. Jeho nejdůležitější památkou je Bazilika sv. Petra, která stojí dle tradice na místě, kde byl apoštol Petr (?-64/67) pohřben. U ní se rozkládá oválné náměstí sv. Petra. Zlatým hřebem Vatikánu je však Sixtinská kaple, o jejíž výzdobu se neopakovatelným způsobem postarali významní renesanční umělci, mezi které patřili i Michelangelo Buonarroti anebo Sandro Botticelli.
Je součástí Vatikánských muzeí, která jsou jedním z největších komplexů uměleckých síbrek na světě. Jejich rozloha je cca 5,5 ha a necházejí se poblíž Baziliky sv. Petra. Čítají více než 10 000 sálů a kaplí. Oficiální rezidencí papeže je Apoštolský palác, nazývaný také Papežský či Vatikánský palác. Vatikánské zahrady s rozlohou téměř 23 ha zabírají málem polovinu celého území státu. Roste v nich přes 6000 exemplářů asi 300 druhů rostlin z celého světa. Kromě větších staveb je v zahradách rozmístěno i mnoho menších uměleckých děl, jako třeba fontány, sochy nebo antické sloupy.
Wittenberg
Sasko-Anhaltsko, Německo, protestantské církve, místo vnizku protestanské reformace
V roce 1517 vyzval Martin Luther studenty a duchovní ve Wittenbergu k diskusi o prodeji odpustků katolické církve výměnou za spásu. Sepsal kontroverzních 95 tezí o síle a účinnosti odpustků a poté svou práci vyvěsil na dveře tamního kostela Všech svatých, což je mnohými považováno za spuštění protestanské reformace. Martin Luther byl o 4 roky později vyloučen z katolické církve. Wittenberg je domovem řady historických památek. Kostel Všech svatých byl vážně poškozen požárem během sedmileté války a v 2. polovině 19. století prakticky přestavěn.
Uvnitř kostela jsou hrobky Luthera i jeho spolupracovníka Philippa Melanchthona. V kostele Panny Marie, kde Luther často kázal a který je však od jeho časů hodně změněn, je k vidění kromě jiných historických obrazů také výjev Poslední večeře Páně autora Lucase Cranacha staršího, na kterém mají apoštolové tváře Martina Luthera a dalších reformátorů. V domě s názvem "Lutherhaus", kde reformátor žil, je dnes muzem obsahující mnoho artefaktů z jeho života.
Mekka
Mekka, Saúdská Arábie, islám, místo narození proroka Mohameda
Mekka je nejposvátnějším městem islámu. Každý zdravý muslim, který na to má dostatek finančních prostředků, by měl vykonat aspoň jednou v životě pouť na toto místo. Název této pouti, která je jedním z pěti pilířů islámu, je hadždž a tvoří ji velká řada různých rituálních úkonů. Jedním z nich je obcházení zděné stavby ve tvaru krychle, zvané Ka´ba, zahalené do černého brokátu. Ve východním rohu této svatyně se nachází posvátný černý kámen uprostřed stříbrného prstence.
Věřící obcházejí sedmkrát tuto stavbu a doufají, že se jim podaří se ho dotknout. Ka´ba se přitom nachází na nádvoří Velké mešity, která svému názvu nezůstává nic dlužna. Jde totiž o největší mešitu na světě. Svatyně včetně venkovních prostor má rozlohu téměř 357 000 m2.
Mekka je místem, kde se narodil a začal působit prorok Mohamed. Ten nakázal svým stoupencům povinnou pouť ke Ka´bě, kterou považoval za svaté místo. Ta byla totiž významným poutním místem již v předislámských dobách, v dobách polyteismu na Arabském poloostrově. Na pouť každoročně dorazí okolo 2 milionů muslimů, nevěřící mají vstup zakázán.
Badrinath
Uttarákhand, Indie, hinduismus, nejvýznamnější místo z Char Dham, čtyř poutních center Indie
Posvátné místo je ukryto v Himaláji. Hlavní atrakcí je zdejší chrám pocházející z 9. století. Leží v nadmořské výšce 3133 metrů. Chrám Badrinath je jednou z pěti souvisejících svatyní nazvaných Panch Badri, které jsou věnovány uctívání boha Višnu. Je v něm umístěna zhruba 1 metr vysoká socha boha Višnu z černého kamene. Z něj jsou vyrobeny i další zdejší modly. Těsně před chrámem se nachází skupina horkých sirných pramenů, které jsou považovány za léčivé, mnozí věřící považují za nutné vykoupat se v nich před vstupem do chrámu.
Prameny mají celoročně teplotu zhruba kolem 55 stupňů Celsia, přičemž teplota vzduchu je obvykle kolem 17 stupňů Celsia po celý rok. Jde o jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst Indie, kam ročně zavítá přes 1 milion poutníků. Chrám je přitom otevřen pouze od konce dubna do začátku listopadu kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám v Himaláji. V chrámu a okolí se během poutní sezony koná řada oblíbených festivalů.
Zeď nářků
Jeruzalém, Izrael, judaismus, jedno z nejposvátnějších míst židů
Zeď nářků je pozůstatkem západní části vnější hradby, která ke konci jeruzalémského Druhého chrámu obklopovala Chrámovou horou. Chrám nechali vybudovat židé po návratu z babylonského exilu na místě Prvního jeruzalémského chrámu, který zničili Babyloňané v roce 586 před Kristem. V roce 70 dobyli Římané Jeruzalém a zničili tento nový chrám, ze kterého zůstala částečně neporušená jen západní opěrná zeď chrámové plošiny, jejíž viditelná část je nyní Zdí nárků.
Úsek používaný k modlitbám je dlouhý necelých 60 metrů a nadzemní část zdi je 19 metrů a nadzemní část zdi je 19 metrů vysoká. Název Zeď nářků je převzat od Arabů, kteří toto místo pojemnovali podle židů, kteří se ke zdi přicházeli mdlit a oplakávali zničení chrámu. V hebrejštině nese název Západní zeď. Dnes k ní přicházejí i nežidovští poutníci z celého světa. Vyslovení modliteb je často doprovázeno zasunutím lístku s napsanou modlitbou mezi kameny zdi. Náměstí u Zdi nářků je považování za synagogu, a je proto požadována pokrývka hlavy a oddělení mužů a žen.
Bábova svatyně
Haifa, Izrael, baháismus, druhé nejposvátnější místo baháismu
Svatyně obklopená terasovitou zahradou je jednou z nejpůvabnějších památek v Haifě a přitahuje obrovský počet návštěvníků. Terasy se táhnou od úpatí hory Karmel až k jejímu vrcholu se svatyní. V noci jsou působivě osvětleny. Jde o mauzoleum zakladatele bábismu, který předcházel baháismu. Tím je Báb, narozený jako Sayyed´Ali Muhammad Shirazi, který ohásil příchod Bahá´u´lláha, vlastním jménem Mírzá Husayn-Alí Núrí, zakladatele víry Bahá´í. Svatyně je druhým nejposvátnějším místem baháistů, hned po svatyni Bahá´u´lláha v izraelském Akkonu. Svatyně Bába je místem tiché modlitby a meditace, kde se nekonají žádné náboženské obřady.
Hora Srí Pada
Sabaragamuwa, Srí Lanka, křesťanství, hinduismus, islám, buddhismus, nejposvátnější hora světa
Adamova hora je známá zejména díky skalnímu útvaru v blízkosti vrcholu, který je nazýván Srí Pada (Posvátná stopa). Buddhisté jej považují za otisk levé nohy Buddhy, hinduisté za stopu boha Šivy, muslimové za šlépěj prvního člověka Adama. Tomu věří i někteří křesťané, podle jiných jde o stopu sv. Tomáše, který přivedl v 1. století křesťanství do jižní Indie. Poutníci se dostávají na vrchol hory několik hodin po zhruba 5000 schodech. Jejich cílem je dostat se nahoru, aby mohli pozorovat východ slunce, kdy hora vrhá stín charakteristického tvaru na své okolí.
Často je při výšlapu po schodech doprovázejí potulní psi. Na vrcholu je buddhistická svatyně, v níž si poutník kromě modlitby a usebrání zazvoní na zvon tolikrát, kolikrát už na vrchol hory vystoupal.
Vyrazte klidně na nějaké poutní místo a nebojte se sami, třeba zde někoho potkáte. Jestli chcete ale raději jistotu, seznamte se online. Už jste vyzkoušeli vědecký seznamovací dotazník?
[ivi]