Kde se schovávají galantní muži?

Kdy vlastně muži přestali být galantní? Nepodrží kabát ani dveře, nezdraví jako první a už vůbec netuší, kdy mají po schodech jít za ženou a kdy před ní. Kam se poděli elegáni, kteří věděli, že vejde-li do místnosti dáma, mají se postavit? To je tím, že je v tom zmatek. Zmatek v pojmech. A tak z toho máme zmatek i v hlavě. Tedy ono to tím asi nebude, ale buďme spravedliví a neházejme všechno jenom na muže.

"Galant homme"

Původně totiž galantnost spočívala v něčem zcela jiném než ve formální zdvořilosti. Šlo především o hravost, nespoutanost, frivolnost a jistou lechtivost. Domovem galantnosti je Francie a doba vlády Ludvíka XIV., přezdívaného král Slunce (1643-1715). Tehdy se začalo měnit společenské ovzduší, a na scénu tak mohl vstoupit "galant homme" - svůdce, milenec a ctitel.

Francouzský šarm

Muž galatní vystřídal čestného rytíře. Rytíři pro své ideály nasazovali životy, a i když i oni se dvořili ženám, klidně si hodili svou vyvolenou přes rameno a unesli ji, nebylo-li zbytí. Galantní muž nehodlá umírat, nýbrž oslňovat a bavit se ve společnosti opačného pohlaví. Nikoli na jeho účet, tady šlo o rovnocennou zábavu jak pro muže, tak pro ženy. Muži přišli od únosu k okouzlení. Nadýmají se a chtějí oslnit, tak jako opeřenci. A jakkoli se to může zdát marnivé, je to chování odevzdanosti. Ve chvíli, kdy žena přestává být trofejí v opravdovém boji a stává se soudkyní symbolického soupeření, se moc zvrátila. Rozhodnutí je na ní.

Právě změna ve vztahu k ženám je největším přínosem galantnosti. Laškovný potlach plný dvojsmyslů s více či méně skrytými erotickými narážkami dnes mnozí považují za nevhodné, až sexistické chování. Jenže právě galantnost udělala z ženy rovnocennou partnerku muže. Feministky jistě namítnou, že muž konverzující se ženou na lechtivá témata k ní nemá patřičnou úctu. Neuvědomují si ale, že ve světě, který vzýval galantnost, byly ženy svobodnější a muži jim tuto svobodu s radostí umožňovali. Lechtivé narážky ženu nesrážely, naopak jí umožnily vystoupit z ulity formální ctnosti, aby se těchto galantních hrátek mohla účastnit.

Paradox emancipace

Feminismus vůbec ledasco pochopil jinak (či vůbec). Začalo to nošením kalhot, pokračovalo za volantem a končí tím, že si ženy vystačí samy a muže téměř nepotřebují. Stěžují si, že jim nepomáhají do kabátku, a přitom sebemenší náznak galantnosti je kolikrát tak překvapí, že na něj neumí reagovat, rozeznají-li ho vůbec.

Je to paradox moderní doby. Dnešní žena volá po galantnosti a jedním dechem dodává: "Nechci žádná privilegia, nepotřebuju pouštět první do dveří jen proto, že jsem žena." Dejme si příklad. Snaživý mladík jedoucí tramvají se mohl přetrhnout, aby pustil nějakou ženu sednout. Vyskakoval jako čertík z krabičky, ale když dostal potřetí "Ne, děkuji, já postojím," zachmuřil se a jal se brouzdat internetem v mobilu. Napříště si určitě podobnou eskapádu rozmyslí a dost možná se zařadí do zástupu nevšímavých hulvátů. Ach jo. 

Totiž, milé dámy, chcete-li mít z mužů elegány, pak v prvé řadě buďte vy dámami! Zní to jako humorná rýmovačka, ale je to tak. Nezpochybňujme ženská práva, chraň bůh! Tedy ona klasická - volební, na studium a podobně. Nicméně ženy a muži jsou dvě rozdílná pohlaví, tak příroda chtěla, a snaha vyrovnat se jeden druhému je nesmysl. Proč se hnát ke dveřím jako první, proč nepočkat, než muže napadne vzít vám kabát? Že byste mohla vystát důlek, než by to toho vašeho trklo? No tak do něj trkněte sama! (jemně a bez jízlivosti).

Laškovati zakázáno

Galantnost už dávno není onou laškovnou hrou mezi mužem a ženou, v 18. století se vydala ze země galského kohouta dál do Evropy, ovšem francouzská frivolnost v těžkopádném habsburském prostředí neměla šanci, stejně tak ani v Itálii či ve Španělsku. Stala se formalitou a vzešla z ní etiketa čili pravidla společenského chování. Ta, po níž dnes voláme. Radikální feminismus emancipaci nepochopil. Dnes stačí, aby se na ženu muž v práci nebo na ulici trochu významněji usmál, a už má nálepku sexisty, který se neumí chovat slušně. Současná moderní žena zakládající si na tom, jak je emancipovaná, nedovolí muži frivolnost.

Přitom to byl tento druh galantnosti, co ženu v rovnoprávnosti posunul zas o kus dál. Není to vlastně škoda? Muž, který vám podrží kabát a dveře je přece úžasňák. Když vás navíc ale ještě pobaví a rozesměje, je úžasňák na druhou !

Odborník ženám

Muži jsou od přírody lovci, vládci světa, vojevůdci, dobyvatelé. Tak dneska už ne, ale něco jim z toho zůstalo. Postupně si je ženy převychovávají a už je to lepší, ale ještě to není ono. I náčelník pirátů může být galatní a otevřít ženě dveře nebo vzít kufřík. Ale ruku na srdce, ženy, dáváte jim dostatek příležitosti? Neotevíráte si ty dveře samy, i když jde muž za vámi, a netáhnete ten kufr, i když muž - zamyšlen nad velkými věcmi tohoto světa - kráčí vedle vás? Když mu naznačíte, co je jeho povinností, udělá to s omluvným pohledem a příště už si dá pozor. Ano, některým se to musí říct nahlas. Ale neostýchejte se muže o cokoliv požádat nebo něco něžně připomenout. S muži je to někdy jako s dětmi, musíme jim to říct, třeba zopakovat, ale nakonec se to jsou schopni naučit, nevzdávejte to!

Když sojku honí mlsná

To, co se člověk musí (někdy bezúspěšně) složitě učit, zvládají ptáci automaticky. Mezi ty nejgalantnější patří sojky, o kterých je známo, že patří k nejinteligentnějším zástupcům ptačí říše. Vědci zjistili, že samečci sojek svým samičkám nabízejí jen tu potravu, ke které se ony nedostanou a je pro ně vítanou změnou. Pan sojka zkrátka ví, jaké to je, když před vámi na stole přistane přesně to, na co máte právě chuť.

Berte to s nadhledem a zasmějte se

Někdy je lepší zapomenout na všechny konvence, postoje k mužům, ženám, starostem a prostě se jenom zasmát. Nevěříte? Smích funguje jako lékař a fyzioterapeut v jednom: uvolňuje svaly a napětí, podporuje krevní oběh, posiluje svaly bránice a břicha, zmírňuje deprese. Pokud si tedy chcete zlepšit zdraví, smějte se. Alespoň patnáct minut v kuse každý den. Dá se to naučit podobně jako třeba lyžování. Háček je v tom, že málokdo z nás tak samozřejmou věc jako upřímně se zasmát doopravdy umí. Aby smích léčil, je potřeba se smát pořádně. Dlouho a intenzivně. Takový smích je typický zejména pro děti, které se smějí průměrně asi 300x denně, zatímco dospělí asi jen 15x.

Léčba Chaplinem

Smích je přitom univerzálním lékem na spoustu problémů - tělesných i duševních. Smích snižuje stres, který, pokud trvá delší dobu, působí negativně na náš imunitní systém. Bylo dokázáno, že když se smějeme z plna hrdla, stoupá nám ve slinách a v krvi koncentrace imunoglobulinů, proteinů důležitých pro obranyschopnost organismu. Z vědeckých studií také vyplývá, že smích dokáže tlumit bolest. Dochází při něm k uvolnění endorfinů, které bolest přirozeně potlačují. Podle jedné japonské studie smích dokonce snižuje alergické reakce. K tomuto závěru došli tamní vědci poté, co skupinu šestadvaceti dobrovolníků-alergiků zavřeli do místnosti plné alergenů, jako jsou prach, peří nebo kočičí srst.

Zatímco poprvé jim pustili video s Charliem Chaplinem, podruhé se museli dívat na zprávy o počasí. Výsledek? Při prvním pokusu byl výskyt alergických reakcí o 75 % nižší!

Od srdce pro srdce

Tím ale výpočet pozitivních účinků smíchu na lidské zdraví nekončí. Pořádný smích jako prevenci vzniku srdečních chorob doporučují i mnozí lékaři. Smích zvyšuje tepovou frekvenci, zlepšuje průtok krve a prohlubuje dech, což ve výsledku znamená až o 40 % nižší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. V neposlední řadě pomáhá smích také hubnout, zlepšuje pevnost a kvalitu pleti a přispívá k dobré a pozitivní náladě, jelikož snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu.

Štěstí ke smíchu netřeba

Myslíte si, že ke smíchu potřebujeme důvod? Že bez radosti, dobré nálady a štěstí se smát prostě nejde? To je omyl, který vás zbytečně blokuje. Stav radosti si můžeme uměle navodit zevnitř. Radost není závislá na žádných vnějších okolnostech, proto ji můžeme rozpohybovat tělem. Smějeme se jenom proto, že jsme se rozhodli smát. Náš mozek dostává při předstíraném smíchu skrze pohyby svalů a různých částí těla signál, že se smějeme, protože rozeznává pohyby, které má v sobě zakódované jako smích. Následně dochází ke spouštění biochemických reakcí a uvolňování endorfinu a serotoninu. Tělo se tak předstíraným smíchem emocionálně rozeběhne a přejde do přirozeného smíchu. 

Pro žádoucí efekt a pozitivní vliv na zdraví je důležité smát se alespoň 10 až 15 minut v kuse, protože až po této době dochází k nastartování chemických reakcí. 

Je na čase se zaregistrovat na naší seznamce a začít se seznamovat s dalšími uživateli. Hodně štěstí!

[ivi]