Jak bylo dnes ve škole?

Vaše sebevědomí je ovlivňováno už v dětském věku. Ovlivňují ho rodiče, škola, ostatní členové rodiny a vaše okolí. Velmi mnoho lidí, a to především rodičů, si neuvědomuje, že to, jak se chovají ke svým dětem, je utváří do budoucnosti a tento styl výchovy a veškeré rady si ponesou celý zbytek života. Z tohoto důvodu mají někteří lidé v dospělosti nízké sebevědomí a dost o sobě pochybují. Některé věty, které rodiče říkají svým dětem velmi často a přitom si vůbec neuvědomují, jak jimi silně ovlivňují jejich podvědomí. A tyto věty mohou zpackat celý život. Výchova vašich dětí musí mít proto také určitá pravidla. Víte jaká?

Vzor

Jak už to tak bývá snad ve všem, musíte začít sami od sebe. Jste jejich vzor, a proto je potřeba, aby ho měly co nejlepší. Jestli budete sami stydliví a budete se bát říct svůj názor, bude vaše dítě úplně stejné, protože si bude myslet, že je to tak správné. Vaše dítě vás kopíruje, a proto by mělo mít ten nejlepším příklad. 

Víte, jak si sami snižujete svoje sebevědomí?

• Jste k sobě moc kritičtí.
• Neustále se porovnáváte s ostatními.
• Neumíte se na svět a svoje problémy podívat s patřičným nadhledem a s optimismem.
• Necháte se ovlivňovat okolím.
• Nemáte kolem sebe ty správné přátelské vztahy.

Samostatnost

Neustále se o své dítě bojíte? Je to jasné, ale jsou určité situace, kdy je potřeba nechat jim také jejich vlastní prostor. Je velmi důležité, aby se dokázali naučit rozhodovat. Jestli budete za své děti neustále všechno dělat, nebudou mít nikdy prostor, aby se naučily jít jednou životem sami. I když si sice myslíte, že mu vaší neustálou pomocí a dozorem pomáháte, je tomu úplně naopak. Nemůžete mu cestu zametat pořád. Jak by pak zvládalo celý život dělat vše, co jste dělali za něj? Nechte tedy svoje dítě aby se setkalo s reálným životem samo. Neznamená to, že byste ho měli nechat v něm utopit, ale měli byste ho nechat, aby si v něm zaplavalo.

Pomoc v domácnosti

Jestli vám chce pomáhat, nechte ho. Nediktujte mu, co a jak má dělat, ale jenom mu ukažte, jak na to. Je jasné, že to pak bude ve vaší kuchyni jak po výbuchu, ale za spokojenost vašeho dítěte to stojí. Zvednete mu tím sebevědomí a bude se cítit užitečné. Chce nakreslit obrázek? Když se vás nezeptá na nápad, co má kreslit, nediktujte mu, co má dělat. To samé platí i ve stavění z kostek anebo čtením knížky. Jestli chce koupit pohádku O Popelce místo O Červené Karkulce, nechte ho, je to jeho přání a musí mít z toho radost vaše dítě, ne vy.

Jak na to, aby si vaše dítě připadalo důležité?

• Dodejte mu základní pozitivní pocity.
• Dejte mu pocit jeho přirozenosti a v tom, že ho milujete takové, jaké opravdu je.
• Dejte mu najevo svoji lásku.
• Dodejte mu pocit, že má v rodině svoje místo a je stejně důležité jako ostaní.

Nadávky

Někdy je těžké, zachovat si klidnou tvář. Obzvlášť potom, co něco opakujete již poněkolikáté. Výchova dítěte potřebuje obrovskou dávku trpělivosti. Než něco vypustíte z pusy, zkuste nejdřív přemýšlet.

Hledejte talent

Chcete, aby vaše dítě dělalo nějaký sport? Ambice jsou jedna věc, ale nadání věc druhá. Vy chtít můžete, ale vaše dítě může být na sport totální antitalent a bude vynikat například v hraní na klavír. Podpořte ho a dejte mu tu možnost, aby se našlo a aby našlo to, co ho bude opravdu bavit a v čem bude opravdu dobré. A až bude v něčem opravdu dobré, anebo ho to bude jenom bavit, zúčastňujte se jeho vystoupení, buďte při jeho úspěších.

Chvála nesmrdí

Podporujte ho v jeho názorech, jeho snech, ale dejte si pozor i na to, abyste to moc nepřeháněli. Chvalte v momentě, kdy si myslíte, že je to opravdu potřeba, ale nebojte se ho také upozornit na to, že jeho chování nebylo to správné a nebojte se ho nechat prohrát. Potřebuje vědět, že ne vždy musí být vítězem a ne vždy bude ten nejlepší.

"Nesmíš"

Děti si neumí říct, co chtějí a to jenom díky tomu, že jim jejich rodiče dávají neustále rozkazy o tom, co nesmí dělat a co naopak musí. Jenže pak vaše děti nežijí jejich život, ale váš. Najděte si na vaše dítě čas, nechte ho vyjadřovat svůj názor a nenechte ho, aby se začalo řídit jenom vašimi pokyny jako nějaký robot. Diskutujte, poslouchejte, ptejte se ho: "proč?" a chtějte vědět, co se mu líbí a co ne. Existuje jedna skvělá hra, která vám pomůže je poznat a zároveň je bude i bavit. Ptejte se jich, co mají rádi. Dejte jim vždy na výběr ze dvou věcí, jako například: "Máš raději špagety nebo řízek?" a když odpoví špagety, ptejte se dál: " A máš raději špagety nebo třeba ananas?" a tak pořád dál a dál. Výborně je tím zabavíte v autě nebo na procházce.

Vymezte hranice

Když něco řeknete, dodržte to. Ze začátku se bude vztekat a zkoušet hranice překonat, ale je potřeba vydržet. Vy i váš partner se musíte dohodnout na zcela jasných pravidlech a nesmíte ani jeden povolit. Hra na hodného a zlého policajta, se vám ve výchově vašeho dítěte rozhodně nevyplatí. 

Jakými větami rodiče opravdu nešetří?

Ty seš úplně hloupý!

Nevěříme si, máme k sobě výhrady a v hlavě taková věta způsobuje červíka, který neustále za něco buzeruje a pořád za něco peskuje. Takže i kdybyste byly sebevětší géniové, neustále o sobě budete pochybovat, a to celý život.

Proč nemáš jedničku?

Touha po dokonalosti vás může zničit. I když totiž uděláte něco výborně, budete mít nesutále pocit, že jste to neudělali dost dobře. Budete pořád hledat nějaké svoje rezervy a to může v pozdějším věku vést až k nebepečnému syndromu vyhoření.

Co by za to děti v Africe daly?

Jídlo se musí dojídat. Takže když jídlo nedojíte, budete mít výčitky svědomí.

A spousta dalších:

• Na co sáhneš, to zkazíš!
• Podívej se, jak vypadáš?
• Co si o tobě sousedi pomyslí?
• Myslíš, že ty peníze tisknu?
• Nepřekážej!

a ta nejoblíbenější: "Jak bylo ve škole?"

Kdo by tuto otázku neznal. Každý den ta samá otázka, na kterou vlastně asi ani správná odpověď neexistuje. Jak jste odpovídali vy? A jak odpovídají vaše děti? Nejčastější odpovědí je: "Nic" nebo "Paní učitelka a dětičky." anebo jste byli jiní a máte jinou oblíbenou odpověď?

Ten malý človíček, kterého máte doma si utváří svoji základní psychiku a svoje základní návyky do šesti let. Jestli vám tedy na vašich dětech záleží, vyhněte se zmiňovaným frázím a jestli máte naopak pocit, že jste obětmi těchto otázek, zbavte se jich. Napište si veškeré hlášky, které vás celý život provázejí a zamyslete se nad tím, jaký mají na vás dopad a napište si jejich opaky. Tyto pozitivní věty si vystavte někam, kde je budete mít neustále na očích a kdykoli budete mít volnou chvíli, vracejte se k nim. Takže například místo hlášky: "Ty seš úplně hloupý!" si napište třeba: "Mám obrovskou hodnotu a jsem chytrý!". Vypadá to jednoduše a také to jednoduché je. Tak to zkuste a neváhejte. A jestli chcete nějaké odborné rady, nebraňte se ani odborníkům, v každém větším městě - v Praze, Plzni, Pardubucích, Ostravě i Hradci Králové vám pomohou nejenom s výchovou vašich dětí, ale i s odstraněním vašich zažitých dogmatických hlášek.

[kač]