Hýčkejte si "dobré" bakterie

Probiotika patří k těm dobrým bakteriím, které napomáhají budovat imunitu organismu, předcházet infekcím i onemocněním, kterými jsou například alergie, revma, atopický ekzém nebo obezita. Nacházejí se ve střevní mikroflóře a do těla se dostávají už po porodu přes mateřské mléko. Ničíme je nejen antibiotiky, ale i nevhodným stravováním.

Správné složení střevní mikroflóry je podmínkou pro to, aby ve střevech probíhalo vše tak, jak má. Jednoduše řečeno, chrání organismus před škodlivými patogeny, přijatými zkonzumovanou stravou. V našich střevech žije obrovské množství bakterií, bez kterých by naše tělo a především zažívací systém nemohli fungovat a probiotika jsou jedním z nich. Celý tento systém je označován jako střevní mikroflóra, která zabezpečuje řadu důležitých funkcí. Správné složení střevní mikroflóry je potřeba na to, aby střeva mohla dobře fungovat.

Brání tomu, aby se tam usadily a množily škodlivé organismy a tak vznikaly trávicí problémy. Dobrá střevní mikroflóra je důležitá i pro množství jiných faktorů, například pro dobrou funkci imunity organismu, působí také protizánětlivě a antialergicky.

O dobré bakterie se musíme starat

Největším nepřítelem budování imunity je, když dítě tyto dobré bakterie nedostane. Když si představíme, že se v dnešní době dítě narodí císařským řezem a není kojeno, je to to nejhorší, co se mu mohlo stát. Potom ještě stačí, aby v prvním roce dostalo alespoň jednou antibiotika a už má na celý život zaděláno na problémy. Odborníci tvrdí, že mikroflóra se vyvíjí do konce prvního, druhého roku života dítěte, když se ještě harmonizuje. Pokud se do tohoto systému negativně zasáhne v prvním roce dítěte, může mít problém na celý život.

Závisí na tom, zda bude později alergik, dokonce i to, zda bude obézní. Při obezitě nehraje roli jen genetický faktor, ale i to, jakou střevní mikroflóru dostane po narození. Mnoho obezity v populaci je geneticky je dáno nejen tím, kolik dostane mikroorganismů po narození. Mnoho dětí, které v prvním roce života dostávaly antibiotika, je podle nich buď neduživých, s alergiemi nebo atopiemi. Potom je tu další skupina právě obézních dětí. U nich to ale v drtivé míře závisí i na přijímané stravě.

Jednoduše řečeno, základem je, že střevní mikroflóra se buduje v prvním roce života a ta je pak na celý život.

Ani s dobrou mikroflórou z dětství nemáme vyhráno

Odborníci tvrdí, že potom si ji aktivně ničíme celý život tím, že jíme určitý typ potravin. Nejíme živou stravu, naturální, čerstvou, ale jen mražené nebo konzervované produkty, kde jsou různé stabilizátory, antioxidanty a všelijaké jiné "potvory". Výrobek s trvanlivostí tři měsíce ani jiný být nemůže. Tam o živých kulturách nemůže být ani řeč. Jak se potom mohou dobré bakterie a probiotika rozmnožovat? V takovém prostředí jednoduše zahynou. Úplně nejvhodnějším prvkem pro život a rozmnožování probiotik je vláknina.

Nejlepší je, když se do trávicího systému dostane vhodným typem stravy - čerstvou zeleninou, ovocem, luštěninami, obilninami. Úplnou "bombou" pro tyto bakterie je domácí kvašené zelí. Lékaři tvrdí, že dnes je naše strava výrazně nízkovlákninová. Naši prarodiče před lety jedli téměř 100 gramů vlákniny denně, kunzumovali cereální, obilninové věci, luštěniny. My v dnešní době dostáváme do organismu denně jen 10 g vlákniny, někteří lidé ani to ne. Přitom doporučení je dostat do těla aspoň 25 - 30 gramů denně.

Vláknina by měla být trvale , do trávicího systému. Nefunguje to tak, že do sebe naládujeme nějaký prášek vlákniny a potom 24 hodin nic. Ta by tam měla být dodávána trvale. Protože bakterie ve střevě zůstávají. Nejsou jako vlak, který přijíždí a odjíždí. Bakterie jsou ve střevě trvale a trvale by tam měly mít prostředí, v kterém dokáží přežít.

Největším ničitelem probiotik jsou antibiotika

Můžete se setkat s dotazem, zda při užívání antibiotik je vhodné konzumovat i probiotika. Je to takové tahání čerta za rohy. Je třeba počkat nějaký čas, než se antibiotikum vstřebá. Například, když je užíváte ráno a večer, potom si během oběda dejte probiotikum v kapslích. Je škoda je kupovat a potom je nechat zabít. Pacienti dělají chybu, že po ukončení léčby přestanou s užíváním probiotik. Už tři týdny po vysazení probiotik marodí se střevní mikroflórou a jsou na začátku.

Základem je, abychom vlákninu a probiotika nikdy nemuseli doplňovat ve formě prášků a tablet. Máme žít tak, aby naše strava měla vždy dostatek přirozené vlákniny a nemuseli jsme ji dodatečně uměle doplňovat. Vhodné jsou i fermentované mléčné produkty, které jsou živé. Nejen smetanový jogurt, který je vlastně dezertem. Ale také ty acidofilní s živými kulturami.

Kde se berou probiotika ve střevech?

První probiotika dostává  novorozenec od matky, přes ženské porodní cesty a z mateřského mléka. Když se dítě narodí, v trávicím traktu se u něho nenacházejí žádné bakterie, je to sterilní prostředí, první kontakt s bakteriemi přichází porodem přirozeným způsobem.

K první mikrobiální stimulaci novorozence s bakteriemi tak dochází při porodu přes kůži. Ta spouští imunitní systém, který se aktivuje. Další je mateřské mléko. To jsou ty první dva faktory, které trávicí trakt novorozence plní probiotiky, tedy těmi dobrými bakteriemi a ty začínají dítě chránit.

Mikroskopičtí pomocníci

Všechny nemoci začínají ve střevech. Tato věta se připisuje zakladateli racionálního lékařství a "otcovi medicíny" Hippokratovi. A v podstatě to samé tvrdí i moderní lékařská věda. Vědci předpokládají, že za chronickými a autoimunitními nemocemi, běžnými hlavně v západní civilizaci, stojí složení osídlení našich střev, které je ovlivnitelné způsobem našeho života. Sice jsme eliminovali mnohé těžké a smrtelné nemoci díky objevení antibiotik, na druhé straně jsme jejich přílišným používáním zasáhli do života všech mikroorganismů v našem těle a ovlivnili tím naši přirozenou imunitu.

A to se nám vymstilo. Naštěstí, do značné míry je v rukách každého z nás, ovlivnit svoji vlastní mikroflóru. Potřebujeme k tomu stravu plnou probiotik a prebiotik, pohyb, méně stresu a více dobré nálady.

Co jsou probiotika?

Probiotika jsou kultury živých mikroorganismů, které prospěšně ovlivňují naše zdraví, a to zlepšením vlastností naší vlastní mikroflóry. Mikroflóru tvoří plísně, řasy, viry, ale hlavně a převážně bakterie - prospěšné i patogenní - , které žijí v našem těle, především ve střevech. Odborníci považují mikroflóru za orgán, který významně ovlivňuje naši imunitu a další věci v těle. Nejznámějšími probiotiky jsou laktobacily a bifidobakterie, ale také některé kmeny streptokoků nebo enterobakterií a mnohé další.

Za nejdůležitější vlastnosti probiotik se považuje schopnost uchytit se na sliznici a kolonizovat ji, vytlačení patogenní flóry, schopnost vytvářet antimikrobiální látky, posilování obranyschopnosti, prospěšnost zdraví.

Co jsou prebiotika?

Prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které podporují růst anebo aktivitu určité bakterie, případně omezené skupiny střevních bakterií a tím pozitivně ovlivňují složení střevní mikroflóry. Mají tedy pozitivní účinek i na zdraví. K probiotikům patří například inulin, oligofruktóza, laktulóza.

Velmi zjednodušeně řečeno, probiotika jsou mikroorganismy, které pozitivně ovlivňují naše zdraví a prebiotika jsou potravou k jejich rozmnožování a růst.

Čerstvá strava bez diet

Už víme, že složení mikroflóry v našem trávicím traktu ovlivňujeme do velké míry stravou. Střevní bakterie si vyloženě říkají o některé potraviny. Otázkou je, zda jim je dáváme. V první řadě jsou to potraviny obsahující probiotika, tedy hlavně živé jogurty, kyselé zelí a další fermentované potraviny. Také je potřeba konzumovat i probiotické potraviny, které poskytnou probiotikům tu správnou výživu, například ředkvičky, pórek, česnek a podobně. Obsahují totiž pro nás nestravitelnou vlákninu, která ale probiotickým bakteriím výborně chutná.

Celkově mikroorganismům prospívá přirozená strava a co nejméně průmyslově upravená strava. Problémy naší střevní mikroflóry můžeme vytvořit konzumací instantních potravin, polotovarů, konzerv, sladkostí, bílé  mouky, jídel průmyslově zpracovaných, plných chemických látek, které s přírodním původem potravin už nemají prakticky nic společného. Neprospějí nám ani jednostranné diety, například pokud si sami naordinujeme bezlepkovou stravu nebo radikální "detoxikaci".

Za nevhodné považují lékaři i podstupování střevní sprchy nebo klystýru. Osídlení našich střev se začne měnit už po 24 hodinách od změny stravy. Narušením složení mikroorganismů ve střevu si ale můžeme způsobit zdravotní problémy, které si s tím ani nespojíme. Opětovné nastolení rovnováhy mezi našimi "dobrými" a "špatnými" bakteriemi může trvat až měsíce, po užívání antibiotik dokonce až rok.

Kdo sedí, má chudší mikroflóru

Ovlivnit složení narušené rovnováhy v mikroflóře nezachráníme hltáním náhodně vybraných probiotik v lékárně. Mikroflóra je absolutně individuální, takže neexistuje univerzální recept, který by popisoval její ideální složení. Každý člověk je jiný a je ovlivněný stravou, prostředím, tím, kde žije, svými geny, pohybovou aktivitou, mírou stresu. Složení mikroorganismů ve střevech je proto něco jako otisk vašeho prstu - nikdo na světě ho nemá takový jako vy, každý ho má naprosto jedinečný.

Střevní mikroflóra se podílí na trávení, chrání střeva před choroboplodnými zárodky, stimuluje obranyschopnost celého organismu, podílí se na správném fungování srážlivosti krve, produkuje vitamin K, vitaminy B, různé aminokyseliny. Složení střevní mikroflóry se slučuje s množstvím nemocí jako je autismus, hyperaktivita, nemoci srdce a cév, cukrovka 2. typu nebo obezita. Podle posledních výzkumů střevní mikroflóra ovlivňuje i lidskou psychiku a náladu. Kombinace pravidelného cvičení a vhodné stravy vede k velké rozmanitosti organismů ve střevech.

Dejte si ještě k upravené stravě pomalou chůzi parkem, pokud více nemůžete, a uvidíte, že se tam dá seznámit se zajímavými lidmi a pokud se nezadaří, vyzkoušejte internetovou seznamku.

[ivi]