Hromadíš? A partnery nebo věci...

Než naplno propukla digitální doba, bývalo zvykem nepotřebné věci hromadit na půdách či ve sklepech, eventuálně je vyhazovat do popelnic, anebo se jich zbavovat pomocí inzerátů ve specializovanch periodikách. Tyhle neefektivní postupy už jsou naštěstí minulostí. Dnes se díky internetu můžete za pár hodin zbavit třeba vybavení celého bytu, auta nebo kompletní garderoby, a to s bonusem, že udělají službu někomu jinému.

Trend minimalismu - vlastnit co nejméně věcí - je globální záležitostí a souvisí i s postoji k ekologii. Dnešní dvacátníci a třicátníci přistupují k hromadění věcí naprosto jinak než jejich rodiče. Pro ty byly byt zastavěný nábytkem či nacpaná skříň a spižírna symboly společenského úspěchu. A právě proti tomu se jejich děti vymezují, vystačí si s minimem osobních věcí. Za poslední dekádu se zásadně změnil vztah jednotlivců k hmotným statkům.

Rozdíl mezi generacemi je už v tom, že naši rodiče se stěhovali maximálně jednou za život, zatímco my na svých rodných bytech a domech zas tak moc emocionálně nelpíme a jsme schopni se přestěhovat i dvakrát ročně. Potřebujeme změnu. Stejně tak je zjevné, že nemáme potřebu věci, které jsou polorozbité či nevyužité, schraňovat s tím, že se to "jednou bude hodit" nebo že to byl "dárek od blízké osoby, tak ho přece nevyhodíme."

Kus za kus

Z touhy po flexibillitě vyplývá, že je nutné žít nalehko. což se zdánlivě neslučuje s přeplněnými nákupními centry, kde lidé denně nakupují jak smyslů zbavení. Možná máte taky kamarádku nebo kamaráda, jejichž byt vypadá spíš jako holobyt s jednou mini šatní skříní, nakupují nové oblečení dvakrát týdně. Kam to dávají? Mají se sebou totiž takovou dohodu, že když něco koupí, musí taky něco vyřadit - kus za kus. Je to praktické, mají neustále neokoukaný šatník a nemusí tak často prát. Své vyřazené kousky ze šatníku ihned posílají dál. Prodávají nejčastěji svým přátelům, jednou za měsíc u sebe doma třeba dámy uspořádají party, na které se oblečení, boty i doplňky beze zbytku rozeberou.

Zakládají se i skupiny na Facebooku, kam v průběhu měsíce nahrávají fotky věcí i s cenami. Je to pro všechny výhodné, uvolní místo a ostatní nakoupí věci za zlomek ceny. A to mají toto oblečení na sobě třeba maximálně dvakrát, někdy dokonce nikdy.

Lidé stále častěji vyhledávají schválně použité věci víc než ty úplně nové. Svou roli v tom hraje určitě příznivější cena, ale i "lovecký" syndrom. Není lepšího pocitu než ulovit něco neobvyklého, designového za pár korun. 

Appka je nejrychlejší

Facebook není rozhodně jedinou možností, jak udat věci, které už nepotřebujeme. Jsou tu speciální aplikace, které vám umožní nakupovat a prodávat hlavně ve vašem okolí. Jak to funguje? Založíte si profil a pak už jen přidáváte položky, které uvidí vaši přátelé a sousedé.

Když něco prodáváte nebo nakupujete na Facebooku, bývá problém ve velkých vzdálenostech. Nemusíte mít auto, tak jet z Prahy pro noční stolek do Opavy není nic moc. Nahrajete si na profil, že se chcete zbavit křesla nebo kožené bundy, a odezva přijde z vašeho bezprostředního okolí zanedlouho. Může se vám stát, že prodáte šatní skříň lidem, kteří se stěhují v ten den jen o patro níž, než bydlíte vy. Budou ji shánět, tak si ji jen přenesou z bytu do bytu, vy budete za pár desítek minut o kus nábytku lehčí a jim poslouží.

Ale pozor, dražby dnes už moc nefrčí.

Vlastní bazárek

Do povědomí se také začínají dostávat i klasické "blešáky", na nichž se můžete během odpoledne zbavit všeho - od skleněných sošek po šampon na vlasy. Možná začnete tak, že budete nejdříve prodávat na blešácích nepotřebné věci, postupem času přibydou i cizí. Kamarádi vám začnou sami nosit své poklady a vy si z jejich prodeje necháte provizi. Z občasného koníčka se stane nakonec celkem slušný vydělávající "vedlejšák". Je až k nevíře, co jsou zákazníci schopni koupit. Říká se také, že každá věc má svého kupce.

Z počátku se možná budete i stydět nějaké věci vystavit, protože vám bude připadat nereálné, že by to někdo mohl chtít. Zažijete ale naopak lidi, kteří shánějí mončičáky v jakémkoli stavu a budou ochotní za ně zaplatit nemalé peníze. Na blešácích jsou kromě sběratelů častými návštěvníky lidé se smyslem pro design, módu a výtvarné umění. Prodejci často ani nevědí, co nabízejí. Budete například prodávat mísu od Bořka Šípka za 300 korun se slovy, že je ošklivá a nehodí se jí do kuchyně. A bude tvrdit, že ji dostala jako svatební dar.

Stěhování bez námahy

Říká se, že je lepší vyhořet než se stěhovat. Během vyklízení bytu narážíme na stoleté věci, o jejichž existenci už dávno nemáme ani páru. A co teprve tlusté svazky Jiráska, které nikdo nikdy nečetl a číst nebude? Pokud budete mazaní, všechny tyto archiválie mohou opustit váš byt bez toho, abyste hnuli prstem.

Na stěhování 5+1 do 2+1 můžete geniálně vyzrát. Víte, že do nového bytu se nemůžete stěhovat se vším, co máte. A vyhazovat vám to přijde líto. Tak můžete jednoduše vytvořit na Facebooku událost, na niž mohou pozvaní hosté zvát další lidi. Pro představu ještě nafotíte nejlepší kousky a slíbíte občerstvení a hudbu.

Do bytu pak jednu sobotu zavítají desítky lidí, kteří si budou nadšeně odnášet vybavení a ještě se u toho skvěle bavit. Odpoledne už možná nebudou mít z čeho brát. Některé věci půjdou za odvoz, některé za peníze. Za tržbu, která může činit několik desítek tisíc korun, si pak pořídíte nový nábytek a samotné stěhování s minimem věcí bude trvat jen půl dne. A co to pro vás bude? Zázrak!

A máte garáž?

Takzvaný garážový výprodej je velmi oblíbený v USA, ale také v Německu a Francii. Spočívá v tom, že si majitel domku shromáždí věci, které už nepotřebuje, do své garáže, vyvěsí ceduli "Give away" (zbavuji se) a prodej může začít. U nás se zatím "garage sale" moc nechytil. Důvodem může být, že jsme konzervativní národ a na něco takového prostě nejsme zvyklí. Sousedé se tváří, jako byste snad žebrali, a i když vás běžně pozdraví, sklopí teď oči a mlčí. Asi mají pocit, že je k něčemu budete nutit.

Přitom se vždy najde někdo, kdo obdivuje třeba kuchyňského robota, kterého nabízíte, když mu ale řeknete, že za něj chcete peníze, beze slova odejdou. Asi si myslí, že prostě vyklízíte garáž a vše je zdarma. Na druhou stranu je ale třeba říct, třeba v některých satelitních městečkách, kde mají dobré sousedské vztahy, "garage sale" funguje. A nepotřebujete ani garáž - stačí na ulici vynést stolky či deky a celou akci pojmout jako happening, spojený třeba i s grilovačkou.

Dej to na charitu

V posledních letech se také čím dál častěji, zejména před Vánocemi, objevují veřejně přístupné akce, kde můžete nakoupit například kousky ze šatníku celebrit a celý výtěžek jde pak na charitativní účely. Průkopnicemi se v tomto směru staly herečky Aňa Geislerová a Táňa Vilhelmová, které svůj prosincový Bazar z Mokré čtvrti otevírají už víc než deset let. První fáze probíhá jako sběr věcí všeho druhu, kdy můžete na místo určení přinést, co nepotřebujete.

O několik dní později se vše prodá. Výtěžkem bývají statisíce korun, což rozhodně není marné. S obdobnou akcí přichází letos už po několikáté i herečka a moderátorka Emma Smetana, která kromě obnošených věcí nabízí i nové zboží od sponzorských firem a zážitky. 

Napadlo vás, že byste svůj byt také mohli vyměnit a prodat veškerý svůj nábytek? Že to pro vás není to pravé ořechové zařizování? Tak mnohem jednodušší bude si najít partnera na online seznamce a zajít se na rande podívat do bytu druhého, třeba vás překvapí, a když vás stihne zamilovanost, není co řešit.

[ivi]