Dýně: podzimní dávka vitamínů a minerálů

S nastupujícím podzimním obdobím se na farmářských trzích a obchodních pultech začínají znovu po roce objevovat dýně. Tyto původem americké plodiny jsou významným zdrojem mnoha zdraví prospěšných látek, které bychom měli doplnit zvláště před zimní sezónou. Velké pozitivum dýní tkví v jejich gastronomické variabilitě. Můžeme z nich připravit širokou škálu rozličných pokrmů od polévek a pyré, přes hlavní jídla až po skvělé moučníky.

Zajímavé je, že z botanického hlediska se dýně řadí mezi bobulovité ovoce. Je to vlastně velká masitá bobule s mnoha semínky, která vyrůstá vždy ze semeníku jediného květu. Nicméně my laici, ale například i kuchaři, o dýni většinou hovoříme jako o zelenině. V podstatě proto, že musí být uvařena, aby změkla a dala se konzumovat.

Dýně, indiáni a tradice

Dýně, stejně jako mnoho dalších plodin, byla přivezena do Evropy a Asie po objevu Ameriky. Původní divoké druhy byly využívány pravděpodobně pouze pro svá semínka, jelikož měly velmi málo dužniny. Mnohem dříve než na americký kontinent dopluli první kolonisté, pěstovali dýně američtí domorodí indiáni. Využívali je nejen jako potravu, ale rovněž z nich například vyráběli jakési rohože a to tak, že proplétali usušené tenké proužky dýní. Pověst praví, že tři plodiny, jež kolonisté u domorodců objevili, totiž kukuřice, fazole a dýně, byly tři posvátné a nerozdělitelné sestry. Kukuřice vyrostla do výšky, fazole vystoupala po jejích stoncích vzhůru a dýně svými pichlavými listy obalila obě rostliny a pokryla půdu, tak aby ji ochránila před plevelem.

Tradice dlabání a vyřezávání luceren ze zeleniny pochází z Irska. Ovšem dýně se za tímto účelem začala používat až v polovině 19. století, kdy s sebou přistěhovalci do Spojených států přinesli svou lucernovou tradici a zjistili, že sytě oranžová plodina se pro tento účel perfektně hodí. Fakt, že dýně v minulosti představovala v podstatě jediný prostředek pro obživu v období krutých zim a zároveň zdroj světla, vedl k tomu, že si ji lidé začali spojovat s potřebou pohodlí, potravy a domova. Dýně v sobě spojuje dva základní motivy podzimu – sklizeň a smrt. Vzhledem ke všem těmto charakteristikám, není divu, že se dýně stala neodmyslitelným symbolem strašidelného a temného svátku Halloween.

Vitamíny, minerály, antioxidanty

Dýně jsou bohatým zdrojem antioxidantů, jež pomáhají chránit naše tělo před rakovinou. Jsou nadopované sacharidy, které jsou pro nás zdrojem energie a rovněž jedinečným koktejlem vitamínů a minerálů. Z minerálů je nejvíce obsažen draslík, kterého je v dýni asi o pětinu více než v banánu. Dále pak zinek, vápník, železo, měď, magnesium, mangan a fosfor.

Dýně je jedním z nejlepších známých zdrojů karotenoidů, jež jsou velmi důležité zvláště pro zdraví našich očí. Jedním z karotenoidů je vitamín A, který chrání oči proti zákalům a proti poškození v důsledku nadměrného vysoušení. Pro srovnání: Dýně obsahuje téměř dvakrát více vitamínu A než například mrkev. Dnes je rovněž dobře známo, že látky, díky kterým má dýně (i jiné ovoce a zelenina) svou výraznou barvu pomáhají chránit tělo před onemocněními srdce, rakovinou a předčasným stárnutím.

Dalšími vitamíny, na něž je dýně bohatá, jsou vitamíny C a E. Ty, spolu s vitamínem A, pomáhají udržet naši pokožku jemnou a pružnou a jsou obecně velmi prospěšné pro naši imunitu. Vitamín C je velmi důležitý pro tvorbu kolagenu, zatímco vitamín A chrání pleť před slunečními paprsky a škodlivými látkami. Vitamín E je nedílnou součástí každé buňky v našem těle a jeho úkolem je chránit je před porušením.

Dýňová semínka a dýňový olej

Dýňová semínka jsou kapitolou samy pro sebe, jelikož jsou, kromě dýně jako takové, další vitamínovou a minerální bombou. Vzhledem k obsahu aminokyseliny zvané cucurbitin, dýňová semínka představují spolehlivý způsob pro likvidaci vnitřních, zvláště pak střevních, parazitů. U mužů také skvěle působí na udržení zdravé prostaty a stimulují produkci mužského hormonu. Dýňová semínka dále pozitivně ovlivňují činnost močového měchýře, zažívacího ústrojí, svalovou stavbu, tlumí nevolnost spojenou s cestováním a jsou vhodné rovněž v psychologické léčbě pro zmírnění deprese.

Opražená dýňová semínka, která se dají jíst ke svačině nebo nasypat na salát či polévku, se dají připravit takto:

• Vyberte semínka z dýně (např. lžící) a propláchněte je ve studené vodě, abyste odstranili zbytky dužniny.
• Dobře semínka vysušte, např. za použití utěrky a předehřejte troubu na 180 °C.
• Nasypte 2 hrnky semínek do mísy, přidejte 2 lžíce olivového oleje a jednu z následujících ingrediencí: 2 lžíce nadrcených fenyklových semínek, 1 lžíci mletého sušeného rozmarýnu nebo 1 lžíci nadrceného kardamomu spolu s ½ lžíce nadrceného muškátového oříšku. Vše zamíchejte a dochuťte hrubozrnnou solí.
• Rozprostřete semínka v jedné vrstvě na plech vyložený pečícím papírem a pečte v troubě 10 až 12 minut nebo dokud semínka nezezlátnou. Po upečení je rozprostřete na papírové utěrky a nechte vychladnout.

Dýňový olej bývá tmavě zelený s nádechem do tmavě červené barvy. Je plný zinku, esenciálních mastných kyselin a jeho chuť je velmi výrazná. Používá se pro léčení zranění, zvláště popálenin a popraskané kůže. Stejně jako semínka, působí i olej velmi pozitivně na mužskou prostatu.

Dýně a kulinářství

Pro gastronomii je dýně skutečným pokladem, jelikož nabízí jedinečnou chuť a velmi dobře se doplňuje s mnoha druhy koření. To znamená, že ji můžeme připravit na mnoho způsobů. Nejlepší je, když použijeme hřejivé hnědé koření, jako je skořice, muškátový oříšek, hřebíček, zázvor, nové koření, badyán nebo kardamom. Mimo to dýně velmi dobře chutná ve spojení s mnoha dalšími přísadami od sladkého medu, přes citrusy až po česnek. Dýně je nositelem tisíce sladkých, slaných i pikantních chuťových kombinací.

Existuje velké množství různých druhů dýní, přičemž všechny jsou jedlé, a to i ty okrasné. V našich končinách je nejčastěji možné sehnat dýni Hokkaido, jež je jediným druhem, který se nemusí před vařením loupat. Čeští prodejci dále nabízí například dýni máslovou, muškátovou nebo špagetovou.

Recept – Dýňové kari

Na velmi jednoduché a skvělé dýňové kari si připravte:

• Čerstvou dýni (dobrá je Hokkaido nebo máslová, ale hodí se i jiné druhy);
• Pórek a papriku;
• Houby (např. mražené nebo sušené hříbky);
• Olivový olej;
• Římský kmín, Kari koření, Sůl;
• Vodu (zeleninový vývar);
• Kokosové mléko.

Dýni oloupeme (nemusíme loupat, pokud používáme Hokkaido) a nakrájíme na přibližně centimetrové kostky. Na kolečka nakrájený pórek krátce osmahneme na olivovém oleji, přidáme nakrájenou papriku, dýni a houby (pokud používáme sušené, musíme je předem namočit, aby změkly). Chvilku vše restujeme a poté podlijeme vodou, případně zeleninovým vývarem. Okořeníme solí, kari kořením a římským kmínem a necháme pod pokličkou vařit na mírném plamenu, dokud dýně a paprika nezměknou (cca 20 minut). Na konec přidáme kokosové mléko pro zjemnění a zahuštění. Podáváme například s rýží basmati.

Zdroje

C. Thomas, A. Cao, Ch. Forberg: 50 Best Plants on the Planet; S. Chillemi, Dr. M. Chillemi: The Complete Guide to Natural Healing; M. A. Tuckman: For the Love of Pumpkins. Zdroj obrázků: shutterstock.com.

[mon]