Dýcháme jen vzduch?

Ve vzduchu již dávno nekoluje jen životně důležitý kyslík, vinou lidské činnosti je i plný nečistot a zplodin. Lidské zdraví to potom odnáší mnoha komplikacemi. Nádory, astma, zhoršená funkce plic a dýchacích cest mohou dostat člověka na kolena. Přitom stačí jen regulovat odpad a nečistoty z továren, výfuků aut anebo třeba i z těžby hornin. 

Znečištěný vzduch

I malé dítě dnes ví, že vzduch netvoří jenom kyslík, ale i řada dalších plynů. Nejdůležitějším pro nás kyslík, kterého je ale jen okolo 21 %, zato dusíku je ve vzduchu 78 %. Dále jsou ve vzduchu přítomny oxid uhličitý, vodík, helium nebo taky argon. Do toho je vzduch také znečištěn řadou zplodin. Jedná se například o výfukové plyny, nezdravé množství smogu, ozou a UV záření nebo zplodiny jaderných elektráren. Přiznejme si, že často si za to můžeme sami. Stromů a celkově vegetace vlivem kácení a mýcení ubývá, takže se zbavujeme pro naše zdraví důležitého kyslíku. Bydlíme nejvíce ve městech, plných škodlivin z výfukových plynů a kouře z továrních komínů.

Přitom Světová zdravotnická organizace bije na poplach. Znečištění ovzduší způsobilo v roce 2010 smrt následkem rakoviny plic asi u 223 tisíc lidí na světě.

Zdroje znečištění

Zdroje znečištění se dají rozdělit na přírodní a antropogenní. Takovým přírodním zdrojem může být třeba pouštní písek, jenž se dostává do vzduchu. Nebo radioaktivní plyn radon, uvolňující se ze zemské kůry. A můžeme se bavit i o sopečné aktivitě, kdy se její činností dostávají do vzduchu popel, síra, chlor a další škodliviny. Mzei antropogenní zdroje patří třeba zplodiny motorových vozitel nebo tepelných a jaderných elektráren, hlavně co se týče ukládání a přepravy vyhořelého paliva. Dalšími zdroji jsou lesy a porosty vypálené člověkem a místa spalování fosilních paliv, spalování v pecích a spalovnách odpadů.

Ekologové mají na mušce i vojenské zdroje jako otravné plyny. Můžeme se bavit též o skládkách, těžbě uhlí, rud a kamene nebo o nevhodném obdělávání půdy.

Co nám hrozí?

Všechny zmíněné zdroje nečistot jsou obrovskou zátěží pro naše zdraví. Mezi nejčastější choroby způsobené špatným ovzduším patří astma, rakovina a kožní a srdeční nemoci. Astmatem trpí čím dál více dospělých a častěji i malé děti. Znečištění roste zejména v důsledku spalování fosilních paliv, při němž unikají do vzduchu drobné toxické částice.

Ty pak pronikají do našeho dýchacího systému. Taková rakovina plic, ale také třeba rakovina prsu souvisí se znečištěním vzduchu. Kromě rakoviny plic dochází také kvůli špatnému ovzduší k celkovému zhoršování funkce plic a tvorbě zánětů v této oblasti.

Nejhorší oblasti

Nejzasaženějšími oblastmi u nás jsou Ostravsko, Ústecko a Praha. Ostrava a okolí představuje nejznečištěnější region u nás. Pravidelně je zde na měřen překročený limit pro polátavý prach. Zdrojem jsou hlavně hutní průmysl, doprava a emise. Doprava rozvíří usedlý prach a emise z ní přispívají ke vzniku přízemního ozonu v letních měsících. V Praze se jedná hlavně o dopravu a stejně jako na Ostravsku jsou i zde překračovány hodnoty polétavého prachu. Na Ústecku je na vině povrchová těžba hnědého uhlí a jeho spalování v uhelných elektrárnách. Plocha těžebních lomů je velká a z nezpevněných povrchů je odnášen prach. Dalším znečišťovatelem jsou i chemičky.

Historický vývoj

Již v 70. a 80.letech 20. století patřilo znečištění ovzduší u nás k nejhorším v Evropě. Po roce 1989 byla zavedena mnohá opatření ke snížení znečištění ovzduší zejména v energetice a průmyslových odvětvích. Díky tomu došlo k poklesu znečištění ovzduší řadou látek, například oxidy dusíku a prachovými částicemi. Po roce 2000 došlo ke zvratu a koncentrace znečišťujících látek naopak vzrostly. V oblastech s intenzivní automobilovou dopravou jde také o problémy s benzo(a)pyrenem. V dopravně zatížených oblastech se jedná o komplikace s oxidem dusičitým. Kvalitu ovzduší v Čechách leduje Český hydrometeorologický ústav, jenž provozuje Státní sít imisního monitoringu a na svých stránkách zveřejňuje výstrahy a index kvality ovzduší.

Výroční zprávy o kvalitě našeho ovzduší pro změnu zpracovává Ministerstvo životního prostředí ČR. Po předložení vládě jsou tyto zprávy zveřejňovány.

Parametry znečištění

Když se podíváme na jednotlivé parametry znečištění, je toho opravdu hodně. Už jenom k benzo(a)pyrenu se Státní zdravotní ústav nevyjadřuje lichotivě. V roce 2005 byly v České republice měřeny koncentrace benzo(a)pyrenu na 21 monitorovacích stanicích. Cílový limit... byl překročen na 80 % měřících stanic. Ve stejném roce byly překročeny také hodnoty benzenu na třech stanicích v Ostravě a jedné v Praze. V roce 2007 bylo pro změnu 85 % lidí v ČR vystaveno přízemnímu ozonu.

Množství oxidu siřičitého - hlavní problém způsobující kyselé deště před rokem 1989 - se sice do roku 2006 podařilo významně snížit, ale poté až od dnešních dnů jeho koncentrace opět stoupá. Velmi vysoké jsou u nás také emise oxidu uhličitého ze skleníkových plynů. I v tom máme jedny z nejvyšších hodnot v EU. Podle odborníků se vůbec nedaří naplnit politiku životního prostředí ke snižování emisí skleníčkových plynů. Například obsah toluenu v ovzduší byl podle Státního zdravotního ústavu v roce 2005 nejvyšší v Ústí nad Labem a v Praze.

Jak snížit znečištění vzduchu

Na znečištění vzduchu u antropogenních zdrojů je vhodné použít zařízení na zachycování emisí. Jedná se o prachové filtry, katalyzátory, odsiřovací a denitrifikační zařízení. Katalyzátor výfukových plynů snižuje množství škodlivin produkovaných výfukem tím, že katalyzuje reakce, jež je převádějí na méně toxické látky. Denitrifikací se rozumí přeměna dusičnanů na elementární dusík. V průmyslu a dopravě je vhodná změna paliva a přechod na nízkouhlíkové technologie. K čistému ovzduší také přispívá větší výsadba rostlin a stromů, protože spotřebovávají oxid uhličitý a tvoří kyslík. Lesy rovněž zadržují vodu, zpomalují vysychání krajiny omezují zvyšování prachu ovzduší.

Důležitost zelených ploch

Nejen znečištěný vzduch, ale také závadná voda, hluk a vystavení prachu a chemikáliím má na svědomí každé osmé úmrtí v Evropě. Zajímavé je rovněž, že nejvíce ohroženy těmito vlivy jsou rodiny s nízkým příjemem. Státy EU by podle Evropské agentury pro životní prostředí měly přijmout taková opatření, která zabrání zhoršování životních podmínek pro nejchudší vrstvy obyvatel a zajistím jim plnohodnotné podmínky, jež mají ostatní občané v Evropské unii. Nejnižší úmrtnost v Evropě je podle statistiky v severských zemích. Nejlépe dopadly Norsko a Island, nejhůře Albánie a Bosna a Hercegovina.

Agentura ale také dává důležité doporučení: Pro zlepšení přírodního prostředí bude třeba zasadit se o růst nových modrých a zelených ploch, které pomáhají snižovat hlukovou zátěž, zvyšují biodiverzitu, ale pomáhají i chladit města v letních vlnách veder.

Následkem jsou alergie

Za slovo alergie jsou zodpovědní Clemens von Purqzet a Béla Schick, kteří na začátku minulého století zpozorovali, že mezi jejich pacienty je stále více těch, kteří začali být přecitlivělí na tak běžné látky, jako jsou pyly, či dokonce některé druhy potravin. V roce 1906 dali pánové hlavy dohromady a z řeckých slov allos (jiný, změněný stav) a ergon (práce, reakce) vytvořili slovo alergie. O něco později se v lékařské literatuře navíc objevil nový pojem: alergologie.

Základní typy alergenů

Inhalační alergeny

... se do našeho těla dostávají vdechnutím. Patří mezi tě pyly trav, bylin a stromů, roztočové či zvířecí alergeny nebo plísně.

Potravinové alergeny

... způsobují silnou reakci na určitý druh potravin, například na vejce, mléko, pšeničnou mouku či rajská jablka. Máte-li alergii na některý druhý ořechů, můžete se klidně i udusit.

Alergie na hmyzí bodnutí

... znamená, že vám může během pár minut zastavit srdce jedině žihadlo. A je úplně jedno, jestli vám ho dá vosa, nebo včela.

Alergie na léky

Zeptal se vás zubař, zda nemáte alergii na utlumující léky? Možná vám zachránil život. Lokální anestetika jsou při takové alergii životu nebezpečná, stejně jako některá antibiotika či barbituráty.

Vítejte mezi alergiky

Na první pohled připomíná virózu či nástup angíny. Pacientovi obvykle nejprve zduří nosní sliznice, takže nemůže dýchat, k tomu se brzy přidá svědění a zarudnutí očí, které občas vede až k zánětu spojivek. Na druhém schodu už lapátek po dechu a při sestupu navíc máte pocit, že jdete z vrcholku Mount Everestu. Jako by vám někdo do uší zastrčil velký rohlík. Poslepu saháte po teploměru, jelikož máte pocit horečky, ale hned vám prsty sklouznou na nohy či ruce, protože ty vás svědí jako čert. Vítejte mezi alergiky.

Zkuste velký úklid

Většina alergiků si musí zvyknout na to, že pro ně den začíná spolknutím prášku a večer nosní sprchou s vodou obohacenou mořskou solí. Ale své udělá i obyčejný velký úklid. Určitě se během něj nezbavujete závěsů a záclon. Ty naopak slouží jako dobrý lapač pylů a nečistot, takže je raději pořádně vysajte speciálním vysavačem. Zkušení pacienti vám doporučí i to, abyste ráno nestlali. Raději přehoďte lůžkoviny třebas přes židli, aby matrace a duchny vyschly. A přestaňte se smát těm, kteří vystaví na balkoně polštáře a deky paprskům sluníčka. Vaši roztoči nemají sucho rádi.

Zaregistrujte se a vyzkoušejte náš vědecký dotazník, který vám usnadní hledání nového protějšku.

[ivi]