Násilí a ponižování nejsou normální

„Mám pocit, že si za to můžu vlastně sám. Vždyť jsem dělal tolik věcí špatně. Dokud nedošlo na bezdůvodnou fyzickou sílu, neuvědomoval jsem si, že moje manželka je vlastně tyran,“ popisuje Jaroslav (46 let) svůj život. Vypráví, že dlouhá léta jeho manželka až nezdravě žárlila. Kamarádi ho prý upozorňovali, že to není normální chování dospělé osoby, ale on sám to chápal jako projev velké lásky. Pak následovalo vydírání, které přešlo k vyhrožování a ponižování. K fackám a ranám pěstí už zbýval jen krůček.

Jaroslav je jedním z mála mužů, který se nestyděl svůj problém řešit. Podal žádost o rozvod a jako důvod uvedl násilí. Podle jeho slov nešlo o italskou domácnost, jeho manželka měla vždy převahu a on se jí snažil uklidnit. Když došlo i na fyzické napadení, cítil se bezbranný. „Vždyť je to žena! Přece bych nemohl uhodit ženu,“ vysvětluje Jaroslav, který byl v koncích. Nemohl se útokům manželky bránit a modřin si všimli i přátelé a kolegové. Jaroslav hledal různé výmluvy a až po rozvodu přiznal pravý důvod. „Nechtěl jsem s tím jít na veřejnost, svou bývalou manželku mám rád a rozhodně jsem ji nehodlal očerňovat předem,“ říká. Rozvod vše vyřešil a bývalá partnerka navštěvuje psychologa.

Ženy bývají v pasti

Jaroslavův příběh je jedním z mála, který neskončil ublížením na zdraví nebo smrtí. Situace je velmi komplikovaná zejména pro ženy. Bývají finančně závislé na partnerovi, nedokáží se ubránit jeho ranám a navíc se velmi často snaží chránit hlavně své děti. Ženy jsou v tomto ohledu bezbranné, sdílejí domácnost s násilníkem a jeho vykázání na několik dní z domu, neřeší situaci, kam jít.

„Bylo to zoufalé, neměly jsme s dcerou úniku. K mojí 70 leté mamince a 90 leté babičce jsme se odstěhovat nemohly. Zkoušely jsme se obrátit s žádostí o pomoc na jedno dobře známé centrum, kde nám ale vlastně nic nenabídli,“ vysvětluje Lucie (54 let), která má všechny trable již pár 15 let za sebou a nerada na toto období vzpomíná. Tenkrát mohl být útočník vykázán z bytu pouze na 24 hodin, za tak krátkou dobu nelze sehnat bydlení nebo se odstěhovat. Řešení se objevilo až po několika letech, kdy se po vygradované situaci násilník se nechal dobrovolně hospitalizovat na psychiatrii. Zařízení opustil velice záhy, týden Lucii stačil na to, aby vše zařídila a s dcerou zmizela.

„Dlouho jsme nikomu nesvěřily, kde žijeme ze strachu z pronásledování. O našem přestěhování jsme věděly jen já a dcera,“ líčí napínavý příběh Lucie. Všem ženám, které žijí v podobné situaci, radí, aby se nebály chopit jakékoliv příležitosti k útěku.

Hlavní je každý incident hlásit na Polici České republiky, pokud se budou útoky opakovat, je snadnější útočníka odsoudit, protože už bude mít záznamy.

Co je domácí násilí a jak se projevuje

Na webových stránkách Policie ČR, občanského sdružení Acorus nebo v internetové verzi Lidových novin, se lze dočíst, co všechno je domácí násilí. Za toto chování hrozí přestupky i trestní stíhání, záleží na míře násilného chování a rozhodnutí soudce.

Pro přesné definování, co znamená domácí násilí, je uvedeno na webu občanského sdružení Bílý kruh bezpečí. Aby čtenáři Seznamte.se dostali kompletní informace, zásadní část redaktorka okopírovala.

Klíčové znaky domácího násilí:

Opakování a dlouhodobost – z jednoho útoku jakéhokoli charakteru ještě nelze určit, zda jde o domácí násilí. Může to však být jeho začátek.

Eskalace – od urážek se stupňuje k psychickému snižování lidské důstojnosti až k fyzickým útokům a závažným trestným činům ohrožujícím zdraví a život.

Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí osoby ohrožené a osoby násilné – domácí násilí nejsou vzájemná napadání, hádky, rvačky, spory, kde se role osoby násilné a osoby ohrožené střídají.

Neveřejnost – probíhá zpravidla za zavřenými dveřmi bytu či domu, stranou společenské kontroly.

Aby skutek byl domácím násilím, musí být naplněny všechny čtyři znaky!

Projevy domácího násilí:

Psychické násilí

• zastrašování – zlé pohledy, výhružná gesta, předvádění zbraní, ničení věcí, ubližování jiným v přítomnosti ohrožené osoby
• zvýšená kontrola všeho, co ohrožená osoba dělá – kam jde, s kým mluví, co říká, kdy se vrátí, omezování samostatnosti a rozhodování o sobě
• kritizování a ponižování – nadávky, zesměšňování, snižování schopností, zpochybňování duševního zdraví, zlehčování obav, přehlížení přání a potřeb
• vyhrožování a vydírání – nucení k poslušnosti, vyhrožování bitím, přerušením kontaktů, sebevraždou, vydírání přes děti, vnoučata, vyvolávání pocitů viny
• fyzické násilí – facky, rány pěstí, kopání, tlučení hlavou (např. o stěnu, topení), rdoušení, tahání za vlasy, bití nějakým předmětem apod.
• sociální násilí – izolace od příbuzných a přátel – zákaz přijímat návštěvy, svým chováním odrazovat návštěvníka od dalších návštěv, zákaz telefonovat, dívat se na TV, doprovázení např. k lékaři, na úřady
• ekonomické zneužívání – zamezení přístupu k financím (i vlastním), vydírání, vynucování přepsání bytu, nemovitosti
• sexuální násilí
• kombinace

Rizikové faktory doprovázející vznik domácího násilí mezi blízkými osobami:

vynucená sociální izolace
finanční závislost na partnerovi
péče o děti v rámci mateřské a rodičovské dovolené
zdravotní postižení a omezení
vyšší věk a bezmocnost seniorů
přechod z aktivní zaměstnanosti do starobního či jiného důchodu
nezvládnuté rodičovství a výchova dětí
závislosti násilné osoby

Zdroj: http://www.acorus.cz/cz/domaci-nasili/info-o-domacim-nasili.html

[paf]