Detoxikujte unavený vztah
Ani dost zkrátka nestačí
Dělat každý den jenom běžné povinnosti nestačí, i když je máte spravedlivě rozděleny. A nestačí ani nosit kytky jednou za měsíc, občas uvařit něco extra k jídlu a kupovat kapky do nosu, když je ten druhý nemocný. Proti stereotypu musíte dělat víc. To, díky čemu se bude ten druhý cítit jedinečný. Třeba že mu uvaříte jídlo, po kterém se může utlouct odmalička, necháte ho dívat se v televizi, na co chce, i když vy byste zrovna rádi sledovali něco jiného. Nejde o luxusní dárky, ale o pozornost a moment překvapení, kterým druhému děláme radost. A tím i sobě.
Po hádce se omluvte
Když už jste si vjeli do vlasů, jde hlavně o to, co s tím pak uděláte. Nejlepší protijed tiché domácnosti, co se už už chystá na další výbuch, je omluva. A zejména milujete-li cholerika, vyplatí se omluva i v tom případě, pokud jste v právu. Neomlouváte se totiž za své názory ani za to, co jste (ne)udělali, ale za to, že jste se nechali vytočit a dovolili, že se vám diskuse vymkla z rukou.
Občas každý sám
Na všednost, kvůli které se rychle vytrácí ze vztahu jiskra a místo ní se dostavuje únava ze života ve dvou, platí pravidelný oddychový čas. Vy i ten druhý potřebujete mít čas dělat si vlastní věci podle sebe o samotě. Čím dříve si stanovíte kdy a kolik hodin týdně budete trávit jeden bez druhého, tím líp pro oba. Minimálně proto, že si pak máte o čem povídat.
Nejlepší kompas
Silné a kvalitní vztahy mají jedno společné: pro každého z partnerů je ten druhý stejně důležitý jako on sám. Vztahy, kde se podle toho chová jen jeden z partnerů, jsou odsouzeny k zániku. Dělat si věci po svém bez ohledu na druhého totiž dlouhodobě nefunguje. Dříve nebo později se jeden cítí jako oběť a druhý se odcizuje čím dál víc.
Jasné věci hodně nahlas
Když můžete říct něco hezkého, neváhejte. Všichni potřebujeme pocit jistoty, podpory a obdivu. Váš partner není v tomhle jiný. A slyšet pochvalu právě od vás je pro něj důležitější než od kohokoliv jiného. Místo toho, abyste si mysleli "To je přece jasné a nemá smysl to pořád opakovat", měli byste se na to podívat trochu jinak: "Je to přece jasné, tak proč to neříct?".
Sex musí bavit
Sex je jedna z mála věcí, o které se nemluví, ale která se dělá. Ze vztahu by neměla aktivní láska zmizet ani po letech. Nezáleží ale ani tak na tom, jak často pár sex provozuje, mnohem podstatnější je, že je opravdu baví a dokážou si ho užít. Pak jsou spokojeni oba. Je navíc dokázáno, že otevřenost v oblasti sexuality, je tou nejlepší obranou proti nevěře.
Mluvte o tom, co vás žere
Leckdy jsou to maličkosti, co nám na druhém vadí, ale právě ty nás rozčilují snad nejvíc. Když máte pocit, že už tolerantní být nechcete a nemůžete, je pro váš vztah mnohem lepší, když své pocity dáváte jednoznačně najevo. Konec konců, když to nebudete říkat, jak jinak se partner doozví, že je s tím protivný? Platí ale důležitá zásada - co vás žere, o tom mluvte v klidu. Vyšší dívčí je použití humoru: "Hele, na chlapa výborně zvládáš víc věcí najednou. Dokážeš být nudný i protivný zároveň." Ovšem pozor, mezi vtipem a sarkasmem je hranice velice tenká.
Co (ne)mám?
Zkuste si položit otázku: Nemám náhodou doma poklad? Většinu času totiž automaticky myslíme na to,co bychom chtěli, a nikoliv na to, co máme. Vyzkoušejte to, možná vůbec poprvé poznáte, jako to je cítit se spokojeně.
Když se stane průšvih
Dlouhodobé vztahy jsou ohrožené dnes ještě víc než kdykoliv v minulosti. Dají se krize ustát?
Ode dneška chci
Zjistili jste, že vám partner udělal něco, co se vás bytostně dotklo? Máte dojem, že se přes to nedokážete přenést, ale přitom vám hlas v hlavě pořád našetpává musíš? Pak zkuste místo "musím" začít používat "chci" nebo "můžu". Mnohdy opravdu nemusíte, byť říkáte, že ano. Avšak už to slovo vám podsouvá představu, že o vás rozhoduje někdo jiný - a tomu se brání podvědomí třeba i tím, že se cítíme nemilovaní.
Omlouvám se a přijímám vinu
Udělali jste sami něco, co se nedělá? Máte pocit viny, se kterým se nedá žít? Nepostávejte na rozcestí a vydejte se správnou cestou.
Kudy povede? Nic příjemného vás na ní pravděpodobně nečeká, ale každá akce je víc než nicnedělání. Aby se z krize vztahu nestal jeho konec, musí se začít řešit. Pojmenujte svou vinu, vysvětlete protějšku, proč se to stalo, omluvte se a dejte záruky, že příště se nic podobného opakovat nebude. Dělat chyby je lidské, odpouštět také. Aby vám bylo odpuštěno, musíte být sami přesvědčení, že příště ve stejné situaci budete (poučení ze svých chyb) jednat jinak. Jestli si tím nejste jistí, pak je problém hlubší a žádné "promiň" na jeho řešení asi stačit nebude.
Buďme sami sebou
Po několika letech vztahu mívají (obvykle ženy) pocit, že se ztratily. Že žijí život, který se od nich očekává, a že partner jejich existenci ani nevidí. Muži při konfrontaci bývají překvapení, neboť o doutnající nespokojenosti partnerky neměli ani potuchy. Bývá to tím, že ženy mají častěji na začátku vztahu tendenci předvádět své lepší já a pak už v roli zůstanou. Jenže v roli se dá prožít představení, nikoliv život. Dřív než bude pozdě, nechte partnera poznat, s kým opravdu žije.
Udělejte to hned, i dvacetiletý vztah to může zázračně nakopnout. Už to neoddalujte ani o den, uvidíte, jak se vám uleví.
Jak se naučit chválit
Všichni občas potebujeme slyšet, jak jsme úžasní, šikovní... Chvála nejen potěší, ale dokáže podpořit a motivovat. Jak se ji naučit dávat?
Lichotka není pochvala
Na lichotkách není nic špatného. Ale komplimenty jako "dnes ti to fakt sluší" anebo "ten projekt se ti fakt povedl", fungují spíše jako jednorázová radost. Potěší, ale to je tak asi všechno. Když chcete chválit tak, abyste pochvalou motivovali, měli byste si s ní podle psychologů dát trochu více práce. Skutečná pochvala je náročná, protože si vyžaduje, aby člověk přestal trvat na tom, co si myslí, že bude jako pochvala fungovat a byl ochotný hledat to, co funguje.
Může to být věta "ty jsi ale šikovný", anebo konkrétní ocenění, například: "Děkuji, že si dnes zašel na ten úřad místo mě. Zvládl si to skvěle a velmi mi to pomohlo."
Změňte slovník
Zajímavý názor na pochvaly má americký podnikatel a motivační řečník Derek Sivers. Udělal následující experiment. Studenti dostali úlohu, za kterou byli oceněni pochvalou. Polovině bylo řečeno "skvěle, musíš v tom být vážně dobrý", zatímco druhé "skvěle, je vidět, že si pracoval opravdu tvrdě". Když odborníci testovali studenty podruhé, první skupina měla výsledky o 20 % horší, zatímco druhá o 30 % lepší. Co z toho podle Siverse plyne? První pochvalou sice lidi oceníte, ale také jim říkáte, že mají zřejmě talent a nemusí se tolik snažit. Takže se snažit přestanou.
Naopak druhou větou lidi motivujete. Když někomu řeknete, že asi musel hodně obětovat, aby se dostal tam, kam se dostal, je podle Siverse pravděpodobnější, že ho takové ocenění pořádně nakopne.
Rozvíjejte rozhovor
Americký psycholog Martin Seligman v knize Rozkvétání píše, že na kvalitu lidských vztahů má mnohem větší vliv to, jak reagujeme na dobré zprávy, než to, jak řešíme spory. Když nám kamarádka řekne například "v práci mě povýšili", většinou reagujeme "tak to je skvělé". Seligman tvrdí, že naše reakce by měla být mnohem aktivnější. Měli bychom nejen přikývnout a říci všeobecná slova uznání, ale ideálně rozvinout debatu a požádat protějšek, aby nám o celé věci povyprávěl.
Například: "To je skvělé. Vím, jak je to pro tebe důležité. Tak mi to řekni pěkně celé od začátku. Kdy si byla, když ses to dozvěděla? Jak si reagoval? A jak to oslavíme?"
Zapomeňte na sebe
Zapomeňte chvíli na sebe, jak při pochvale vypadáte, jak znějí slova. Když se přestanete hlídat, dokážete být citlivější k druhým, a tedy i k tomu, co říkat a kdy to říkat. Když cítíte, že je čas na pochvalu, jednodušte to udělejte. Nikdy nechvalte jen s cílem získat přízeň, na to jsou lidé dost citliví. Místo toho, aby se k vám chovali vstřícně (což se očekává, neboť jste je pochválili), spíše se od vás odtáhnou.
Vybudujte si svůj perspektivní a úspěšný vztah, dokážete to. Toho pravého partnera, který vás bude nejenom milovat, ale bude vás také ctít, tolerovat a chtít s vámi nějaký skvělý partnerský vztah opravdu vybudovat, najdete třeba díky vědeckému seznamovacímu dotazníku nebo partnerské shodě podle zvěrokruhu.
[ivi]