Bylinná kúra pomáhá od toxinů

Jak se na jaře cítíme je jen důsledkem celoročního způsobu života a zátěže, jakou jsme na organismus navalili. Nastřádali se nám prohřešky už od minulého jara, léta přes podzim, zimu a vánoční hodování. Začít s jarní očistou v polovině března už je téměř pozdě. Jak věděli naši předkové, kteří dodržovali masopust, nejlepší čas pro detoxikaci organizmu je v únoru. Kdo však zaváhal, může proces čištění podpořit bylinkovou kúrou. Nejsnazší je nasbírané bylinky spařit horkou vodou nebo je ve vodě rozmixovat. Detoxikační jarní nápoj voní jako rozkvetlá louka a je nabitý minerály, vitamíny, enzymy, flavonoidy a tolik potřebným, často opomíjeným, chlorofylem.

Sbírat můžeme v podstatě cokoliv, co nám přijde pod ruku: pampelišky, sedmikrásky, jetel luční, šťovík, rdesno, jablečník obecný, popenec obecný, řebříček a mnoho dalších. Žádná rostlinka není plevel, jen si stačí pročíst herbáře a bylinkáře. Kdybychom znali co naše babičky a prababičky, nemuseli bychom podporovat farmaceutické společnosti a stačilo by nám luční a lesní kvítí. Některé bylinky jsou jedlé a stravitelné i čerstvé, jiné je lepší tepelně upravit například spařit horkou vodou nebo přimíchat do jarní nádivky.

Základem je kopřiva

Kopřiva nejen čistí, ale dodává tělu i živiny. Tudíž kopřivová nádivka není jen výborný pokrm, ale pokud obsahuje i natrhané mladé výhonky kopřivy, je i skvělým pomocníkem s jarní očistou. Čerstvě natrhaná kopřiva by měla tvořit základ bylinkových nápojů. Zdraví jedinci mohou pít i zelené nálevy z vymačkané kopřivové šťávy nebo kopřivy rozdrcené a smíchané s vlažnou až studenou vodou. Kdo trpí alergiemi a není zvyklý na tuto rostlinu syrovou a neupravenou, doporučuje se mu zalít její výhonky horkou vodou a nechat louhovat. Podle doktorky Michaely Šimkové, která se věnuje tradiční čínské medicíně, bychom kopřivu neměli pít samotnou, ale vždy v nějaké bylinné směsi.

Dary rozkvetlé jarní louky

Velmi oblíbenou a důležitou rostlinkou je pampeliška neboli smetanka lékařská. Konzumovat lze její lístky například v salátu, důležitý je kořen smetanky. Ten podporuje játra, žlučník a celý trávicí trakt. Sbírá se před rozkvětem pampelišky a ani usušený neztrácí na síle. Na jaře se pije šťáva z čerstvého kořene a lze ho přidat i do jarního nápoje.

Bez jitrocele ani ránu. Kdo má suchozemskou želvu, ví, jak ta si pochutnává na čerstvých lístcích jitrocele. Aby ne, když je to přírodní antibiotikum, které posiluje imunitní systém a ochrání nás před chřipkami, opary a jinými neduhy. Jitrocelové listí můžeme přidat do salátu, drcené bylinné směsi s vlažnou vodou nebo spařit a připravit jako čaj. Oblíbený je sušený jitrocel, ale ten si můžeme šetřit na zimu.

Sedmikráska stimuluje játra, žlučník a podle pověr po ní ženy zkrásní. Mimo jiné pomáhá od křečí, ale pozor na její lehce projímací účinky. Pochoutkou je například domácí chléb namazaný pravým máslem a posypaný kvítky sedmikrásky. Kouzelně působí v salátech a samozřejmě se z ní dá uvařit čaj nebo ji lze přidat do jarního zeleného nálevu. Sedmikráska má opravdu nepřeberné množství využití.

Nezapomeňme na popenec obecný (břečťanolistý). Ten patří k léčivým bylinám i pikantnímu koření. V Čechách se řadí mezi původní vegetaci a často je k vidění jako ozdoba zídek, jelikož jeho drobné fialkové kvítí vytváří rozkošnou přírodní dekoraci. Přidat jej lze do polévek místo pepře nebo nasekat do vařených brambor. Pomáhá stimulovat metabolismus a zároveň ho i ochraňuje před nepříznivými vlivy zvenčí.

[paf]