Bojujme kořením a bylinkami

Kurkuma - bojovník proti mrtvici i rakovině

Fanouškům asijské kuchyně ji nemusíme představovat - ostře žluté koření je součástí nejednoho indického pokrmu. Kromě typické chuti a vůně, připomínající mix pomeranče a zázvoru, je ale kurkuma doslova superpotravinou a zlatým štítem proti nemocem.

Kurkuma, někdy nazývaná také indický šafrán, se vyrábí vařením a následným sušením oddenku kurkumovníku dlouhého. U nás ji můžeme sehnat ve formě prášku buď samostatnou, nebo jako součást kořenících směsí, například nejznámějšího indického kari. Pokud ji ještě nemáte, vyrazte po přečtení tohoto textu do nejbližšího supermarketu nebo specializovaného obchodu s kořením, protože v aprílovém počasí se bez ní rozhodně neobejdete. Podle ajurvédského lékaře Davida Freje by totiž měla být nezbytnou součástí českého jídelníčku, hlavně v chladnějším období.

Tělo totiž přirozeně zahřívá, působí proti mikrobům, virům a kvasinkám nebo při bolestech v krku. To je ale jen začátek. Kurkuma si dokáže poradit s celou řadou tělesných i duševních obtíží.

Nejsilnější antioxidant

Za jejími prokazatelnými úspěchy stojí téměř stejnojmenný polyfenol, kurkumin. Je to jeden z nejsilnějších antioxidantů, tedy bojovníků proti volným radikálům. Ten je dokonce pětkrát silnější než vitamin E, který se nachází například v mléce nebo mase. Kromě toho, že kurkumin působí s kdejakou virózou a nachlazením, má nezastupitelnou funkci v boji proti rakovině. Pomáhá totiž obnovovat imunitu. Podle studie amerických vědců se tak děje proto, že kurkumin zvyšuje produkci bílkovin.

Ty jsou následkem rakovinného bujení ničeny, a tím pádem klesá i obranyschopnost organismu. Za konzumaci kurkumy nám poděkují i naše srdce a cévy. Zlepšuje totiž průtok krve a zabraňuje krevním sraženinám. Navíc je přirozeným tlumičem bolesti a dokáže se postarat i o zlepšení pleti. Odborníci také uvažují o tom, že by toto koření mohlo být účinnou prevencí Alzheimerovy choroby nebo mozkové mrtvice. Starší generace Indů, na které vědci zaměřili své výzkumy, totiž těmito "západními" nemocemi téměř netrpí.

Spalovač tuků i negativních energií

Kurkuma je ale především nenásilným pomocníkem při hubnutí, protože pomáhá s trávením těžších pokrmů, jako jsou maso, vejce nebo ořechy. Její složky umožňují to, aby se nám v těle neukládaly tuky. A jak je to s tím čištěním duše? Podle Davida Freje působí kurkuma nejen v rovině tělesné, ale i duchovní.

Umí vyrovnat naše energetická centra, tedy nám známé čakry. Navíc prý usnadňuje napojení s universem a věcmi mezi nebem a zemí. Ať už ale chcete působit na tělo nebo na duši, tímhle kořením rozhodně nic nezkazíte. Můžete si z něj připravit třeba indické karí nebo ho přidávat do ostatních pokrmů. Výborně se hodí k rýži, do polévek a nejrůznějších omáček. Používá se i na nakládání masa, třeba s jogurtem nebo zakysanou smetanou.

Víte, že...

Ženy a dívky v některých částech Indie si oplachují ve vodě s kurkumou tvář. Ta totiž zanechává zlatavou zář a chrání pleť před akné a podobnými kožními problémy, reguluje činnost mazových žláz, zlepšuje prokrvení, podporuje tvorbu kolagenu, a tím přispívá k regeneraci kůže.

Sladký kořen lékořice

Hluboko do historie sahá pěstování lékořice lysé, byliny z čeledi vikvovitých. Zázračný kořen, lidově zvaný sladké dřevo, je ve skutečnosti odenek rostliny, který podněcuje od pradávna respekt.

Zahuštěný lékořicový extrakt, známý jako pendrek, není využívaný jen v potravinářském a cukrářském průmyslu, ale má mnohem významnější funkci. Jeho léčivé účinky vás možná překvapí. Žvýkání kořene prospívá k očistě dutiny ústní a zároveň jako prevence zánětu dásní. Úspěšně se používá při léčbě zánětlivých onemocnění. Lékořice je typická dlouhým vláknitým hlavním kořenem s četnými vedlejšími kořeny a plazivými šlahouny. Rostlina dorůstá do keře vysokého asi 1,5 m, s bledě zelenými zpeřenými listy.

Původem pochází z blízkého Orientu. Arabští lékaři ji používali také jako projímadlo, k léčbě žaludečních vředů, onemocnění žlučníku a ledvin.

Lékořicové opojení

Drogou je už zmíněný sladký aromatický kořen ze tříletých až čtyřletých rostlin, který se sbírá v období od září do října. Nechává se několik dní fermentovat a suší se přirozeným teplem ve stínu, nebo umělým teplem do 40 stupňů Celsia. Lékořice v sobě skrývá mnoho účinných látek, jako jsou glykosidy, silice, třísloviny, cukry, flavonové a fytoncidní látky, které pomáhají udržovat průchodnost cév. Podporuje také obranyschopnost organismu, pomáhá při střevních potížích, posiluje slinivku, poskytuje úlevu při dýchacích problémech, dobře rozpouští hlen a napomáhá odkašlávání.

Přítomnost kyseliny glycyrrhizinové způsobuje sladkou chuť kořene. Tato látka je padesátkrát sladší než třtinový cukr. Obsah glycyrrhizinu v kořenu lékořice je nestálý a během roku silně kolísá. Odvar drogy je močopudný, pije se po douškách. Může se užívat i vychlazený po jedné lžíci každou půlhodinu. Drogu je přitom nutné užívat s jistou opatrností. Lékořice mírně zvyšuje krevní tlak, není proto vhodné ji používat dlouhodobě. Nekontrolované užívání může způsobit zadržování sodíku a snížení hladiny draslíku v těle.

Léčivá síla čaje

Máte rádi čaj? Oslaďte si ho lékořicí. Nemůže být nic jednoduššího než vhodit kousek kořene do čaje. Kořeny se loupou, aby se odstranil pryskyřičnatý povrch, který nemá právě lahodnou chuť. Jdou použít i sušené. Čaj s lékořicí ale nepijte denně, maximálně třikrát týdně! Je to výborná prevence proti dýchacím onemocněním a na zlepšení dýchání při vleklých dýchacích potížích. Zároveň tím prospějete odhleňování organismu. A kdo má kožní problémy, může vyzkoušet i lékořicovou tinkturu.

Připravte si tři deci šedesátiprocentního lihu a jednu lžíci drceného kořene lékořice. Tu lihem přelijte a nechte 14 dní na teplém místě vylouhovat. Použijte třeba sklenici od okurek s víčkem a denně ji protřepávejte. Po dvou týdnech obsah přeceďte, nalijte do jiné skleněné lahve a uchovávejte v temnu. Užívá se třikrát denně 15 kapek, pravidelně pod obu čtyř až šesti týdnů.

Víte, že...

Moderní medicína zkoumá i protirakovinné léčebné účinky lékořice. Pozitivní vlivy na aktivitu imunitního systému, jistým podílem na detoxikaci organismu, je lékořice vynikající variantou prevence této nemoci a všech nemocí vůbec.

Eleuterokok ostnitý

Ostnatý keř dorůstající výšky tří metrů z čeledi aralkovitých se u nás pěstuje vzácně na zahrádkách. V přírodě se vyskutuje na Sibiři, v severní Číně, severní Koreji a v severním Japonsku. Roste do nadmořské výšky do šesti set metrů nad mořem na vlhkých, slunných místech a v řídkých, jehličnatých lesích. Ve staré Číně ho v dávné minulosti nejčastěji používali v kombinaci s kořenem vítodu tenkolistého či s plodem kdoulovce čínského jako významné tonikum při únavě, artritidě a bolestech v kříži.

Středem zájmu se stal v padesátých letech minulého století, kdy v tehdejším Sovětském svazu hledali náhradu za obtížně dostupný ženšen. Po četných úspěšných výzkumech se pak jeho pěstování rozšířilo do celém Rusku a dostalo se i do Evropy. Vzhledem k jeho léčivým účinkům podobným ženšenu se začal lidově nazýval sibiřský ženšen a podle ostnů čertův keř. Kořen obsahuje draslík, fosfor, vápník, železo, hořčík, mangan, zinek a selen a velmi účinné eleutherosidy A až G.

Užívejte ho ve formě odvaru (1 polévkovou lžíci nadrceného kořene vařte 5 minut v 500 ml vody), další možností je lihová tinktura 2x denně před jídlem ráno a v poledne 30 až 40 kapek. Eleuterokok patří mezi nejvýznamnější harmonizátory, zvyšuje obranyschopnost organismu proti stresu, fyzické a psychické únavě. Pomáhá při léčbě rakoviny zejména prsu, žaludku, ústní dutiny, vaječníků, zmírňuje nežádoucí účinky chemoterapie. Čistí organismus po otravě olovem a škodlivými exhalacemi z ovzduší, je vhodný i pro lidi, kteří pracují s toxickými látkami.

Zvyšuje odolnost organismu vůči nepříznivým vlivům prostředí. Dále pomáhá při srdeční arytmii, zlepšuje prokrvení srdečního svalu a zásobování mozku kyslíkem. Účinně působí při syndromu bílého pláště. Zde je vhodná kombinace se srdečníkem obecným. Eleuterokok snižuje také hladinu cholesterolu a cukru v krvi, posiluje šlachy a kosti, odstraňuje otoky, potlačuje deprese a zlepšuje kvalitu spánku, povzbuzuje činnost štítné žlázy. Funguje jako afrodiziakum, používá se i při neurastenii, doléčování infekčních nemocí, proti virům, při přepracovanosti, vyčerpání a během rekonvalescence po těžkých operacích.

Při užívání antibiotik s koncovkou -mycin se přidáním eleuterokoku účinek těchto léků zvýší.

Tento keř není náročný na pěstování, potřebuje jen více slunce a vlhkou půdu. Kořeny sklízejte třetím rokem, a to maximálně třetinu z keře, abyste ho nezničili. Po vykopání je očistěte od hlíny, opláchněte vodou a podélně rozřízněte. Sušte je při teplotě 65 až 70 stupňů Celsia. Eleuterokoko je složité vypěstovat ze semen, protože mají špatnou klíčivost jako většina aralkovitých. Možností je množení kořenovými odkopky a dřevitými řízky na počátku vegetace a bylinnými řízky koncem června, které zakoření ve stínu za nepříliš vysoké teploty v agroperlitu po ošetření vhodným stimulátorem.

Hojivá mast

Kořen eleuterokoku se užívá i zevně, nejčastěji ve formě masti. Vyrobíte ji z prášku kořene nebo z 20 ml extraktu na 100 ml tuku. Tato mast pomáhá při ekzémech, lupénce a poškození kůže.

Dostatek všech minerálů a vitamínů je pro správné fungování vašeho těla i organismu nezbytné. Neokrádejte ho tedy. Odbornou péči můžete najít v Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové.

[ivi]