1+1 a ve vztahu jsme tři
Nic nevzbuzuje v lidech tolik emocí jako nevěra. Bývá předmětem zájmu, opovržení, ale někdy i obdivu. Záleží na tom, kdo koho a s kým podvádí. Rozhodně je stará jako lidstvo samo a tvářit se, že neexistuje, by bylo přinejmenším pokrytecké.
Hranice nevěry
Je pro každého jiná. Zkuste si to představit. Vadilo by vám víc, kdyby se váš muž vášnivě ale virtuálně zamiloval do ženy na druhé straně zeměkoule, aniž by se kdy potkali, nebo kdyby se jeden večer zapomněl s vaší kamarádkou? Je horší nevěra psychická, nebo fyzická? Na tohle neexistuje univerzální odpověď a každý z nás to vnímá jinak, a dokonce co jsme ochotni tolerovat v jednom vztahu, nesneseme v jiném. Obecně se flirt, tedy koketování, úsměvy a náznaky bez jakékoli dohry, ve vztazích toleruje.
Z fllirtu se může vyklubat nevěra, stejně jako flirt může oživit již trošku vyčpělý vztah. Jiné je to s duševním nebo fyzickým porozuměním. V obou případech by vám měla začít v hlavě blikat červená kontrolka. Má váš muž "nejlepší kamarádku", se kterou jenom chodí do kina? Nebo - vyspal se se spolužačkou, ale byl to "jen sex"? Pokaždé se z toho může vyklubat vztah a zničit ten váš. Zejména když došlo k fyzickému kontaktu. Zatímco pro většinu žen je láska podmínkou k sexu, pro muže je často sex podmínkou k lásce.
Když zanáší on...
Je to borec. Samozřejmě ne pro vás, ale muže za zálety společnost stále nijak zvlášť neodsuzuje. Jsou tací, kteří se svými nevěrami i chlubí a tvrdí, že za to nemůžou, že "takoví" prostě jsou, že to příroda takhle zařídila a tak podobně. Ve skutečnosti v anonymních průzkumech přiznává nevěru zhruba stejný počet žen jako mužů. Jenom se za ni ženy víc stydí a nechlubí se s ní na veřejnosti. I proto, že by za taková přiznání rozhodně nestály na stupni vítězů.
Když zanáší ona...
Je to "coura". Ať měl muž, kolik milenek chtěl, všechno se smaže, jakmile je jednou nevěrná žena. V jeho očích i v očích okolí. Muž je přece ten "rozsévač", je mu to biologicky dáno, žena hlavně rodí a stará se o děti... Zní vám to hloupě? Taky to hloupé je. Ženy mají ze sexu stejnou radost jako muži, mají podobné, ne-li stejné touhy, jen se zkrátka umějí nebo chtějí víc ovládat. I když to neplatí univerzálně, ženy jsou v dlouhodobém vztahu častěji nevěrné, když jsou nešťastné.
Zatímco muži někdy stačí příležitost, ženy spíš potřebují důvod, aby se zapletly. Zvednout si sebevědomí, zažít zase blízkost, dávat a přijímat city, to je to, co podle průzkumů ženy nejčastěji vede do náruče jiných než vlastních partnerů.
Nevěra je jako chřipka
Ne, nebojte se, nebudeme mluvit o kýchání a horečkách. Ale pohybujete-li se ve společnosti, kde "zahýbat" je normální, kde je věrnost sprosté slovo a každý druhý má někoho druhého nebo třetího, bude mnohem nesnadnější časem se také nepřizpůsobit davu. Ideální je infekčnímu prostředí se vyhýbat. K nápodobě ostatních a splynutí se skupinou jsme my lidi předurčeni a jen silní jedinci neuhnou ze své cesty. Přesto to někomu stojí za to. Nevěra může skončit jako jednorázová záležitost, ale může taky jak lusknutím prstu zničit vše, co jste dlouho a pracně budovali.
Odpustit, nebo nechat jít?
Na mobilu blikají srdíčka, váš muž má na límečku košile otisk rtěnky anebo vás ráno oslovil Karin, i když vy jste Lenka. Stalo se, co jste nechtěla. Co dál? Odpustit a pokusit se slepit "rozbitou vázu", anebo spálit mosty? Záleží na tom, v jaké fázi vztahu jste a zda spolu máte nebo nemáte děti. Odborníci doporučují, pokud jde o začínající vztah, neodpouštět. Pravděpodobně byste totiž v budoucnu tomuto muži odpouštěla stále jako na běžícím páse.
Chyba, kterou partner udělal, ve skutečnosti není chybou, ale krokem, který prostě udělat chtěl. Možná i proto, že vy dva spolu nemáte být, nepatříte k sobě, jakkoliv se vám to třeba hned nezdá. Proto takového muže nechte jít. Tam, kam patří. Jde-li o vztah dlouhodobý, záleží na vás jste-li v něm šťastná a chcete jej udržet. Pokud ano, pak asi má smysl "zabojovat". Ovšem nikoli vyhrožováním, zákazy, scénami a dramatickými "pseudoodchody", ale tím, že si s partnerem promluvíte a zjistíte, co chce dělat dál.
Šlo z jeho strany o jednorázovou akci, jíž lituje, anebo se mu tak trochu zamotala hlava a neví kudy kam? Dejte mu šanci to zjistit. Nebude to lehké. Ani pro něj, ani pro vás. Může se dokonce stát, že to dopadne "špatně", že váš muž odejde za jinou. Ale stejně byste jej násilím k židli nepřipoutala. Proto věcmi, jež v určité chvíli nemůžeme ovlivnit, nemá smysl se trápit. Můžeme se z nich jen poučit pro příště.
Tohle nikdy nedělejte
- Nereagujte na nevěru nevěrou ve stylu "oko za oko, zub za zub". Ničemu tím neprospějete, naopak zasadíte vašemu vztahu další ránu.
- Netropte scénu. Hádky jsou v pořádku a bez nich to nejde, ale scény si nechte na divadlo. Nikdo je doma nemá rád. Jen by vašeho muže vehnaly do náručí "tamté".
- Neproste, neplačte, neškemrejte. To v žádném případě. Máte přece svoji důstojnost. Pokud s vámi partner chce být, tak s vámi bude. Pokud ne, přece ho nechcete "přemluvit".
3 kroky, jak předejít nevěře
Nic na světě, ani mříže, ani snubní prstýnky, ani luxusní hnízdečko, nezaručí, že si budete do smrti věrní. Jistota prostě neexistuje. Ale existují postupy, díky kterým šance na to, že budete podvedena, snížíte. Co tedy dělat?
Budovat pevný vztah
Společní přátelé, koníčky, zájmy, společné zážitky a smích. To vás k sobě bude poutat a muži se nebude chtít riskovat, že tohle všechno ztratí. S tím ale souvisí dobrý výběr partnera. Nepřetvařujte se na začátku, že milujete cyklistiku, když je vám nejbližší kolečko od kávového hrnku na stole. Časem by beztak pravda vyšla najevo.
Dát partnerovi volnost
To neznamená, že svému milému koupíte vstupenku na swingers party, ale že váš vztah nezatížíte okovy, příkazy a zákazy. Že spolu budete, protože spolu chcete být, ne proto, že jste svoji, bydlíte ve stejném bytě a očekává se to. Věrnost stejně nelze nařídit, a když druhý bude chtít, prostě to udělá. Proto buďte o krok napřed. A tvořte vztah tak, aby druhý nechtěl "ulítávat jinde".
Nedat mu jistotu
Zní to možná zvláštně, ale pro většinu mužů platí, že usilují o to, co je nejisté, a tím pádem to má pro ně vyšší hodnotu. Pokud svému partnerovi denně posíláte zamilované esemesky, čekáte doma, kdykoli se ukáže, a všechny jeho prosby jsou předem splněny, tak se stáváte v jeho životě jakýmsi inventářem, se kterým se sice počítá, ale taky se může odepsat. Milujeme, co nám uniká, říkávalo se kdysi. Překvapivě to platí pořád.
Chlapa nezměníte
Ať už vám na něm vadí cokoli, v první řadě s ním mluvte. Ale ne jako s malým dítětem. Když ho budete peskovat a napomínat, co dělá špatně, moc toho nevyřešíte. Zkuste mu otevřeně a bez emocí říct, co vám vadí. A poproste ho, jestli by onu konkrétní věc mohl změnit nebo se o to aspoň pokusit. Ale neočekávejte, že se vedle vás probudí hned druhý den někdo jiný. Na druhou stranu každá akce vyvolá nějakou reakci, i když to může chvíli trvat.
Taky pomůže, když se podíváte na svého partnera z druhé strany. Uvědomte si, co naopak dělá dobře, co se vám na něm líbí a nezapomeňte mu to občas říct.
Má to ještě smysl?
Pak jsou situace, které jsou naprosto nepřijatelné. Třeba když vás partner svým chováním úmyslně ponižuje a zesměšňuje před ostatními. Pak jde veškerý nadhled stranou a měla byste mu dát otevřeně najevo, že takové jednání do vašeho vztahu nepatří. Bez vzájemného respektu jen těžko vybudujete a udržíte pevný svazek. Jasným varovným signálem je i to, když vás na některé nevhodné situace začnou upozorňovat vaši přátelé a rodina. Přirozeně dojde i na úvahy, jestli je vztah z dlouhodobého hlediska udržitelný.
Vyrazte raději kupředu a hledejte něco a někoho, s kým budete šťatnější, spokojenější a s kým dokážete strávit zbytek života. Někdy to nemusí být taková věda, někdo sice potřebuje vědecký dotazník, aby si byl jistější, ale někomu stačí pouhý pohled na fotografii a ví, že je to ten pravý nebo ta pravá. Zkuste se seznámit s někým novým.
[ivi]